close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

7, Díl- Ostrov*KONEC

13. května 2011 v 21:15 | Andy&Doms |  ff-Ostrov


Tak jo, poslední díl, zítra přibyde nový první díl ffk but I trusted you.


,,Můžeme si jít pro Rosie!" Řekl jsem jí nadšeně a ona jen přikývla.
,,Myslela jsem si,že tě znám,že vím všechno.." Řekla v autě.,,Změní se teď něco?Opustíš mě i Rosie a vrátíš se k předešlému životu?"
"Vy jste na prvním místě, už napořád.."usmál jsem se. Jak vůbec může pochybovat, tolik věcí jsme spolu prožili.,,Stejně je to nemožné,co všechno se-" chtěla říct,ale ještě za jízdy vylítla z auta a vytrhla Rosie z náruče sociální pracovnici.Ještě žejsme jel tak pomalu. Hned jsem zastavil a vyběhnul taky.Vzal jsem Lau okolo pasu a když se jí naše dcerka nabažila,sápala se i ke mě. Byla dost vyděšená, protože všechno tohle viděla poprvé. Vyjukaně koukala na auto a když kolem projel náklaďák, leknutím se rozplakala.,,Neplakej miláčku.." Vzala si ji Laura zase zpět a chovala ji.Mě zatím dali do ruky všechny její papíry,včetně rodného listu.Sice to bylo s datumem narození trochu složité,ale vyřešilo se to.A teď už je oficiálně jen naše. Překvapeně koukala, když jsme se rozjeli a pořád se vyptávala tichounce co to je.Sice jí to Laura vysvětlovala,ale je ještě pořád malinká.,,Ke mě?" Zeptal jsem se jich.,,Kam jinam?"
"Už máš doma pokojíček.."usmál jsem se a zabočil do naší ulice. "A kdy se vrátíme domů?"kuňkla a já zastavil. "To je teď náš domov.."pomoh jsem Lauře z auta vzal si k sob Rosie..,,Ale já ci k nám domů." Řekla uplakaně."Miláčku, teď budeme doma tady."objl jsem ji, když se ke mn tulila a očima nepatrně šlenul k jednomu novibnáři. Aspoň byl dál.,,Ale já ci k nám!" Dupla si nožičkou,když jsem ji položil na zem.,,Zlato,neodmouvej." Řekla Lau přísně.Překvapilo mě to,nikdy na ní ani nezvýšila hlas.Smutně koukala na mě a čekala než odemknu. Většinou jsme teď byli u našich a večer jsme nespali, procházeli jsme se po tiché pláži. Jak se mi po tom začíná stýskat. Být to na mě, možná bych tam i zůstal.,,Měli by jsme jít domů,Rosie je tam sama." Hlesla a napodled za tuhle noc se koukla na moře.,,Já chci zpět.."
"Plus by jsme měli konečně spát..."objal jsem ji pevně kolem ramen.Igrnoroval jsem její poznámku.I já chci zpět,ale teď,když už jsme tady se nechci vzdávat všeho.Ale už nikdy to nebude jako předtím. zítra dpoledne máme tiskovku. S klukama jme se jště ani nedoholi jak to bude dál. Nevím, jestli chci pokračovat.,,Lásko,co by jsi řekla tomu,kdyby jsme si dali společnous sprchu?" Uculil jsem se."Že už se těším na sprchu?A co vana?Tak dloho jse nikde neměla pěnu.."
,,Tak to ti zaručuju,že po naší koupeli budeš mít pěnu všude." Dostrkal jsem jí do koupelny.Upřímně můžeme být rádi, že má Rosie tak tvrdé spaní.
,,Miláčku,já jsem totálně hotová,"opřela se o můj hrudník,ještě stále jsem byl v ní.Zasmál jsem se a objal jsem ji. Hladil jsem ji po bocích a po opálených zádech.Zase se jí začal zrychlovat tep.,,Neříkalas,že už nemůžeš?" Zasmál jsem se,když nás zase spojila.,,Nemilovali jsme se od návratu z ostrova lásko."
"A pak, že já jsem zkažený.."připoměl jsem jí jeden tehdejší večer, kdy jsme promilovali celou noc.,,Pořád jsi to ty,já mám jen občasné zkraty,kdy jsem děsně nadržená." Zavzdychala mi do ucha.

