
Díky moc za komenty, tady je nový dílek, snad se vám bude líbit :-)
,,Nevím,jakkoliv",líbl mě na krk."Joe..."zabručela jsem na znamení ať toho nechá, ale moc to na vědomí nebral.Na chvíli jsem přestala myslet na svoje předsudky a přitáhla si ho k sobě co nejblíž.Kdyby aspoň nebyl tak zatraceně sexy. Jemně mě políbil těsně vedle rtů až směrem k lícní kosti. Prudce jsem se posadila do sedu.Musím nějak vydýchat ten nával vzrušení,nebo bych udělala nějakou blbost. "Když se ti to líbí...není na tom nic zlého..."políbil mě na rameno a lehce shodil jedno ramínko od mé košile.,,Zlé je už jen to,že se mi to líbí",zakňourala jsem."Není...mě se to taky líbí."zasmál se tiše a něžně mě políbil na klíční kost. Bože...nechvám se svádět, svádět od něj a ještě se mi to líbí, už blázním.V klidu jsem si od něj nechala stáhnout košilku.Jsem jako v tranzu.Pomalu mě zase položil do peřin.Jeho ruce mapovaly každou mojí křivku.Jak mě to dělá dobře.,,Jo-e",tiše jsem zasténala.Roztřeseně jsem dýchala, stejně jako on. "Jsi krásná víš to?"pošeptal mi do ucha, na které mě vzápětí něžně políbil. Nebyla to ani tak otázka, jako konstatování..Vím jistě,že to nechci nechat zajít dál,ale ještě aspoň chviličku..Možná věděl, že to dál nězajde, možná to nevěděl, ale propletl své prsty s těmi mými, naposledy mě políbl a lehl si vedle.Nebudu to řešit teď,stejně bych nic nevyřešila.Raději jsem se k němu přitulila,i když nahá,jelikož košilku jsem nenašla.Jen se pousmál a objal mě. Spolu jsme se zachumlali do peřiny a každý už si hleděl svýho. Po chvíli jsem vážně usla.,,Vicky,no tak,vstávej",třásl se mnou někdo.,,Co je?",přetočila jsem se na druhý bok.,,Máma je v kuchyni a zuří""Co?A proč zuří?" povzdychla jsem si a chtěla vstanout, jenže pak jsem si uvědomila, že vlastně mám jen spodní kalhotky, takže jsem zlstala v leže.
,,Četla noviny,hele ty jsi těhotná?",zeptala se Melissa podezdřívavě."Jistě že nejsem...to si zase noviny vymyslely a kde je vůbec Joe?"promnula jsem si oči a i s peřinou jsem si sedla.,,Máma ho donutila odjet do hotelu,ještě když viděla,co na sobě nemáš,víc než máš",uchechtla se."Cože ho donutila?Ona tu byla?No to je vrchol teda.."vyletěla jsem rozzuřeně. Bože chudák, radši ani nechci vědět co mu řekla.Rychle jsem na sebe naházela první,co mi přišlo pod ruku a rozzuřeně letěla dolu."Mami?Můžeš mi vysvětlit co ti zase přeletělo přes nos?" vletěla jsem do kuchyně, kde seděla celá rodina, to znamená, že ona, táta, Melissa, David a...Harry?Co ten tu dělá?,,Po dnešním ránu mi došlo,že by svadba měla být co nejdříve a pokud jde o dítě,Přede všemi budeme tvrdit,že je Harryho",řekla s ledovým klidem."Já nejsem těhotná...to si jen bulvár vymyslel a žádná svatba nebude, jedu za Joem."řekla jsem rozhodně a chtěla odejít.,,Ne zlatíčko to nejedeš,i kdybych tě tu měla zamknout",zasmála se."Heleď, v pondělí mi začíná škola...chodím na vysokou, zapomělas?To je jedna věc a druhá věc je taková, že když jsem se vám nehodila do idylické rodiny, vykopli jste mě...co najednou ta změna názoru?"ušklíbla jsem se,,,Mysli si,co chceš,ale chci pro tebe jen to nejlepší a nejlepší pro tebe je,když si Harryho vezmeš.Teď běž nahoru do pokoje,školu můžeš dodělat i tu,dálkově",řekla nekompromisně."Ne!"řekla jsem pevně. "Co prosím?"otočila se ihned a přísně na mě koukla. "Prostě ne.."pokrčila jsem s úsměvem hlavou. "Já tě neposlechnu, odjíždím, s bohem."vmetla jsem ji do tváře a už dupala po schodech do svého pokoje.Do tašky jsem si naházela všechny věci,ty Joovo už byly pryč.Napsala jsem ještě rychle vzkaz pro ségru a zadním vchodem odešla.Stihla jsem to tak rychle,že to moje máma ani nezaznamená.Vylezla jsem před naši velkou bránu a čekala na taxíka, mezitím jsem prozvonila Joea a ten mi hned zavolal zpátky.,,Vicky jsi v pořádku?Tvoje máma vypadala dost děsivě",vyhrkl."Jo, v kterém hotelu jsi?"zeptala jsem se. ,,Hotel Quirunale",řekl."Máš problém to vyslovit co?"zasmála jsem se do telefonu. "Trošku..."připustil. "Fajn, jedu za tebou.."tímhle jsem náš hovor ukončila a hned potom přijel taxík.Nechala jsem se dovést až před hotel.Joe už tam naštěstí čekal i s taškou v ruce.Taxíkář mi vyndal moje kufry, které jsem si převzala a šla jsem za ním.,,Joe já se ti omlouvám za mámu ale..",položil mi ukazováček na rty.,,V pořádku",usmál se."Fajn...radši ani nechci vědět co ti řekla. Stejně vůbec nechápu co nám lezla do pokoje.."zamračila jsem se.,,Už to neřeš dobře?",objal mě.Jen jsem si úlevně vydechla. Fakt netuším co mu máma řekla, ale jsem ráda, že to bere takhle. "Mmm a co ti teda řekla?"rozesmála jsem se po chvíli. Jsem prostě zvědavá
"Že jsem jen obyčejnej ptáček zpěváček a že brzo dozpívám, že se mnou nemáš budoucnost a že jsem hulvát co si dovoluje na tebe šahat."pokrčil ramenama prostě.
