
"To oslavíme u večeře." usmála se na nás.
"Vážně se nezlobíš, že jsme ti to neřekli?" už se mírně uvolnila.
"Tušila jsem, kdy se to stane." mrkla na nás mamka a my se na sebe jen udiveně podívali.
Byl jsem z toho v šoku a jak se zdálo tak Bee taky. Veřeče, ale proběhla v pohodě, celkem. Jen se to dozvěděli ostatní, nic zvláštního. Joe byl samozřejmě potěšen, že je nad věcí a že to věděl dřív než ostatní, ale to jsem radši ignoroval.
"Tak mě napadlo, potřebovali by jsme ještě jednu postel."řekl znenadání taťka.
"Proč?" nadzvedl obočí Joe.
"Když spolu teď vy dva chodíte, neměli by jste spát v jedný posteli..."koukl na nás podezíravě.
"Proč jako?Stejně má vedle pokoj Kevin, všechno přesto jde slyšet, tati.."ušklíbl jsem se."Hmm, ještě si to rozmyslím."poškrábal se táta na bradě. "Ale běda vám, nějaké techtle mechtle."zdvihnul prst a Bee celá zčervenala.,,No,myslím že toho se bát nemusíte." hlesla stydlivě.
Už na to nic neřekl a v poklidu jsme dojídali jídlo. Večer to u nás bylo jak na nádraží. Spala u nás i Demi a Frankie si přivedl nějaké kamarády. Zítra bude slavit narozeniny a my se hold budeme muset přizpůsobit. Takže jsme pokoj museli uvolnit a lehnout si do jiného, malinkého kumbálku na zem...super.
Ale budu jí co nejblíž a to my stačí.. "Bože to je tvrdý.."postěžovala si. Byla tam sice madrace, ale značně tvrdá a nepohodlná a prohloubená. Pořád jsme dopadli líp než Joe, ten spal vedle na holé zemi, protože máma ho s Dems v jednom pokoji nenechá.,,Jestli chceš,lehni si na mě,jsem o dost měkčí" navrhl jsem jí.
"Díky...ale zvládnu to."zakřenila se a lehla si na břicho, tak jako vždycky.Povzdychl jsem si.,,Dobře,tak dobrou noc." Popřál jsem jí a přetočil se na druhej bok. "Brou.."zamumlala. Stejně jsem nemohl usnout, za chvíli jsem slyšel jak oddychuje, tak jsem se přetočil zpátky.
Na větší posteli není problém, když se jeden člověk převaluje, ale ona nejspíš neměla dobrý spaní. Po hodině sebou začala dost házet. Někdy mě i kopla a nakonec se svalila z madračky ven, to ji asi vzbudilo.,,Nicku,moc promiň.." klekla si ke mě. "to je dobrý, nekoplas mě moc"zasmál jsem se. "Ani nevím co se mi zdálo, ale asi něco dost...eh, divokýho, když jsme se svalila na zem."zachechtala se a lehla si na záda.,,Nezměníš názor a nelehneš si ke mě blíž?" "Hmmm."začla přemýšlet. "Oukej, ale né že mě zalehneš."uchichtla se.Ze zadu jsem se na ní přitiskl a ona se zachvěla. "CO?"zeptal jsem se. "Nic, jen dej tu ruku trochu výš, na břichu mě to děsně šimrá.."zase se uchichtla.,,Asi sem?" zatajil jsem dech a tu ruku jí položil na prso."To už je moc."zašeptala a ruku mi dala sama níž. "Promiň."řekl jsem jen.
"V pohodě."zamumlala a před sebe si dala zlavec, který nahradila moje druhá ruka, takže ho objala a za chvíli jsme oba usli.
Ráno jsme byli rozlámaní,ale překvapivě docela vyspalí. Budil nás Joe tám způsobem, že z nás začal tahat peřinu. "Josephe my spíme!"držel jsme ji co nejpevněji se dalo.
,,Je snídaně a máma zdůrazňuje, že máme jít VŠICHNI!To zahrnuje i vás!"-"Jenže my včera pozdě usli....ti nahoře dělali bordel až do dvou."zabručela pro změnu Bee. ,,Zeptám se mámy,co s váma." Vypadl z místnosti.,,K čemu,teď jsme už dokonale probuzení." Zabručela.
Jen sem taky zabručel, jako že souhlasím a lehnul si na záda. "Já už chci zpátky tu postel nahoře."zabrbral jsem.,,Po tom jak tam včera řádili pochybuju,že je ještě celá." uchechtla se.Protáhla se jako kočka a vylezla z postele/madrace, říkejme tomu jak chceme. "Dem na to jídlo?Mám už docela hlad."rozhlížela se po malé místnosti. ,,Až mi dáš pusu" našpulil jsem rty.
"Až si umyješ zuby."vyplázla na mě jazyk.
"Ale pak si to vyberu."zakřenil jsem se.
"Ještě uvidíme."zase na mě vyplázla jazyk a otevřela dveře od kumbálku.