Byly tři ráno, když jsme vylezli a osušili se. Nějak jsem měl problém ležet na posteli. OBa jsme koukali do stropu a byli ticho. Dokud jej neprořízl Rosiin pláč. ,,Jdu tam." Řekli jsme oba a vstali. Zasmál jsem se ale byl jí v patách. Rosie byla zvyklá, že jsme u ní byli vždycky oba dva.Ležela mezi náma a lísala se k nám.

--Laura--
Ona je lísačka sama o sobě. tohle musí mít po Joeovi, já byla prý dost smutný tichý dítě.Konečně se nám povedlo jí uspat,ale stejně jsme si ustlali vedle ní na zemi.Tvrdá zem. Když mě Joe objal tak jako ždycky, na chvíli jsem před očima uviděla ostrov, náš ostov.,,Zítra máme tiskovku." Řekl mi.,,Budeš na ní koukat?Bude v televizi."
"Tak fajn.."přitulila jsem se k němu. "Co tam budete říkat?"
,,Kluci chtějí pokračovat v kapele a já jim to nehodlám kazit,takže oznámíme svůj návrat.."
"Aha... to obnáší co?"koukla jsem na něj zespodu nejistě.,,Konecerty,nahrávání,turné.." Řekl jako by nic.Semkla jsem víčka k sobě,abych se nerozplakala.Začínám být sobecká,ale já chci,aby byl jenom náš.Můj a Rosie.Takhle tam bude plno holek,rozhodně krásnějších než já a on si bude moct vybrat,to na ostrově nemohl..Co když mu dojde,že my nejsme to,co vždycky chtěl?Že by mohl mít něco lepšího.Chvíli jsme oba mlčeli. Já nevěděla co dál k tomu říct. "Pořád budete na prvním místě.."pohladil mě něžně po vlasech.,,Opravdu?" Pípla jsem."Už napořád. Jsme rodina, myslel jsem, že už nezačnu..."povzdychnul si.,,Tak nezačínej..Buď jen s náma.." Řekla jsem prosebně.,,Tak nezačínej..Buď jen s náma.." Řekla jsem prosebně.'Tímhle zklameš nás..' Pomyslela jsem si,ale už jsem nic neřekla.Jak sem měla problém zaspat v posteli, tak teď jsem usla a spala až do oběda,na který jsme měli jít k Jonasovým.Nakonec jsme tam zůstali i na tu jejich tiskovku."Mami?"kuňkla Rosii a sedla i mi na klín. Pořád se ješt trochu stydí. Všiichni jsme seděli v obýváku a čekali na přenos.,,Hele,je tam s nimi i Hanry." Šťouchla paní Jonase do svého manžela a ukázala na televizi.Připadala jsem si dovně.V cizím domě,s cizími lidmi.."To je manažer."vysvětlil mi s úsměvem pan Jonas a mrknul na Rosii.Začala se smát a hlavičku mi zabořila do ramene.,,Koukej,táta." Ukázala jsem na televizi.Hned co jsem řekla táta tak zbystřila a prdce se otočila.,,Jéé,"zachechtala se a sedla si přede mě,aby se o mě mohla opřít.Pak už dala pokoj a koukali jsme na Joea a na jeho bratry.Nejvíc asi mluvil Nick a ten jejich manažer. Hlavně o hudbě a pak i o Joeově návratu.Mluvili i různé,pro mě nepodstatné věci.,,Joe,a jak je to s váma a s tou dívkou?Je to dítě vaše?" Překřikovali se.Co jim je sakra do toho. "O tom dneska Joe s Henrym dost diskutovali."řekla trochu úzkostlivě paní Jonas.Nijak jsem se nezapojovala a ani neodpovídala.Je mi trpané nějak se vtírat."Jsem ráda, že hodlá říct pravdu."usmála se. Koukla jsem tedy na obrazovku,ale Joe byl zaražený.,,Joe chce říct,že ta dívka je jeho přechodná přítelkyně a dítě rozhodně není jejich.Fanynky se nemusí ničeho obávat!"Chopil se slova jejich manažer. "Čí dítě?"zeptala se Rosie. Já jen smutně koukala. "To ještě nechápeš miláčku.."vzala jsem si ji k sobě a tiše dokoukala na celý přenos, i když mě nálada už dávno přešla.Třeba nás Joe nechtěl zapřít,ale on to prostě řekl dřív a pak už to nechtěl vyvracet..Rosie byl unavená, tk mi Joeova máma ukázala jeho bývalý pokoj. Tam jem ji ložila a lela si k ní.Obě jsme nakonec usnuli,ten stres poslední dobou a všechno okolo,co musím mě zmáhá.Tam jsem nemusela vůbec nic,neměla jsem žádné povinnosti.Tolik jsem se od tama chtěla dostat a teď bych se chtěla vrátit.Rosie se ke mě začala tulit a to je snad to jediné,co mě dokázalo vzbudit.Venku už byla tma a když jsem se otčila. Joe ležel vedle v kvádru a rozvázanou kravatou.,,Konečně vzhůru?" Usmál se na mě krásně.Jenom jsem neznatelně kývla protřela si červené oči. Chybí mi slunce. Tady už dlouho nesvítí a jezataženo.,,Koukala jsi?Jací jsme byli?" Řekl nadšeně."Slušelo vám to.."pípla jsem a koukla na Rosie.Trošku se sice pomrvila,ale spinkala dál jako andílek. Pohladila jsem ji po vláskách a přikryla dekou.,,Proč jsi mi předem neřekl,že nás chceš zapřít?Alespoň bych na to byla připravená.." Hlesla jsem.Úsměv mu zatrnul. "Nikdy jsem vás nechtěl zapřít, chtěl jsem říct pravdu, ale to Henry mě předběhl.."zamračil. "Dohadovali jsme se o tom ještě v pracovně a já se nechtěl začít hádat i v přímém přenosu.."
,,To už je jedno." Usmála jsem se falešně."Lásko.."kuňkl. Zná mě. "Slibuju, že při pvní příležitosti to napravím.."něžně mě pohladil po ruce.,,Ale to nejde,nemůžeš kvůli nám zklamat všechny svoje fanoušky.."
"Nikoho nezklamu, zklamal jsem teď vás. Mrzí mě to."objal mě.,,Milujeme tě." Řekla jsem i za Rosie."Já vás taky, nikdy neměj pocit, že ne, už jsme jen my. Jsem váš, nikdo další. "
Usmál se na mě nejkrásněji jak uměl.,,Díky.."
"Pojedeme domů?"kouknul na malou a já kývla. Vzal ji něžně do náruče a šli jsme se rozloučit s statními.Paní Jonasová objala i mě,takže není divu,že jsem zatrnula."Kdyby cokoliv, volejte."usmála se na mě. Pohladil Rosie po vlás
kách a pak jsme nasdli do auta.



