13. listopadu 2010 v 11:41 | Anďa, Doms
|
Lidi, pomalu, ale jistě už se to blíží ke konci :D
Ráno mě čekalo jedno nemilé zjištění. "Budem muset do lékárny, Alex chytl taky neštovice a jedna mast na to nestačí..."řekla jsem důležitě. Na jeho pokožce byly samé červené ťupky. No super, děti maj neštovice.,,Hele lidi,je blbí se na to ptát,ale je tu někdo,kdo je jako dítě neměl?Prý je to v dospělosti nebezpečné..",zeptala jsem se.
"Hmm no já..."vycenil Joe zuby. "tys je fakt neměl?"vyvalila jsem oči. "Ne.."usmál se nejistě.,,Tak to máš štěstí frajere,neměl bys bějt v jejich dosahu",jakmile jsem to dořekla,začal se šťastně usmívat."Super.."odešel někam pryč. Zastavili jsme v dalším městě, mám dojem že v posledním, které bylo na programu severní ameriky a my spolu s Dan šli do té lékárny.Po cestě jí zastavilo několik fanoušků.Mě naštěstí nikdo nezná.Koupili jsme zásobu mastí a šli zpátky. "No sláva, Alex se pořád drbe.."kouknul na nás Nick. ,,nestěžuj si!",vyplázla jsem na něj jazyk a přebrala si od něj Alexe.Tima nechám Dan.."Tak co zlatíí, jdem to máznout.."svlíkla jsem ho. Ještě že řidiči přitopili, aspoň tu nebyla taková zima. Alex si to asi pěkně škrábal,byl úplně rudý a místy to měl i rozdráplé do krve.Když se zase chtěl začít drbat, chytla jsem mu ručičky. "Já vím, že to svědí, ale musíš to vydržet, aby se to zahojilo.."dala jsem mu pusinku na nos. Chudák, normální děti je mají později. jen vykuleně hledí a občas popotahuje, protože ho to nejspíš bolí.,,hotovo miláčku",pohladila jsem ho po tvářičce.Chěla bych mu něco dát za to,jak byl statečný."Máš chuť na nějakou dobrůtku?" pošeptala jsem mu do ucha a on jen horlivě zakýval hlavou. Sotva jsem se stihla otočit, Nick už mu podával rozbalenou čokoládu. ,,Teda Nicku,ty si ho normálně uplácíš",zasmála jsem se.,,Hele,dneska tu strávíme noc,co kdyby jsme dali Alexe na hlídání,zašli si do hotelu a..",rozhlídl se.,,Udělali si krásnou noc..",zašeptal mi do ucha.
"V žádném případě nejsem proti, jen chci vidět čím ho uplatíš tentokrát, aby s Denisse vydržel tak dlouho aniž by nás neoplakal.."usmála jsem se.,,Tak ho uspíme a ža pak odejdeme",navrhl."Tak fájn.."zasmála jsem se. Chybí mu to, to nepopře ani za nic..ale co si budem nalhávat, mě to taky chybí,,A kaam?",zeptal se Alex,pusu celou od čokolády."Ale nikam broučku.."zasmál se Nick a setřel mu kousek čokolády z pusy.,,Lásko,co kdyby jsme se vybodly na ty blivajzi tu a zašly si do restaurace?",navrhl Nick."Když to zaplatíš tak klidně..."dělala jsem si z něj srandu. Ale teď vážně, na účtu už nemám moc svých peněz jak tak koukám, tak až se vrátíme, budu si muset sehnat práci.. ,,To je přece samozdřejmost",protočil oči."Tak fajn.."šla jsem si pro kabelku. Vsadím se, že nás zase bude pronásledovat horda fotografů, takže si por jistotu ty tepláky převlíknu za něco hezčího.Zjistila jsem,že venku je docela hezky,takže kraťásky nevadí.Ovšem, conversky už jako dáma měním za boty na podpatku. Nejsou moc vysoký, ale nízký taky ne. V poslední době jsem si zasedla na cvočky, takže cvočkované tričko to jistí.Díky těm podpadkům nejsem už od Nicka tak malá.Dřív to bylo moc,teď je to tak akorát."Můžem jít.."vzala jsem sebou kabelku. Nick i Alex už na mě čekali.No co,jsem holka,mám právo se zdržet. "Sluší ti to.."tak tohle mě fakt zahřálo u srdce. jak dlouho mi tuhle větu neřekl?No nějakej ten pátek to bude."Tak jsme teda vyšli. "Tolikrát jsme mluvili o tom kočárku, ale pořád jsme žádný nekoupili."zamyslela jsem se. Nejdřív jsme šli pomalu a Nick držel Alexe za ručičku, ale on se za chvíli unavil, takže si ho musel pak vzít k sobě.,,Máš pravdu,mohli by jsme se po nějakém podívat tu..",houpal s Alexem ze strany na stranu."Fajn ale říkám narovinu, že já mám na kreditce tak 100 dolarů..",zakývala jsem hlavou. Tohle se bude muset nějak pořešit a myslím, že teď by nebylo marné zavést na to řeč.,,Nevadí,platím já",řekl,jako by to byla snad samozdřejmost,že vše zaplatí on."Ehm....dobře, ale nemůžeš do nekonečna platit všechno ty..."naznačila jsem. ,,Jasně že můžu,za chvíli budeme manželé",absurdně se zasmál."Ne to nemůžeš, jsem dospělá, stejně jako ty a proto by jsme se měli nějak domluvit. Až tour skončí, najdu si nějakou práci.."