20. listopadu 2010 v 21:34 | Anďa, Doms
|
Tady je odhlasovaný dílek :-) Double face bude zítra :)
"Fajn, máme produkovat desku nějaké skupině, tak si vemte nějaký papír a propisku Mischelle, včera jsem mluvil s jejich manažerem, dneska budu mluvit jen s nimi. Proberem jak by to asi mělo vypadat.."usmál se na mě a svůdně mrkl. Flirtování se mnou se jak se zdá stalo jeho koníčkem, ale fajn. Zvýšil mi plat, toleruje mé pozdní příchody, co víc si přát, takže jsem mu úsmev opětovala a sehla se dolů pro papíry. Neunikla mi jeho boule v kalhotech.Ani se nedivým,s mojim výstřihem.Popravila jsem si vlasy, jedním pohledem do zrcadla, narovnala si sukni a už jsme mohli jít do zasedačky. "Dneska vám to vážně sluší.."usmál se a nechal mě vejít první. "děkuju, to je milé."hraně jsem se zastyděla, ale úsměv mě přešel, když jsem si všimla, kdo v zasedačce sedí.Snažila jsem se,alespoň před šéfem vypadat nevyvezená z míry."Dobrý den."usmál se na ně šéf a popostrčil mě trošku k nim Nick jen vykuleně hleděl.Jasně,koho by napadlo,že budu pracovat zrovna tu."Tohle je moje asistentka slečna Martin."věnoval mi zase jeden z jeho úsměvů. Posadil se k nim a já se taky pohodlě usadila do měkké sedačce a přehodila si nohu přes nohu. Čekala jsem, kdy začnou ale ti tři na mě pořád nehybně hleděli.,,Ehm..",odkašlal si šéf.,,Máte nějaké požadavky?""Odkdy tu pracuješ?"vybafl na mě místo toho Nick. "Nejsem tu proto, abych ti odpovídala."hodila jsem se do obranné pozice.,,Vy se znáte?",podivil se."Jistě, že se známe.."skřivil Nick obočí. "Oh, já myslel, že jste říkala, že jste svobodná."kouknul na mě překvapeně šéf. "Ale jistě, že jsem. "zakroutila jsem s úsměvem hlavou.,,Tady pan Jonas si plete dojmy a pojmy,víte",vysvětlila jsem a čekala jestli budeme pokračovat."Aha.."odpověděl jen a Nick zrudnul. "tak se do toho dáme."tlesknul šéf a já poslušně všechno zapisovala. "Dal by jsem si kafe, Misch prosím vás, nedonesla by jste nám něco?"zase na mě mrknul. ,,Jistě..",usmála jsem se na něj a zvedla se,že pro to dojdu.Udělala jsem čtyři kávy, vím co mají ti tři rádi, když je tolik znám, tak jsem jim to udělala tak jako vždycky a donesla to do zasedačky.,,Díky",usmáli se všichni,kromě Nicka."Nemáte zač, bude to ještě něco?"otočila jsem se na šéfa. "Ne díky, jste hodná." pohladil mě po paži a já si zpátky sedla. ,,Mischelle,mohl bych s vámy mluvit?",nasadil Nick diplomatický tón."Přejete si?" usmála jsem se a znovu si přehodila nohu přes nohu, tak jak obvykle sedívám a v rukou jsem svírala kožený notes s poznámkami-,,V soukromí..",hraně se usmál."Nejsem si jistá, jestli je to zrovna teď vhodné."koukla jsem na šéfa s nadějí, že to zatrhne, ale ten jen pokýval hlavou. "jen běžte, dáme si pauzu."zahnal mé plané naděje.,,Mischlle,vraťte se ke mě,prosím..",začal."Zapomeň.."přerušila jsem ho a chtěla odejít Surově si mě k sobě přitáhnul za zápěstí.,,Nech mi Alexe,nebo to poženu přes soud..",zavrčel."Děláš si srandu?Ty mi vyhrožuješ?Tak to hou hou..."sykla jsem a snažila se z jeho sevření vykroutit.,,Jsem Jonas,dostanu ho do svojí péče..",konečně mě pustil,skoro mi to začalo fialovět."Tady nejde o přijmení.."cekla jsem nepříjemně. "Ne?A o co teda, on je taky Jonas, je můj syn, mám na něj stejné právo."zůžil oči. tohle se mi teda ani za mák nelíbí.,,Jsem jeho matka!",vyjekla jsem."A já jeho otec!"zopakoval znovu to, co už řekl.,,Ty,ty,ty..Sobeckej hajzle!Že jsem tohle nepoznala dřív!Alexe nedostaneš!",zakřičela jsem na něj."Jistě že dostanu, ještě před časem jsi o něj sama nestála, myslím, že soud bude hodně zajímat, když řeknu, že jsi na celý měsíc zmizela a já se o něj staral sám." vpálil mi do obličeje.,,Ty seš takovej hajz...",hlesla jsem."Možná, ale já ti ho nenechám, je můj syn, miluju ho jako nic. Miluju ho víc než tebe a to už od doby kdy se narodil.."Mohlo mi dojít,že je se mnou jen kvůli dítěti.Bože já jsem tak pitomá."Vím, co se ti honí hlavou Michelle, nebudu tě znovu přemlouvát ať se vrátíš, můžeme být zase spolu jako rodina. Rozmysli si to, pokud vážně nechceš, zažádám soud o svěření Alexe do mé péče. Nejsme sice svoji, ale i tak se to dá řešit."řekl už klidněji.,,Ne,budu chtít střídavou péči.My dva jsme spolu skončily a jediné co nás spojuje,je Alex.Tys zapomněl na mě,já zapomenu na tebe.Měj se",otočila jsem se na patě a odcházela.
