24. listopadu 2010 v 20:35 | Anďa, Doms
|
Tak jo, dlouho jsme to tu nedaly, tak tady to máte, snad se bude líbit :-)
Fajn,moc jsem toho nenaspala,ale pro Alexe musím.Kolem sedmé jsem vyrazila k tomu doktorovi. Vyšetřili mě a takový podobný věci.Na žaludek mi nic nedal,prý mám pít hodně vody,no uvidíme. Stejně mi bylo nějak divně. Ta chuť na to burákový máslo přetrvala už od včer. Pamatuju si, že jsem ho žrala hordy, když jsem čekala Alexe, divný. Už jsem zvonila, ale na Nickův dům.Otevřel mi,ještě rozespalí ,,Co tu děláš?",podivil se."Ty víš, přišla jsem pro Alexe, je přesně devět, už jsi ho připravil?" nasadila jsem diplomatický ton, jaký byl jen možný.,,A to si jako myslíš,že ti ho dám?",zasmál se ironicky.,,Zůstane u mě."-"Já dneska vážně nemám náladu se s tebou hádat, prostě mě pusť dovnitř, včera si na to kývnul tak nevím o co ti jde." fakt na to dneska nemám, není mi dobře a začíná mě bolet hlava.,,Kývnul jsem ti na to,protože jinak bys neodešla",nehodlal mě pustit za žádnou cenu."Nicku tohle je absurdní, jsem jeho máma, nemůžeš mi jen tak zakázat, abych ho měla u sebe. Nejsi jediný, kdo o něm rozhoduje.."zakroutila jsem nevěřícně hlavou.,,Ale jo jsem.Ty jsi nezodpovědná a o Alexe se nedokážeš postarat.Tohle taky řeknu u soudu,jen aby ses nedivila."-"Není jen tvůj, to já jsem ho porodila, zapoměl si snad?" vyjela jsem hned z ostra, stačilo slovo soud a jsem rozčílená na maximum.,,Nebudem se hádat,prostě běž domu a s Alexem se uvidíš u soudu..",zůstával v klidu."Ty si snad děláš legraci?To si jako myslíš že odejdu?Na tohle nemáš právo!Kdyby jsem nebyla já, nebyl by on!" vykřikla jsem.,,Kdyby nebyl s tebou,byl by s jinou,tak se nerozčiluj."-"Ale je se mnou!" zase jsem vykřikla a zavřela oči, zase se mi začínala země točit.,,Misch,jestli ti jde o peníze,to se bát nemusíš.Ale nelži mi,že ti jde o Alexe..",zakroutil hlavou."A o co by mělo jít, vždyď je můj syn..."zašeptala jsem a chytla se zase stěny.,,Tvůj syn,kterýho si nechtěla..",on se mi to teď rozhodl vyčítat.Jasně,předtím to nešlo,byly jsme spolu.Teď je to jednoduší.."Ale to už je nějaká doba, nemůžeš mi to vyčítat, ty víš, že teď taková už nejsem..."koukla jsem mu zpříma do očí, ale pak se mi svět zatočil ještě silněji a já cítila jak se mi roztřásla kolena.Nick na mě ještě něco řval,ale to jsem po chvíli přestala vnímat a padla na zem...
Probudila mě až záře, která mi zářila do očí. Když jsme otevřela jedno oko, zjistila jsem ,že jsem v nějaké mistnosti, kde je všechno bílé...Už podle pachu jsem poznala,že jde o nemocnici.
