close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Double Face 25.

23. ledna 2011 v 16:22 | Andy&Doms |  ff-double face
Doms
Já už to dlabu, pěkně vám to tu přednastavím a bude, nevím proč to tak nedělám dávno :D


,,To jsem rád",zasmál se.,,Už jsi přemýšlela,kam by jsi chtěla jet?""Hmm, ani nevím."zakývala jsem hlavou a posunula se tak, abych hlavu mohla zabořit do polštářů, které jsem si koupila speciálně na tuhle popstel a na kterých taky ležím teď poprvé.,,Těšíš se na první noc tady?",zeptal se jen tak."Jo, je to parádně měkké.."trošku jsem se zhoupla.,,Hele,jak dlouho jsme tam vlastně byly?",napadlo mě najednou."Vážně o tom chceš mluvit?" dal tác na zem a lehl si vedle. "Nevím.."připustila jsem.,,Jestli si o tom potřebuješ s někým promluvit,klidně se mi svěřit můžeš",řekl vážně."Ne, nechci...já, prostě ne. Asi o tom nechci mluvit."plantala jsem páté přes deváté. Co vlastně říct,Byl tam, všechno ví a já mu to nechci znova připomínat.,,Jak chceš",pokrčil rameny.,,A co by jsi chtěla dneska dělat?",změnil rychle téma."Spát?"zívla jsem si. "Ne vážně, jsem z toho unavená." zakývala jsem hlavou a koukla na strop, který se svažoval a byly na něm nalepené červené svítící hvězdičky, které ve tmě svítí.,,No tak jdeme spát!",zavelel a zachumlal se ke mě pod deku.Pro sebe jsem se usmála a ještě jsem se zvedla, abych mohla zastřít mé tmavě červené závěsy, zhasla jsem a taky se zachumlala. Joe mě ještě zezadu objal a pak jsme oba usli.
Bylo pět hodin odpoledne, když jsme usli, ale oba naprosto vyčerpaní jsme spali až do rána a můj černý digitální budík ukazoval přesně 9:14 ráno, když jsem poprvé otevřela oči. Zápěstí mě ještě pořád šíleně bolelo,ale už se to dalo přežít.Celkově je mi už lépe,když jsem se vyspala.Joe už v posteli neležel a tak jsem se protáhla, oblíkla se a slezla po schodech dolů až do kuchyně, ze které vycházela nepopsatelně krásná vůně a taky jsem slyšela hlasy.,,Dobré ráno",usmála jsem se na všechny.Nebo jsem se aspoň pokusila usmát,všechny ty pohledy.."Dobré, dáš si jídlo?"usmála se Joeova máma. "Jo, ráda.."nalila jsem si sklenku pomerančového džusu a ona přede mě položila jídlo. "Hmm, je to skvělý.."usmála jsem se. ,,Jsem ráda,že ti chutná",přikývla.Chvíli byl klid a bylo slyšet jen cnikání příboru.,,Slyšela jsem,že by jste chtěly s Joe někam odjet..""Jo.."zakývala jsem hlavou. "Chtěl bych na Nový Zéland."řekl Joe najednou a já se na něj překvapeně podívala.,,No mě je vlastně jedno kam",zasmála jsem se."Točil se tam Pán Prstenů a je to jedno z mála míst, kde jsem nebyl, navíc, bylo by nesmyslný jet někam k moři, když se s tou rukou nemůžeš koupat.."zahuhlal s plnou pusou a všichni jsme se nad tím rozesmáli.,,S plnou pusou se nemluví",poučila ho Denise.,,Pokud stojíš o Nový Zéland,tak proč ne,prý je tam krásně",usmála jsem s.e"No, tak mě napadlo, co máte dneska v plánu?"ozvala se Dan. S Kevinem tady taky dneska spali.,,Já se určitě budu válet!",vyhrkl hned Joe. "Jo jasně to děláš pořád..."spražila ho pohledem a koukla na mě. "No já dnes nemám žádný program, ale pracovat rozhodně nehodlám, ale asi bych se měla stavit do školy.."zamyslela jsem se. "Jo a pak bych šla kouknout do parku na labutě, do nějakýho bylinkářství a případně i na hadry.."pořád jsem se zamýšlela. ,,A mohla bych s tebou?",šťastně se usmála Dan."Jasně.."zasmála jsem se. "Půjdem dopoledne, pokoupím si možná i pár věcí do pokoje a odpoledne už začnu vyndávat ty věci z těch krabic..."zakývala jsem hlavou.,,takže dneska se neuvidíme?",zeptal se Joe.,,Nemám si poposednout?",uchechtl se Kevin."Nemusíš, to není nutný Keve..."zasmála jsem se. "Ale jo, uvidíme, ale až po obědě.."odpověděla jsem.,,Aha",přikývl zamyšleně.,,Kevine jak si to myslel?",zeptal se ho."A víš ty, že ani nevím?"poškrábal se na krku a všichni jsme vybuchli do smíchu.,,Aspoň už vím,jak inteligentní děti mám",protočila Denise očima.Všichni jsme se rozesmáli ještě víc. Bylo to strašně příjemné, takhle se všema snídat a smát se. Z jedné strany seděl Joe a z druhé Nick. Dav důležití lidé, moje láska a můj nejlepší přítel.,,Já nevím jak vy,ale já jsem plná",odsunula jsem od sebe prázdný talíř."Brzo teda..."zachechtal se Joe. "Ty mlč, včera by jsi ty lívance snědl skoro sám, kdybych ti je nervala z rukou.."vyplázla jsem na něj jazyk.,,Ale to že si mi je z tý ruky ale vyrvala skoro všechny už nedodáš",uchechtl se."to není pravda.."složila jsem si ruce na hrudníku. Tak jsem měla hlad no...,,Jen říkám,že po tom co si prožila má právo jíst!",ohradila se.Teď možná trochu narazila, ale snažila jsem se za chovat si stejný obličej. "Mami..."zabručel Joe. "Tys jim to řekl?"koukla jsem překvapeně a zároveň naštvaně na Joea. Neměli vědět co se dělo uvnitř..,,Pro-promiň ale je to rodina a měli by vědět,co se stalo",koukl na mě omluvně."Jo to možná je rodina, ale tvoje a ne moje...neměl jsi na to právo!"zvedla jsem se od stolu a rychlým krokem odešla do pokoje. Už jsem zase bojovala s pláčem. Proč jim to řekl?Nechtěla jsem aby věděli, do čeho mě ti chlapi nutili a že mě málem znásilnili. Jsou to mí blízcí přátelé, když u nich bydlím, ale nechtěla jsem aby to věděli a když už, tak bych to chtěla říct sama-Je mi jasné,jaká atmosféra asi panuje v kuchyni.,,Vicky,počkej prosím",dohonil mě Joe až před dveřma 'mojeho' pokoje."Ne, nech mě..."vlezla jsem za dveře a zavřela mu dveře před nosem. Nechci slyšet nic, vůbec nic a už vůbec ne to, že ho to mrzí. Svalila jsem se na postel a do polštářů se rozplakala.Vylezla jsem až kolem třetí hodiny,takže z těch nákupů asi nic nebude.Začala jsem teda aspoň vyndávat věci z těch krabic a různě je dávat po pokoji a zaplňovat poličky. Aspoń co se dalo, s tou bolavou rukou. Zapálila jsem si svíčku a dala si ji na noční stolek, když někdo zaklepal.