Je mi jedno, jestli mě šéf vyrazí, ale v téhlé schůzce pokračovat nebudu. Sbalila jsem si věci a šla domů. Po cestě jsem se stavila k mámě pro prcka.Poznala,že se něco děje,ale já jí to říkat nebudu.Tohle je jen mezi mnou a Nickem.Už vlastně ani není žádné 'my',dneska mi to jen znovu potvrdil.Alex byl po poledním spánku, tak jsem nám ukuchtila něco dobrého a chtěla si s ním začít, hrát. Moc, ale nespolupracovat. Byl nejaký skleslý.,,Copak miláčku?",přivinula jsem si ho k sobě.Nesmím dovolit,aby ho měl Nick ve svý péči,to bych nepřežila."Ja cu tatu.."zamumlal. "Už brzo tatínka uvidíš jo?"pocuchala jsem si vlasy. I když mám s Nickem spory,určitě do toho zatahovat Alexe nemůžu.Je malinkej a a nic nemůže.Večer jsem ho uložila. Pořád chtěl, abych mu o Nickovi povídala a vyprávěla. Každý den se to stupňuje, budu s ním muset nějspíš za Nickem zajít, nechci, aby byl pořád tak smutný.Vlastně,zajdu za ním ještě zítra.Dokud mám možnost,pak už ta zlost ze mě vyprchá a já budu schopná se k němu znovu vrátit.Ráno jsem zavolala do práce, že nepřijdu, že mám nějaké problémy a šef mi to odkýval, že je to v pohodě. Je srandovní jak ho mám v hrsti. Kolem poledne jsem se teda vydala k Nickovi. "Jdeme za tatínkem co ty na to?"koukla jsem na Alexe.možná má Nick pravu,třeba by Alexovi bylo líp u něj,než u mě..To je strašný, takhle pochybovat, domnívat se. Já se ho, ale nechci vzdát. je i můj.
Přivítání bylo fakt horlivé, Alex mu skočil kolem krku a odmítal ho pustit. Dokonce se i rozplakal a bylo vidět, že ani Nicka to chladného nenechalo.
Nalila jsem si teda džus a posadila se do křesla. Oba seděli na gauči a Alex se s Nickem pořád mazlil.Nijak jsem se mezi ně nepletla.Seděla jsem tam s ním od ráda do 8 večer a Nick nebyl schopný prohodit se mnou jenom jednu blbou větu.Proč on?Neměla bych já být ta naštvaná?A proč mě to tak šíleně bolí? "Mainka.."kouknul na mě Alex a začal ke mně natahovat ručičky. Jen jsem s úsměvem zakroutila hlavou. Tak se smutně kouknul na Nicka, že nechci jít za nimi. Chudák, neví co se děje.,,Mainka k nám jít nece",zakroutil smutně hlavičkou,vytrhl se Nickovi a přelezl ke mě.Objal mě ručičkama co to dalo a nos zabořil někde do mého břicha. Jen jsem ho pohladila po vláskách a koukla n Nicka, který nás sledoval.
Smutně jsem odvrátila hlavu.To co mi včera řekl,bolelo.A to samé měl i teď ve tváři.."Zajdu si na záchod."dala jsem mu Alexe na nohy a rychlým krokem odešla do koupelny. Na tohle fakt nemám, copak nikdy nebduu šťastná?Já a lidi kolem mě. Já a Alex. Je malý, nechápe to, že už s Nickem spolu být nechceme.Nemůžu mu to ani nijak říct,ani to by nepochopil.Prostě se o něj budeme střídat a doufám,že to zvládne..,,Mohl bych s tebou mluvit?",pomalu vzal za kliku."Co?" koukla jsem se na něj, když strčil hlavu do dveří. "Alex usnul, dal jsem ho do ložnice.."řekl nejdřív a pak vstoupil úplně.,,Fajn,nechám ti ho tu přes noc,ráno přijdu..",chtěla jsem jít ještě za Alexem,rozloučit se."Počkej.."chytl mě za zápěstí. "Co pořád?" celkla jsme nevrle. "Vážně si to ještě nerozmyslíš?" podíval se mi do očí. "Stačí jedno slovo Nicku, promiň...., ale to ty nikdy neřekneš, tak nač ztrácet čas."-,,Nemám se za co omlouvat,jen na to zapomeň a můžeme být zase rodina..",to co řekl je absurdní.My nejsem žádná rodina.On je jenom namyšlenej blbec.Ovšem já to poznala pozdě."Nemáš?nemáš....a já snad mám?Posloucháš se vůbec, jak můžeš říct, abych zapomněla na ty hnusy co jsi mi včera řekl?" už se mi slzy tlačily do očí.Poslední dobou jsem dost přecitlivělá,to musí skončit.Nechci brečet před ním.jen zakroutil hlavou a nic na to neřekl. "Já tohle poslouchat nebudu, zítra si pro Alexe přijdu, tak ať je připravený. V devět jsem tady ani o minutu později." stejně jsem to nevydržela a nejspíš ze zlosti mi jedna slza po líci stekla. Raději jsem se rychle otočila běžela ven z domu.Ale když už jsem stála u vchodových dveří a nazouvala si boty, svět se se mnou zatočil. Rychle jsem se chytla věšáku, ale urvala jsem ho i s bundou.Nestihla jsem se zachytit ani o futra,takže jsem spadla na zem.Ani jsem se nezvedala a jen rozdýchávala ten šok."Michelle, proč sedíš na zemi?" uslyšela jsme kroky. Pořád se semnou všechno točilo, chytla jsem se za hlavu a začala zhluboka dýchat. Úplně jsem cítila jak mi stékají po zádech pramínky potu.,,To nic..",zakroutila jsem očima.Co že se najednou snaží?..
