close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Z lásky nebo z nenávisti ? THE END

18. února 2011 v 12:00 | Andy&Dominika |  FF-z lásky nebo z nenávisti
Moje úplně PRVNÍ ffka :D.Taky to jde poznat !
Tenhle poslední díl jsem psala s Andy,protože jinak bych to sama fakt nezvládla.
Vím,že tohle nikdo nečte,ale chci to mít prostě ukončené a jediné co píšu sama je Love behind the glass door,která má alespoň hlavu a patu.Ne jako tahle slátanina,kterou jsem začala snad ve dvanácti letech :D.
Ať se líbí ( Ironie ! ).
1




,,Hlavně se mi vrať." Chytl mě za boky a otočil k sobě.Asi tu pauzu ani odlet do Francie nebral moc vážně,ale teď,když už mám zabaleno mu dochází,jak moc vážně jsem to myslela."Jedu tam jen na tejden...."protočila jsem očima a vzala si z koupelnové poličky poslední šminky, které jsem chhtěla zabalit do toaletní taštičky.Až teď mi dochází,jak moc jsem za tu dobu dospěla.Už je ze mě žena.Ne ta naivní holčička co si myslela,že s Nickem budeme na věky a ještě déle..Představa je to sice krásná, ale už jsme stihla zažít, jak to v životě chodí, takže si to tam hodlám pořádně užít. Bude to prostě paráda.Kufr jsem si dotáhla dolu,kde na mě už čekal taxík.,,Nicku,určitě nám to prospěje." Nepatrně jsem ho líbla na rty.Nesnáším srdce ryvné loučení.Taxi mě dovezl na letiště. Cesta byla v pohodě. letadlo jsem prospala a najednou se podemnou rozprostírala Pačíž. Co na tom, že francouzsky nerozumím ani ťuk, ale ten přízvuk je děsně sexy.A nejen přízvuk...Všichni francouzi jsou sexy a ten jeden,co bydlí vedle mě v hotelu obvzlášť.Když jsem byla na snídaní, byl tam, na oběd, byl tam a i při večeři. Když jsme se vydala na procházku spatřila jsem ho. Nakonec to vyřešil tak, že si ke mně přisednul a začal se semnou bavit...anglicky, naštěstí.,,Bohužel,za týden odlétám." Odpověděla jsem mu na otázku,jak dlouho tu zůstanu. "To je škoda, za ten čas nemáš absolutně šanci poznat, co je na Francii, to nejhezčí."mrknul na mě a odpil si z kávy.,,To nejhezčí na Francii jsem už poznala." Usmála jsem se stydlivě.
*
"Tohle bylo absolutně šílený."divoce se mi zvedal hrudník a mokrá od potu jsem byla snad všude, zatímco Léo ležel vedle mě.
,,To jo." Přikývl.Zase jsem se nad něj přetočila.Nemůžu se ho prostě nabažit.Jiná země jiný mravy, jiná řeč a jiný sex. Prostě dokonalý.Řádili jsme celý den,přes noc jsme byli v baru.Je to úplně jiný život než doma.Konečně nějaké vzrušený a konečně se mi někdo věnuje.Jednou, když si musel jít něco zařídit, tak jsme se rozhodla zavolat domů, Nickovi. Neozval se, já neměla potřebu volat mu, až teď...myslím, že si ten výlet prodloužím...o dost.,,Ano?" Po několika vyzvánění mi to zvedl.,,To jsem já." Řekla jsem zvesela. "Ahoj, že ses ozvala."řekl neutrálně. "Já myslela, že to kluci volaj holkám, né holky klukům."řekla jsem trochu nakvašeně a on jen něco zabručel. "Fajn, takže, zůstávám tu, narovinu ti říkám, že sem si tu někoho našla a hodlám tu zůstat na dobu neurčitou, tobe to ale stejně nejspíš nezajímá, když ses neozval...hm, končím náš hovor, to je všechno co sjem chtěla říct."
Naštvaně jsem to vypla a mobil položila vedle sebe na postel.Léo je teď ve sprše,půjdu za ním a alespoň si vylepším náladu.