,,Dále?",hlesla jsem.Joe by se podle mě neobtěžoval klepat.."Ahoj, můžu si sednout?"otevřela Denisse dveře a ani nečekala, jestli něco řeknu a rovnou si sedla. "Chtěla jsem si s tebou popovídat.."usmála se mile. "O čem?"uhla jsem očima a pohled jsem zabodla do svíčky, která hořela.,,Vždyť víš..",povzdychla si."Není mi příjemné o tom mluvit.."řekla jsem opatrně. "Já vím, že není a věř nebo ne, že s tebou cítím Vicky, jsem žena stejně jako ty a moc dobře si dokážu představit jak se cítíš, je to něco jiného než kdyby jsi o tom mluvila s joem a teď tě nechci odrazovat aby jsi s ním mluvila, jen je něco jiného říkat to muži, který takové věci nezažívá, nemusí se bát znásilnění ani nic podobného, kdežto my ženy ano..."pohladila mě po ruce. ,,Nikdy jsem si ale nemyslela,že zrovna já si tímhle projdu..",vzlykla jsem."Já vím, že ne..."chytla mě kolem ramen. "nechci tě nutit, aby jsi o tom mluvila, ale chci aby jsi věděla, že se mnou o tom mluvit můžeš. Je ti už sice devatenáct, ale všichni občas potřebujeme mámu, která nás podrží a vím moc dobře, že ta tvoje je moc daleko.."V duchu jsem se musela ušklíbnout.I kdyby daleko nebyla,stejně by jí to nezajímalo..
"Možná máte pravdu."připustila jsem.,,A nevykej mi,jsem Denise",nabídla mi ruku. "Myslíte si, že je vhodné, abych vám tykala?"zeptala jsem se nejistě.,,Kdyby nebylo,nenabízím ti to.Jsi zatím první žena,s kterou Joe vydržel tak dlouho",zasmála se."A snad ještě vydrží, ikdyž, nikdy nevíme co se může stát.."pokrčila jsem rameny a přijala ruku.,,Máš pravdu,obvzlášť u Joa to nevíme",ujistila mě.Ještě chvíli jsme se bavily a pak jsem vytáhla stojan a snažila se levou rukou něco namalovat. Když namaluju něco z toho únosu, třeba se mi uleví. A tak jsem kreslila. Jednu hodinu, dvě, tři až bylo sedm hodin večer a já namalovala velkem tři obrazy....Nebylo to nic extra,přeci jen..levou rukou.Ale pořád se cítím zvláštně.Už vím,že to není jen uvnitř mě ale i na papíře.Když zavrzaly dveře, instinktivně jsem se otočila a a zakryla plátno svým tělem. ,,Chtěl bych se omluvit",přišel Joe se sklopenou hlavou."V pohodě, už se o tom nebavme, prostě to ví a hotovo.."pokrčila jsem rameny a otočila se zpátky k obrazu. "Ty to maluješ?"ozvalo se blízko u mého ucha.,,Neměl jsi to vidět!",vyhrkla jsem."Vicky, prosím tě.."chytl mě ze zadu kolem pasu. "Jsem rád, že to maluješ, vím, že ti to vnitřně pomáhá..aspoň doufám.."to mě vážně tak odhal?Nebo mě tak dobře zná?,,Jak jsi to za takovou chvíli poznal?",pousmála jsem se."Maluješ všechno, ale nejvíc se mi líbí ty krásné vzpomínky, kde jsme spolu.."pošeptal mi a něžně mě políbil na ouško.,,Mě taky",zasmála jsem se,jak to lehtalo."Třeba se někdy i splní ta jedna představa, kterou jsi namalovala..",,Třeba",zrudla jsem.,,Nebo aspoň já v to doufám",zašeptal."Ale te´d ne..."mírně jsem ho odstrčila. Chci to prostě v pravou chvíli, ještě včera se mě pokusili dva chlapi znásilnit a já se z toho všeho potřebuju vzpamatovat a vzpamatování nebude trvat jeden den.,,V pořádku,nebudu na tebe naléhat",pokýval hlavou,jako že mě chápe."Nejde o to, že by bylo brzo, kdyby se nestala ta věc, tak bych možná už i chtěla, ale tohle...teď, pořád musím myslet na tamto ..."povzdychla jsem si.,,V pořádku lásko,je mi jasné,že to nepůjde jen tak vymazat z hlavy..",objal mne."Líbí se mi, když mi tak říkáš.."řekla jsem potichu a přitulila se k němu. ,,Mě se zas líbí ti to říkat",zašeptal někde do mého krku a políbil mě na něj.
"Fajn, neh mě to domalovat, prosím, pak by jsme se mohli kouknout na nějaký film.."navrhla jsem.,,Vyberu mezitím nějakou komedii",zaradoval se."Jo, ta by se bodla.."zasmála jse a vzala do ruky zase štětec. Poslední obrázek. Šly postupně. První byl ještě v té uličce, co nás přepadli. Ani jeden nevěděl co se stalo. Mě naložili do kufru a Joea uspali, prý se probudil až v autě.Druhý je z té chvíle,kterou nechci popisovat,už tak se mi zvedá žaludek. Brečela jsem, když jsem ho malovala. Bylo to poprvé, co mě odvlekli. Třetí je ten mrvý muž, obraz je tmavý a přesně uprostřed místnosti, asi metr od gauče, tam leži a kolem něj spousta krve.Víc toho malovat nepotřebuju,jinak bych u toho stejně strávali několik dní..Všechny jsem je postavila do rohu a stojan sklidila. Umyla jsem si ruky, převlíkla se ze zástěry a šla dolů do obýváku.Joe tam sedo-ležel na zemi a přehraboval se v hromadě dvdýček."Vykoupili jste obchod?"zasmála jsem se a sedla si vedle něj.,,Nejspíš,ale bohužel jsme vzaly jen samé pohádky",ušklíbl se."Frankie musí mít rádost."zakývala jsem důležitě hlavou.
 