"vidím že ti něco je,jsi v pořádku?" chytl mě za lokty a vyzvedl nahoru až jsem se znovu musela chytit stěny, jak mi zase bylo zle.,,jenom se mi motá hlava..",zašeptala jsem.Za normálních okoloností bych ho poslala někam.."Jenom?Si celá zelená..."podotkl a podepřel mě. "To přejde, v poslední době se nějak necítím ve svý kůži.."zavřela jsem na chvíli oči a když jsem je otevřela už jsem viděla jasně.,,Měla bych jít..",zamumlala jsem."Jo jasně a to se chceš vybulit na ulici?"řekl ironicky a i proti mé vůli mě táhnul zpátky.,,Přespíš tu s námy,vždycky to tak bylo,tak nevidím problém..",dovedl mě do naší bývalé ložnice."tohle vážně není nutný, zavolám si taxi.."chytla jsem se zase za čelo.,,Ne,přespíš tu,já si lehnu jinam,neboj se..",řekl nekompromisně.vyzula jsem si teda už obuté boty a lehla si vedle Alexe. I když jsem unavená nebyla, hned jsem usla a vzbudila se až večer.Počkat,večer?Ještě jednou jsem se podívala ven,opravdu tam byla tma.Buď jsem spala jen pár minut,nebo jsem to prospala celé..Už mi bylo celkem fajn, jen jsem měla nehoráznej hlad. Slezla jsme teda opatrně dolů po schodech.
V kuchyni se svítilo,takže minimálně Nick je určitě vzhůru."Ahoj..."sedla jsem si na židli. Alexe jsem tu neviděla, takže už nejspíš spí u sebe.,,Dobré ráno..",uchechtl se.Mě moc do smíchu není.Nejsme spolu a to,že jsem tu přespala nic neznamená,to že si myslí něco jiného už je jeho věc."jak ti je?"zeptal se po chvíli. "Dá se to přežít, jen mám šilenou chuť na budákový máslo, to tu náhodou nemáš co?" opřela jsem si hlavu o ruku.,,Náhodou ne..",otevřel ledničku.,,Mám tu mléko,mléko...a ještě taky mléko.Co si dáš?"-Tomu jsem se, ale zasmát musela. "Bože, proč máš v lednici jen samý mlíko?" uchychtla jsem se.,,Nikdo nebyl nakupovat..",pokrčil rameny.,,Najdi si holku,nebo tu umřeš hlady..",zasmála jsem se mu."Tu, kterou chci nemá zájem.."pokrčil rameny a podal mi teda to mlíko. Tuhle poznánmku jsem ignorovala a i když to nebylo zrovna po chuti, vypila jsem tu sklenku celou.,,Trošku mi to zkazilo plány,ale teď už odjedu neboj se.Ráno se teda vrátím pro Alexe...",vzala jsem si svojí koženou bundu.Než stačil něco říct, už jsem tam nebyla. Noční vzduch mě osvěžil. Byla to příjemná procházka, akorát jsem zacítila žaludek, když jsem přišla domů. Pořád jsem cítila to mlíko. Pro jistotu jsem si do skleničky nalila vodu,abych tu chuť malinko přehlušila.Pořád to nepřecházelo, tak jsem si vzala prášek na žaludek, který jsem stejně s tím vším ostatním kolem drůhé ráno vyzvracela.Bezva,nějaké žaludeční potíže,ty mi teď chyběly...Zejtra mám prohlídku u doktora, tak se rovnou i řeknu, aby mi tam dali něco na žaludek.Až kolem třetí se mi podařilo usnout.
to je masakr bylo by mazecký kdyby se hádali o alexe a at ti misch najde kluka bude to etě lepčeší a nick by žárlil to by bylo upe zamotaný honem další dílek doufám že ho dáš zítra