"Bože to je skvělý..."přikyvovala jsem na jeho nápad, jsme tu už dost dlouho a já nemám bezedný pčet a léo, tady žije...kousek od Paříže, tady je prý na dovolené. Nabídnul mi, abych se nastěhovala k němu. Otevřel mi galantně dveře a pak mě objal kolem ramenk, když jsem celá zatuhla.,,Jdi prosím napřed,jen si tu něco vyřídím." Poslala jsem Léa do pokoje a sama odolávala Nickovu propalujícímu pohledu. Podle jeho výrazu, by jsme nejspíš nezůstali jen u slov a já ho nějakou rvačku nestojím. Nick by se porval, i kdyby nemě důvod a Léo, by pouze bránil mě, takže....jistota je jistota. Pomalu jsem teda došla až k němu.,,Předpokládám,že máš nějaký pádný důvod tu být." Zeptala jsem se ho klidně.Prozatím."Jo, přijel jsem pro tebe."odvětil stručně a poslíček mu vzal kufry. "Já ale nikam odjíždět nehodlám, neozval ses tři týdny Nicku."řekla jsme absurdně.,,To ty jsi chtěla pauzu.Proto jsem celou dobu doufal,že se ozveš ty!" Rozhodil rukama."Ale já ti telefonovala."složila jsem ruce na hrudníku. "Nerozejdeš se semnou po telefonu."zúžil obočí. "Ha, víš co je ironie?Že jsem to už udělala."uchichtla jsem se.,,Miluješ mě." Řekl přesvědčivě."Víš co nesnáším?Tu tvou jistotu, jednou na to dojedeš Nicku."zavrtěla jsem hlavou. "Nebudeš se mnou manipulovat tak jak to bylo předtím, bylo to hnusný a já to neviděla jenže teď...teď to všechno vidím, nejsem nezkušená a ovlivnitelná jako předtím."
,,To raději zůstaneš tu?S nějakým Francouzem?Neumíš Francouzky ani slovo!" Zavrtěl hlavou."Ale on anglicky jo....nejsem tu kvůli jazyku, maj i jiný kvality než je řeč."ušklíbla jsem se.,,Co ti u mě chybělo?Nemá nic co nemám já!" Zkoušel mi hrát na city.,,Co ti u mě chybělo?Nemá nic co nemám já!" Zkoušel mi hrát na city."Ne, on mě miluje a vyhoví mi, když chci, toleruje mě a přizpůsobuje se mi...tys nedělal ani jedno. Všechno bylo jak jsi chtěl ty, já ti tolerovala všechno, i to jak ses ke mně předtím hnusně choval...ale když udělám něco já tak je to vždycky to horší!"
,,Poslední týden ses choval jak...Bože choval ses jak můj otec!Nemohla jsem nic!"
"A pročs něco neřekla?"zeptal se přiblble. "Protože když něco řeknu JÁ nic to neznamená...aspoń v našem bývalém vztahu to nic neznamenalo a už s tebou nehodlám diskutovat...měj se."otočila jsem se na podpatku,,,Budeš toho litovat!" Zakřičel za mnou."Lëda tak toho, že jsem si s tebou začla."odsekla jsem, ale stejně to nejspíš slyšel.Odhodlaně došel až ke mě.,,Polib mě!" Přikázal mi."Já nebudu dělat nic, co ty chceš...už ne!"zavrčela jsem.Beze slova mě políbil sám.Nevzpírala jsem se,ale ani jsem se nijak nepřipojovala.,,Řekni mi znovu,že mě nemiluješ.." Zašeptal."Nevím...ale už asi ne."zarkala jsme zmeteně. Bože, teď sama nevím.,,Ale jistá si nejsi." Řekl vítězně. ,,To jsem si ale nebyla nikdy....nic to neznamená."odbyla sjem ho a zase se otočila. ,,Odjeď se mnou.." Položil mu ruku na rameno.,,A já ti dokážu,že za to stojim.."
"Řekni mi...kolikrát jsi mi to už dokazoval?"zavrtěla jsem hlavou. "Já už nestojím o další zklamání, chci zkusit i něco nového."