Přáli jsme Rosie ke třetím narozeninám.Jen já a Joe,naše domácí oslava.Koupila jsem jí hodně dárečků, ale ona je věčně smutná. Stýská se jí po ostrově. po domově.,,Holky,mám pro vás obě překvápko." Řekl Joe.,,Ale to není fél!Já mám nalozeniny!"
"A pro tebe to bude největší překvápko.."mrknul na ni. Zavelel ať jdem k autu. Totálně jsem nechápala, když nám letadle zavázal oči.

,,Letíme už šíleně dlouho." Na stěžování jsem se nevybrala dobrou dobu,protože jsme právě přistávali.Byl tam snámi Nick. Slšela jsem jeho hlas. Někam nás naložili a bylo.
S jeho pomocí jsme vylezli z letadla a mě praštila do nosu vůně moře. A taky svítilo slunce. Ještě douho trvalo, než nám sundali šátek. ,,Joe.." Vydechla jsem okouzleně a rozhlédla se po našem domově.. "Ááááá..."začala pištěť Rosie a i v oblečení utíkala k vodě, kde byly jako vždy mořské želvy.To je ten nejůžasnější dárek,co jí mohl dát. A mě vlastně taky. Malinký domeček na pláži. Náš domov.


THE END
 


Komentáře

1 Verča Verča | 13. května 2011 v 21:27 | Reagovat

To byl krásný konec.... MAlá Rosie dostala moc nádherný dárek.... Povídka byla strašně moc hezká a já se těším na další...:-)

2 just-about-maja just-about-maja | 13. května 2011 v 22:05 | Reagovat

wau, krásný konec! :-) moc se vám to povedlo holky, fakt moc pěkný ffka! :-)

3 smizuzi smizuzi | Web | 13. května 2011 v 22:51 | Reagovat

už konec? :( užasná FFka, povedená :)

4 andrejjka andrejjka | 14. května 2011 v 9:17 | Reagovat

skvělý konec :D

5 kristina kristina | 14. května 2011 v 9:49 | Reagovat

koniec??? skoda, bola to originalna a skvela poviedka... skoncila naaadherne :-D

6 Zuza11 Zuza11 | E-mail | Web | 14. května 2011 v 17:19 | Reagovat

Krasni koniec škoda že mala tak malo dielov

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
1