close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

23.) Nedokážu ho nechat jít.

28. listopadu 2011 v 19:29 | Andy&Domi* |  Jen kapka krve




Utekla jsem za těma třema,je to blíž než ke mě domu,i když by mi to asi netrvalo moc dlouho. A pobyla s nimi celou noc. Jenom tak. Tlachali jsme bezdůvodně o vše věcech. Řekli mi hodně věcí,ale to,jestli má můj ´vztah' s Nickem nějakou šanci bohužel ne."Na světě ještě nebyl nikdo kdo by to zkoušel, aspoň se o nikom takovém nevím."pokrčil Angus rameny.,,Ale teoreticky,je nějaká možnost,že bych s ním mohla být?"
"S kým budeš je jen na tobě, jak se rozhodneš.."odmlčel se. "Ale tvůj problém bude, až budeš nešťastná z toho, že jsi mu prokousla krk.."zachechtal se a já ho spražila pohledem. ,,Tak ho proměň." Pokrčil rameny Georg."Nebudu mu kazit život, stejně, jako ho mám zkaženej já."řekla jsem jízlivě.,,Je to zábava." Protočil očima. "Ne to teda není, dala bych nevím co, abych mohla být stejná."vzdychla jsem. "Já měl taky takový období, ale za těch 236 let mě to přešlo."poplácal mě Rob po ramenu.,,Já doufám,že se tolika ani nedožiju." Zavrčela jsem. "My žijeme věčně.."uchichtnul se a mě to na náladě teda moc nepřidalo. ,,Ne když nás někdo spálí." Řekla jsem. "A proč by to někdo dělal?Když si dáváš bacha, lidi o naší existenci nemaj ani páru."přitakal Georg. "Na tom nesejde, už půjdu."zvedla jsem se a vyšla před to jejich sídlo.
Venku už svítilo slunko,bylo nádherně,dneska. Využila jsem po dlouhé době městskou hromadnou dopravu a dojela jsem až domů.Vzala jsem si tu lahev od Nicka a trochu si nalila do hrnku. Posadila jsem se na gauč a nepřítomně sledovala televizi. Předtím to vypadalo tak krásně, zamilovaně, ale na jak dlouho?Pár hodin a všechno se to zase pokazilo.A ještě se to pokazilo oprávněně,protože já jsem..to co jsem.Možná bych se s tím už mohla smířit, ikdyž je to proti mé vůli.Na to ale,abych si ublížila jsem moc zbabělá a na to,abych se s tím smířila moc hrdá.
Celý den jsem nehnutě poslouchala nudnou televizní stanici BBC a seděla. V noci jsem zase nehnutě ležela, koukala do stropu a poslouchala opilce na uliciDalší ráno přišel Nick,ale na to,abych ho pustila dovnitř jsem neměla odvahu.. Bxya jsem ticho jako myška a doufala, že mu dojde že nejspíš nejsem doma. To by to ale nemohl být Nick, jistě.,,Nicku prosím jdi." šeptla jsem.On je tak neodbytný a já ho tak miluju,že ho vyhodit nedokážu. Na chvíli bylo za dveřmi ticho. "Chci s tebou mluvit, já tě prosím."ozval se jeho hlas.,,Nicku mi dva nemáme budoucnost." Řekla jsem plačky. "To si myslíš jen ty."bouchnul zlostí do dveři a já je teda otevřela. Proč je tak těžké ho odmítat? Asi proto, že on jediný tu je pro mě. Stojí při mě, podporuje mě a chápe mě. Je jediný a já se nedovedu o něj připravit.Beze slova jsem ho objala a rozplakala se. "Neplakej."jako by všechno tohle čekal, mě taky objal a tisknul k sobě. ,,Miluju tě." Fňukla jsem."Já tebe taky, strašně moc, moc mě to mrzí."hladil mě po vlasech.,,Je moc kýčovitý když řeknu,že se s tebou cítím,jako bych letěla?" Usmála jsem se. "Možná, ale já to tak cítím taky, takže vlastně ani ne."zasmál se a pohladil mě po tváři. "Joe se uklidnil, omlouvá se ti." neuhýbal pohledem. ,,Vážně?" Zeptala jsem se trochu klidněji. "On je… horká hlava, snadno se rozčílí a v návalu vzteku dělá věci, které by normálně neudělal, prostě to má v povaze. Mámě jsem řekl, že jsi musela odejít brzo ráno, moc ses jí líbila a bude ráda, když zase někdy přijdeš."usmál se.,,Taky budu ráda..." Řekla jsem popravdě, "Políbíš mě?"zeptal se roztomile a já se potichu uchichtla. Na žádné vášnivé líbání si netroufám, ale něžné a opatrné polibky se mi víc než zamlouvaly. Dokázala bych ho líbat pořád a pořád dokola,ale nemůžu.Kdy by byl jako já, jaké by to asi bylo. Jiné než s nimi?Byla by v tom ta láska a spalující touha.Mohli by jsme dělat,co by jsme chtěli a jak dlouho by jsme chtěli.Věřím,že by nás to nikdy neomrzelo.
Objala jsem ho rukama kolem krku a něžně se dotkla svými rty těch jeho.Taky mi vrtalo hlavou,jak by po proměně vypadal.Už takhle je krásný.."Na co myslíš?"zeptal se se zájmem. "Ale na nic, nech to být."usmála jsem se. "Vidím, že na něco jo, moc mě to zjajímá."řekl dychtivě.,,Na..tebe." Vydechla jsem. "jak by jsi vypadal...kdybys byl jako já."přiznala jsem,,A na cos přišla?" Zeptal se se zájmem. "Že si tě krásnějšího už nedovedu představit."usmála jsem se.Začervenal se nepatrně.
 


Komentáře

1 KiKi, your Aff :o* KiKi, your Aff :o* | E-mail | Web | 28. listopadu 2011 v 22:48 | Reagovat

woooow káááásnéééé

2 Zuza11 Zuza11 | E-mail | Web | 29. listopadu 2011 v 10:39 | Reagovat

Krasni diel :D

3 Lol Lol | 29. listopadu 2011 v 14:32 | Reagovat

ať ho promění :D jinak krásný dílek prosím prosím prosím rychle pokráčko :-)

4 ♥ Kashenka ♥ ♥ Kashenka ♥ | Web | 1. prosince 2011 v 17:15 | Reagovat

Jéé to je krásný :-D a snad Joe doopravdy dostal rozum :D
Nádherný dílek :-) honem pokráčkoooo :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
1