Anketa


Komentáře

1 kristina kristina | 23. ledna 2011 v 16:41 | Reagovat

hned mam krajsi den, a najma mam lepsiu naladu napriek tomu ze idem do roboty :-D
je to prekrasny diel, Joe to aj pokazil aj sa potom krasne udobrili...juj co viac si priat :-D snad len dalsi diel :-D

2 JOnas JOnas | 23. ledna 2011 v 16:52 | Reagovat

kdy bude ten slibovaný dílek together fofever ? prosím ;-)

3 Májule Májule | Web | 23. ledna 2011 v 16:53 | Reagovat

:-D Ach jo, co od Joea čekat. Ale myslel to dobře. :-) Hlavně že si to vyříkali a nebylo z toho něco horšího. :-P
pěknej dílek, těším se na další ;-)

4 smizuzi smizuzi | Web | 23. ledna 2011 v 17:30 | Reagovat

ježiš že to ten Joe vždy posere.. :D jinak.. jéé ty jsi to přednastivila :D

5 Zuza11 Zuza11 | E-mail | Web | 23. ledna 2011 v 18:40 | Reagovat

super diel aspon ze sa znovu udobrili rychlo pokračko

6 ♥ Kashenka ♥ ♥ Kashenka ♥ | Web | 23. ledna 2011 v 18:45 | Reagovat

Nemusel to Joe říkat :-( ale dobře, že se to všechno hned vysvětlilo :-) od Deniss bylo hezký, že si s ní promluvila :-) nádherný díl ... honem pokráčkoooo :-D

7 Nely Nely | 24. ledna 2011 v 0:08 | Reagovat

nadherny :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
1