,,Miluju tě a dokážu ti to!" Řekl před tím,než odešel. To sem teda zvědavá jak, ten už mě snad ničím neohromí...přijde mi, že ho mám přečteného skrz na skrz. Ale dál nad tím bádat nebudu, šla jsme do pokoje za Leem.,,Bože,to byla zvláštní návštěva.." Lehla jsem se na postel vedle něj."Jo...kdo to byl?"zeptal se. "Bývalý přítel."řekla jsem pouze. "A co chce,"zeptal se se zájmem.,,Mě." Odpověděla jsem po pravdě.Nick je schopný čehokoliv a já nestojím o nějaké neschody ještě s Léem."To jako vážně?"otočil se hned. "Jo, řekla jsem mu, že mám tebe...jenže znám ho moc dobře, nepřewstane to zkoušet, je prostě takový.."protočila jsem očima.,,Ale já tě nedám." Ochranitelsky mě objal."To je hezkýý.."zaculila jsme se.,,Vezmeš si mě?" Zeptal se najednou."Cože?"zeptala sem se vyjukaně.,,Slyšelas." Pokrčil rameny.,,Vše by se tím vyřešilo."
"Ty si ěm jako vážně chceš vzít?"bradu sem musela mít snad až na zemi. On na to jen kývnul. "Tak dobře."vyhrkla jsem.,,Páni,na co jsem to zase kývla?" Zasmála jsem se. "Na vdavky."zachechtal se a vystřelil jako raketa. "Dem nakupovat!" vytáhnul mě za ruce do stoje, pobral bundy, peněženky, mě kabelku a rychle valil. Město je Paříž mody, takže šaty jsem měla cubydup a on kvádro taky. Bylyl překrásné. Ani neuvažuju nad tím co vlastně dělám, jen vím, že tu stojím učesaná, namalovaná a chystám se říct ano klukovi, kterého poznám necelý měsíc.,,Slečno,vypadáte krásně." Usmála se na mě Léova sestřenice.Je to maskérka,takže mě líčila.,,Přestaň mi tak říkat."
"no jo...přijde mi to vznešené, chápej."řekla důležitě. pak se dveře otevřely a já měla vejít do témře prázdného kostela.Už není šance vycouvat a není ani důvod.Třeba si s Léem jsme souzení.Třeba...konečně. Celá nervozní jsem poslouchala kněze, který říkal všechny ty věci.,,Pokud má někdo nějaké námitky ať promluví hned,nebo ať mlčí navždy."
A v tu dobu se otevřely dveře. Nick jako vystřižen z knížky o Shrekovi, nebo jiné pohádky vtrhnul dovnitř a začal řvát námitka, jak nějakej magor.,,Ehm,tohle se mi ještě nestalo." Ozval se nervózně kněz.
,,Nemůžeš si ho vzít!" Doběhl ke mě Nick."Ale jo, právě to dělám."obořila jsem se na něj a hodila po knězi omluvnej pohled.,,Jestli si někoho vezmeš,tak to budu já." Vytáhl z kapsy saténovou krabiču.,,Nicku,jsi směšnej."
"myslím to vážně Dominiko!"-"já si tě nechci vzít."řekla jsem, ale je pravda, že tohle mě dostalo.,,A jeho si vezmeš?Ani ho neznáš!"
"No..."zamrkala jsem a koukla na Léa.
,,Miluješ ho.." Zkonstatoval. "Já tohle prostě nemůžu."řekla jsem zoufale. Sundala si závoj a šla ven ze dveří.Oba se za mnou rozběhli,ale oba sem je zarazila. "Chci teď být sama.."usekla jsem a šla se i v šatech projít do parku.Koukali na mě jak na idiota,ale v tom,co jsem měla na sobě se ani nedivim. Seděla jsem na lavičce 2 hodiny, dokud si nesednul vedle mě. "Strašně mě to mrzí."chytl mě opatrně za ruku a čekal, jestli se mu vyšubnu. ,,Mrzí?Nicku zkazil jsi to !" Obořila jsem se na něj. "Dokopal jsem to všechno...já vím."povzdychnul si.,,Proč si mě nenechal být?Proč jsi prostě neodjel?" Povzdychla jsem si. "Protože se t tam bez tebe nedalo vydržet. Ve všem jsi měla pravdu. Vím že jsem byl hrozný a další šanci si nezasloužím, ale chtěl jsem to aspoň zkusit."
,,Je pozdě.Asi." Zavrtěla jsem hlavou. "Dobře, ale víš, že kdyby sis to rozmyslela...budu tady."zvedl se a smutně se sklopenou hlavou se vydal na oschod. Když už byl u brány parku, zvedla jsem se a šla za ním, Ať už mě čeká jakýkoliv osud, tohle není náhoda, cítím v kostech, že když za mnioui jel až tady, tak to musí něco znamenat.
 


Komentáře

1 Zuza11 Zuza11 | E-mail | Web | 18. února 2011 v 19:09 | Reagovat

super koniec

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
1