Protřela jsem si oči a porozhlédla se všude." Nicku?" nakrabatila jsem čelo, když jsem viděla jak sedí u mé postele. "AHoj.."řekl pouze.,,Co se stalo?",zeptala jsem se.Na klíně mu seděl ještě Alex,ale spinkal."Omdlela jsi."řekl a dveře od pokoje se otevřely a vešel doktor s úsměvem. ,,Slečna Mischelle?Mám pro vás zprávu,sama si určite,jestli dobrou nebo špatnou."-"Ano?" koukla jsem se na něj nejistě. "Gratuluju, čekáte miminko, necháme si vás tu do zítra na pozorování.."s úsměvem i vyšel. S očima vyvalenýma jsem stále hleděla na dveře. Nééééé.Nemůžu mít dítě.Nemám s tím problém jako u Alexe,ale proč teď?Proč s Nickem?..Když jsem stále v šoku koukla na něj, taky měl oči vyvalené, tak tohle je teda vážně nečekaná věc, která všechno o dost zkomplikovala.,,Je moje?",řekl stále vykuleně."Já jsem nelítala..."vydechla jsem a myslím, že to bylo dost jasný.,,Fajn,tak co s tím uděláme?",jediná otázka co ho zajímá.A že by se třeba zeptal jak mi je?"My nic, to já."promnula jsem si spánky.,,Je to i moje dítě..",řekl.,,Jasně,Alex je taky moje dítě..a nebereš na to ohledy..",zase jsem se rozčílila,až jsem Alexe probudila."Miláčku..."usmála jsem se na něj a on si přelezl ke mně. Hned se ke mně začal tulit.,,Mám tě lád",objal mě okolo krku. "Ja tebe taky..."usmála jsem se a líbla ho do voňavých vlásků. Nick ho asi koupal.,,Budeš tu dneska se mnou?",usmála jsem se na něj.Není problém,aby mu daly to lůžko vedle.Jen horlivě zakýval hlavou a skočil na mě tak, až mě povalil do postele."Nemusíš tu být.."otočila jsem se na něj, ale ten jen mlčel a k odchodu se neměl. Chvíli jsem se s Alexem mazlila a pak usnul. "Tak jak to vyřešíme?",ozval se hned, co jsem ho zabalila do deky.,,My nijak Nicku,běž domu..",poprosila jsem ho zlomeně.Nějak to na mě padlo.."Misch, ale tohle musíme řešit spolu, vím že jsme te´d na nože...ale.."začal hned namítat. "Prostě padej, já nemám teď náladu, můžem to řešit i pozdějc."odbyla jsem ho.,,Neodejdu,mám tu zaplacené lůžko..",sklopil hlavu.Tohle ať na mě nezkouší,on je ten,co mi nadával."Proč?" vyjekla jsem, ale potichu, abych nevzbudila Alexe.,,Proč?Měl jsem o tebe strach..",rozhodil rukama."Ale už není tvoje povinnost strachovat se o mě. "uhla jsem pohledem.,,Ale jo,je..",přesunul se ke mě na postel."Není, stačilo mi jedno blbé promiň, jedno....ale ty se nemáš za co omlouvát, to já jsem ta blbá, že jo..."zaštkala jsem bolavým hlasem.,,Misch..",hles napůl naštvaně.,,Omlouvám se,strašně se omlouvám za všechno co jsem řekl.Jsem idiot!"-"Víš co si, ale myslím?" podívala jsem se mu skleněnýma očima do očí. "Že to je zase jen kvůli tomu dítěti."-,,Mischelle,nikdy bych dítě neupřednosťoval před tebou.Miluju vás všechny tři stejně..",řekl."To co jsem řekl u tebe v práci, bylo z hecu, pochop. Bál jsem se, že mi ho vezmeš, mám jen strach, že se sbalíš a odjedeš s ním pryč, už bych ho nikdy neuviděl, neviděl bych tebe.."-,,Nicku já nejsem jako ty...nikdy bych ho o tátu nepřipravila..",vzlykla jsem."je mi to líto.."řekl tiše a objal mě. "Mě víc." taky jsem zašeptala.Pořád jsem k němu cítila lásku.Pro moje neštěstí ho miluju nade všechno.Lehl si i semnou do postele, opatrně, aby jsme neprobudili Alexe a hladil mě po vlasech, zatímco já jen plakala.Říká se,že je nejlepší se vybrečet.No já nevím,nejsem zvyklá brečet..Stejně to, ale nešlo zastavit a z toho všeho jsem usla. Probudila mě až bodavá bolest v podbřišku a mokro.Upřímně,první co mě napadlo,byla blbost,až jsem sama zasmála.Nejsou mi 3 měsíce,abych něudržela moč.No ta druhá už tak veselá není..Hnedka jsem zmateně oddělala deku a uviděla jak prostěradlo začíná rudnout. Vedle ležel Nick a na přidělaném lůžku spal Alex.
Okamžitě jsem zmáčkla tlačítko,které přivolalo sestru.
ježiši..to vám jde coo...děšit a takhle to utnout..jééžiš..co se děje? Co.......jestli jestli se jí něco stane..tak mě trefííí..
honem dalšíí jakoo :)
PS: áá děkujůů.......ale myslím si že se jich přihlásí hodně
a já se muzu s tema mejma blábolama jít zahrabat 