,,Aha",polkla jsem.,,To je prostě moje máma",povzdychla jsem si.,,Je to děsivý,ale ty mi za to stojíš",usmál se mile. Zase jsem musela zrudnout, tak jsem radši sklopila hlavu dolů a začala přemýšlet co teď jako budem dělat. poletíme domů?,,Mám ten hotel zaplacenej,byla by škoda to nevyužít,přespíme tu a ráno pojedem domu?",vyřešil to za mne."Fajn.."pokrčila jsem rameny a vydala se dovnitř, jelikož mi začly mrznout prsty na rukou.,,Hele,tuším,že tě včerejší večer dost vyděsil,ale mám to brát tak,že mám naději?",zeptal se ve výtahu."Ber to jak chceš.."pokrčila jsem rameny a zase zrudla, když jsem si vzpoměla co jsme ...ehm, dělali, spolu..,,Dobře",zasmál se,nejspíš opět mé barvě.Jen jsem zakroutila s pousmátím hlavu a čekala až dojedeme do našeho patra.Byl nadšený a to jsem ráda.Většinou když sem někdo jede,tak ho průvodčí provedou po různých památkách,ale pravou krásu Říma mu neukážou.Pak jsme si zašli na pravé italské špagety, hodili minci s přáním do fontány D´trévy,,Co sis přála?",zeptal se Joe.,,Kdybych ti to řekla,nikdy se to nesplní",vyplázla jsem na něj jazyk."To není fér.."dělal na oko smutného, ale já věděla že to jen hraje a už jsem ho táhla zpátky do hotelu, jelikož už se začalo stmívat.,,Ráno nám to letí už brzo,takže já jdu spát,dobrou",s takovou jsem si zalezla do postele a ihned usla.Stejně jsem toho, ale moc nenaspala, v hotelu se něco opravovalo a oni pracovali snad i přes noc, jelikož jsem slyšela neustále nějaké klepání a dunění, takže se nedivím, že jsem ráno měla celé červené napuchlé oči a vypadala jsem jako angorský králík.,,Joe,pohni nebo to nestihneme",obořila jsem se na něj.Můj špatný spánek má dopad i na mojí náladu. "V pohodě, máme čas.."zabručel, taky ze mě byl už celkem otrávený a ani se mu nedivím.,,Ne to teda nemáme!",zvýšila jsem hlas.Sama se divím,takový nebývám."Vick, prosím tě, uklidni se.."už taky odolával tomu, aby nezvýšil hlas, ale dál radši nic neříkal. Úplně v tichosti jsme nasedli do letadla.Statečně jsem ho ignorovala už několik hodin.,,Hodláš mlčet celou dobu?",vypěnil."Radši ano, nechci se hádat.."zabručela jsem a hlavu si opřela o sedačku.,,Jak myslíš",pokrčil rameny.Když uběhla asi další hodina našeho mlčení, zase jsem si vzala od letušky jeden zlavec a deku, do které jsem se zabalila. Snad mě to přejde, když se prospím.Je pravda,že přešlo.Když jsem se probrala měla jsem plno energie a jen jsem se smála.To se mnou ale pro změnu nemluvil Joe.Tak jsem si teda vzala knížku,l do uší si strčila sluchátka s hudbou a spokojeně se zakousla do knihy.Cesta zpět utekla překvapivě rychle a letuška už nám hlásila,ať se připoutáme.Díky bohu jsme už bezpečně stáli na zemi. Nevím, kde ti novináři berou informace, ale před letištní halou a i v ní, jich tam čekalo metele.Probojovali jsme si cestu zkrz ně až k taxiku.Naše mlčenlivost přetrvala až ke mě domu. Možná bylo lepší, když nic neříkal, aspoń jsme neměli možnost se pohádat. Vylezli jsme teda v tichosti těch pár schodů a já odemkla dveře do mého pokoje.

skvělej dílek posím přidej you make me smile posím posím posím