Jazyk. ,,Dobře,ale pak si to vyberu dvojnásob!" zasmál jsem se. Společně jsme došli ke dveřím kuchyně,ale když jsem tam měli vejít, pustila mou ruku. "To vypadá super."usmála se na mamku a sedla si na své obvyklé místo. Ti malí caparti, kámoši Franka seděli vedle, k jednomu stolu by jsme se všichni nevšeli. Bee si začla mazat rohlík s máslem a já jí z konce kousek urafl.,,Hej!" Zasmála se. "Nechceš mi taky namazat?"udělal jsme psí oči. "No tak fajn....s čím?"zeptala se a já ukázal na marmeládu.,,Ale jistě." Andělsky se usmála. Co má v plánu ?Začla teda mazat jeden rohlík.,,Díky." Usmál jsem se na ní.,,Nemáš zač." Zase se tak usmála. S chutí jsem se do toho zakousnul, ale ta mě hned přešla. "Fakt je to marmeláda?"zašklebil jsme se kysele a spolknul to teda. Nebudu plivat jídlo.,,Ne,to jsou brusinky" upozornila mě máma."Ale proč?Nikdy brusinky nekupuješ."zašklebil jsme se kysele a položil rohlík na talířek.,,Já je mám ráda." Ozvala se hned Dani. "Ale jíst je s rohlíkem?Fuj."otřepal jsem se a na osobu vedle která se potichu chechtla a jsem se zašklebil.,,Hele,nejsi v tom?" Napadlo Bee. "Cože?"absurdně se zasmála. "Totiž, mám jednu...teda spíš, měla jsem jednu kamarádku. Bylo jí šestnáct, když otěhotněla a pořád jedla brusinky, bylo to šílený...měla jich plnou lednici."uchichtla se.,,Určitě nejsem.Pff,prosímtě." Nervózně mávla rukou. "No...jen mě to napadlo, nic víc."pokrčila ramenami. "Nechci nic říkat, ale kolik množství je hodně, má v lednici asi 8 velkých balení.."zeptal se Kevin. ,,Možná bych mohla skočit k doktorovi.." zčervenala Dani. "Nebudem to teď řešit."řekl táta. "Hele, co si někam vyjjít, zajdem tam spolu, pak můžem do města nakupovat....stejně, néé, moment, Justin má narozky, všichni Jonasové jsou zvaní, chce to něco na sebe."řekla. "Ale já nejsem Jonas."odvětila Bee. "Ale když chodíš s Nickem tak je to jako bys byla, Joe taky bere Demi....bude sranda."řekla hned natěšeně.,,No...myslím že to není dobrý nápad.." zakroutila hlavou Bee."Teď máš pět dní prázdniny."ozval jsme se. "Jak to víš?"koukla na mě. "Máme společnej kalendář?"odpověděl jsem otázkou. Píše si tam a značí všechno, do puntíčku,,Ale nejde o to,že bych neměla čas,spíš..nemám chuť." "Je to za dva dny, do tý doby dostaneš...věř mi."mrkla na ni Dan. ona nic neřeší, všechny navrtá i do věcích, které by nikdy nedělali, prostě manipulátorka.,,Uvidíme." Povzdychla si a napila se čaje"Právě teď, protože já se zvedám a chci tě do 30 minut vidět oblečenou a čekající u dveří, vezmem to hopem!"tleska a aktivně vstala od stolu.,,Nee." Zakňourala.,,Jsem ospalá.""To zvládneš...věřím ti."dloubl jsem do ní a ona teda vstala. Nejspíš šla do pokoje, tak jsme dojedl a šel za ní.
,,Ježiš,promiň.." otočil jsem se rychle.Zrovna se převlíkala. "Bylo by divný, kdybys klepal."uchichtla se. "Ve vlastním domě a na vlastní pokojové dveře?Jo bylo."uznal se. "Už sem."řekla.,,Dobře." Otočil jsem se na ní.Měla na sobě normální věci,ale slušelo jí to."Nerada nakupuješ?"sednul jsme si na postel. "Jednak a jednak nemám ani moc za co."zasmála se a zrudla. "Tak já ti něco pučím.."začal sem hrabat ve věcech.,,Ne,zbláznil ses?" Zavrtěla hlavou. "Myslíš si, že já ten účet někdy sám vypotřebuju?Táta mi tam pravidelně posílá peníze, které nám jsou z koncertů a tak, věř mi, jen to tam leží...občas si něco koupím a když si za to koupíš nějaký pěkný šaty, tak to tý kreditce nic neudělá."zasmál jsem se. "Už se fakt vidím v šatech."zašklebila se.,,Budeš v nich krásná." Kývl jsem přesvědčivě."Ale prdlajs, moje nohy a šaty nejdou k sobě."zasmála se ale na konec si ji teda vzala. Nesouhlasím s ní. Na to,kolik jí je,je dosti vyvynutá a nohy má pěkný. Ale ať si koupí co chce, nemá moc věcí, na všechno si pořád snaží vydělávat sama, někdy tráví odpoledne u stánku se zrmzlinou ikdyž zcela zbytečně, protože našim vůbec nevadí, že tady bydlí. Jo to je ona a její hrdost.
Když odešly, tak jsme si s bráchama sedli k televizi a relaxovali. "je tu klíííd."protáhl se Kevin. I Frank s ostatníma byl někde venku. "Jo."přitakal jsme a nohy dal na bobek.
,,Mě tu chybí Demi." Ušklíbl se Joe."A kde teď vlastně je?"zeptal se Kevin. "Ani nevím."pokrčil Joe ramenami. "Proč ji nezavoláš?"zeptal jsme se pro změnu já. "Nechce se mi?"pozvedl obočí. ,,Tyvole,tak si pak ale nestěžuj!" hodil jsem po něm polštář. "Nojo, nojo....nemá na mě čas a mě to vyhovuje."chytl ten zlavec.,,Blbe." Protočil Kev očima.

Dobrý. Pokráčko?!