1. listopadu 2010 v 21:12 | Anďa, Doms
|
Tak jo, je to tu. Trošku ehm, žhavé :D Tak jsem se s tím trápila, že doufám, že to oceníte, vážně pro mě není jednoduché psát něco intimnějšího než třeba líbání :D
Nenápadně jsem, nahmatala v kapse pepřový sprej. Od doby co jsem pracovala v hotelu ho nosím u sebe, protože občas, když jsem chodívala na noční, byla už tma, takže pro jistotu.
Chvíli jsem ho svírala v ruce, ale jakmile mi chlápek šáhnul na prsa a úchylně se usmál, stříkla jsem mu to do očí.
Jen zaječel a hned se začal chytat za ruce.
Když jsem se rozutíkalana hlavní silnici, že zavolám pomoc, tak nevím jak, ale Nick mi byl v patách a držel se za krk.
Celá udýchaná jsem zastavila až na silnici, kde svítila světla a chodili tam lidi.
"Není ti nic?"chytl mě hned za ruky.
"Ne.."vydýchla jsem.
"Ty u sebe nosíš pepřovej sperj?"zeptal se trošku natvrdle.
"Jo a jak vidíš, je celkem účinej."zasmála jsem se ulehčeně a nechala se obejmout.
"A tobě nic není?"zeptala jsem se.
"Ne, jen nejspíš budu mít modřinu na krku, pěkně mě tam praštil."chytil se za místo.
"Ou, pojďme, doma si na to dáš led."usmála jsem se lítostivě a vzala ho za ruku.
Díky bohu jsme byli už blízko. Převlékla jsem se v pokoji do domácího a šla do kuchyně. Vytáhla jsem z mražáku led a zabalila ho do utěrky.
"Kde to máš?"oddělala jsem mu kousek trička z krku.
"Bolí?"přejela jsem mu opatrně přes modřinu. Byla vážně do celá velká.
"Tak sedej."usmála jsem se. Sedl si na židli a já si sedla obkročmo na něj, sice nejdřív koukal, trošku vyjeveně, ale pochopil, když jsem mu na krk začala opatrně přikládat led.
"Je to blízko míchy, proto to tak bolí.."nejdřív jsem mu to trošku otřela o místo a pak přitlačila.
Nebylo to zrovna moc příjemné, a tak usykl. Sám si tam dal ruku a držel si to.
"Bolí to moc?"pohladila jsem ho po tváři.
"Když mě políbíš tak přestane."uculil se a já se zasmála.
Měl tak roztomilý výraz, že bych ho nejradši zulíbala celého.
Opatrně jsem se posunula na jeho klíně blíž k němu a své rty přitiskla na ty jeho.
Pořád stejné záchvěvy.
Mé rty se bořily do těch jeho s takovou lehkostí, ale zároveň vášnivostí, až mi to bralo dech. Volnou rukou mě chytil kolem pasu a přitiskl k sobě. Natočil hlavu na stranu a vpil se do mích úst.
Nemohla jsem se od něj odtrhnout, cítila jsem jak se mi ježí chloupky na rukou a celé tělo se mi chvělo. Tohle byl tak silný pocit. S každou sekundou mě zahlcovala touha. Touha po něm.
Upustil z ruky utěrku s ledem a ta spadla na zem. I tou rukou si mě přitiskl k sobě. Já své ruce měla opřené o jeho hrudník.
Jako v tranzu jsem se nechala líbat a hladové polibky mu oplácela.
Vždycky v nich byla jen něžnost a láska, nikdy nic víc, ale teď se projevily touhy nás obou. Mám pocit, že mi i několikrát ujel vzdych, ale ten pocit zůstal jen pocitem, protože já nebyla schopná vnímat cokoliv jiného než jeho. Jeho doteky, jeho polibky, jeho tělo.
**
Doslova jsem jej dostrkala k posteli, když donesl nás oba do pokoje. Nikdy jsem po nikom tak netoužila jako právě teď po něm. V životě jsem nikdy nevěřila na druhé stinné já, ale tohle musí být ono, protože já samu sebe nepoznávám.
Prsty jsem propletla s těmi jeho a opět se sklonila k jeho tělu, které téměř až nehybně leželo na posteli. Nechal to všechno na mně. Nechal mě, abych jeho hladký krk zahrnovala polibky, abych opusinkovala celou jeho tvář a pak se vášnivě vpila zpátky do jeho rtů.
Jednou jeho rukou mě přitiskl natěsno k němu.
Tep se mi zrychlil, když jsem ucítila jak mě tam dole něco tlačí. On to musel cíti taky a ihned se ode mě odtrhnul.
"Co je?"zašeptala jsem zmateně.
"Tohle nemůžu."zamračil se.
"Proč?"zamrkala jsem očima. On mě odmítá?
"Já svůj slib dodržuju Bells."kouknul na svou ruku, kde se na levém prsteníčku třpytil malý stříbrný kroužek.
"Aha."uhla jsem pohledem a posadila se na postel. Rukou jsem si prohrábla rozcuchané vlasy ve snaze uvést je do předchozí polohy, marně.
Posadil se vedle mě a oba jsme chvíli mlčeli.
"Zlobíš se?"protnul ticho a malíčkem mě pohladil po hřbetu ruky, kterou jsem měla položenou na posteli.
"Ne, jsem jen...zmatená."řekla jsem potichu.
"Omlouvám se, nechci, abys si myslela, že je to kvůli tobě, to v žádném případě. Ale když jsem se přislíbil Bohu, bral jsem to vážně. Možná jako jediný, ale bral." řekl.
"Vážně to není proto, že by jsem se ti třeba, ehm...nelíbila?"zakoktala jsem trochu.
"Bože, to v žádném případě, ani si nedokážeš představit co to se mnou dělá a jak moc by jsem si to přál..."vzal mě kolem ramen a já si o jeho rameno opřela hlavu.
"Teď i lituju, že jsem to slíbil."pošeptal mi a políbil mě do vlasů.
Jen jsem si povzdychla a přitulila se k němu.
jééj..ještě že sebou nosí pepřák
jakože taky ho mám
v kabelce
a tak zas.....dodržuje slib :)...a to je od něj pekný :) a od ní že to respektuje :) :) moooc se mi to líbí :) honem dalšíí :)