řekla jsem na to.,,Víš,že s tím nesouhlasím,ale bránit ti nebudu..",řekl smířlivě."Díky, tobě to možná nevadí, ale mně jo. Pochop, připadám si pak méněcenná."obhajovala jsem se i když to možná nebyla potřeba.,,V pořádku",usmál se.V soukromí by se možná tvářil trochu jinak..ale co.Proto to byla dobrá situace, neudělá žádný scény. Stejně je mi jasný, že až dojde na to, že půjdu do tý práce, tak mi to bude rozmlouvat. No já se nedám.Moc dobře ví,že mě je fuk,že je to Jonas,nemiluju ho pro jeho příjmení.Alex se už neškrábal, aspoń že tak. Zalezli jsme do restauračky a objednali si nějaké dobroty. Po jídle k nám přišly nějaké holky a chtěli od Nicka podpis. Jako správnej milovník svých fanoušků se podepsal a i vyfotil a byl pokoj.,,Nicku,já si jsem opravdu jistá,že touhle cestou jsme nešly..",opakovala jsem dokola.Bezva,nejspíš jsme se ztratily..Pořád si nedal říct, tak jsme se vlekli, vlekli a vlekli až jsme došli k nějaké obří hale, vypadalo to jako nějaký úřad a to už ale fakt bylo jasné, že nejsme tam kde být máme.,,Fajn,už konečně uznáš chybu?",sedla jsem si na schody u té budovy a skřížila ruce na prsou.Jen si povzdychl a začal se rohlížet okolo. "Zavolám taxi.."řekl po chvíli. ,,No tak fajn..",vzala jsem si Alexe k sobě,aby mohl volat.Začal mluvit a popisovat to místo jde jsme. Moc jsem to nevnímala, dokud nezvýšil hlas. "Jak nemáte?" vyštěkl až na něj oči vyvalil i Alex. ,,Fajn,naschle..",téměř s telefonem třísknul o zem."Nemají taxík!" rozhodil rukama. Páni, takhle vytočenej a kvůli taxíku...Strašně běsnil. Chodil ze strany na stranu a nadával. Občas jsem i Alexovi pro jistotu zacpala uši. Chudák jen na něj vyvaleně hleděl a nevěděl co se děje.,,Nicku můžeš se už laskavě uklidnit?!",zařvala jsem na něj tak,aby to slyšel přes ty nadávky co říkal.,,Tak pojedem autobusem,a co?"-Jen zakoulel očima a rozešel se k zastávce. Čirou náhodou jsme vedle jedné stáli. začal teda hledat adresu ulice, kde stojí náš tourbus. Aspoň, že tohle si pamatuje. Další jel až za 45 minut tak jsme čekali. Jenže lidi se hromadili a hromadili.Když autobus dojel a všichni lidi se do něj nahrnuli,začala jsem pochybovat.."Nejsem si jistá, jestli se tam vměstnáme."pošeptala jsem Nickovi, když jsme stáli v řadě. "Budem muset, další jede až za dvě hodiny a to už musíme zkoušet."pošeptal mi. Zaplatil lístky a mohli jsme jet. Musel si vzít Alexe k sobě, protože já bych ho za jízdy neudržela. V busu nebyl žádný fanoušek JB,ale stejně to byl děs.Mám pocit,že se pozvracím,pokud hned nezastaví.Najednou celý autobus vyjekl a pár postarších paní ve předu sebou tak trhlo až spadlo do předu. "Áá!" zaječela jsem taky, ale díky bohu jsem nikde nespadla. "tohle je šílený, chce nás zabít?!"zasyčela jsem a pořádně se držela tyčky.,,Klid,už jen dvě zastávky..",uklidňoval mě Nick.Jenomže my zůstali trčet na červenou v koloně. Musel na chvíli Alexe postavit na zem, protože ho už taky bolela ruka. Chudák malej, byl z toho v šoku, Všude plno namačkaných lidí na sebe, to vedro, nedivila jsem se, když začal pomalu blednout.Vzala jsem si ho teda k sobě.Když byl na ruce,neklimbalo se to s ním tak,jako když byl na zemi."Maimko, kdy už pudeme ven?"pošeptal mi do ucha a hrál si s mými vlasy. "Už brzo, musíš to ještě chvíli vydržet ano?" líbla jsem ho na čelo. Vedle stála jedna postarší paní. "Bratříček?"usmála se. Bože proč si všichni myslí, že je můj brácha..,,ne syn",usmála jsem se mile."Oh, vážně?" sjela mě pohledem. ,,Ehm jo..",je mi příjemný,když si mě někdo prohlíží,ale ne taková stará baba. "nejde to na vás vůbec poznat. Moje dcera, když měla mou vnučku, tak šíleně přibrala a už jí to zůstalo."zakývala důležitě hlavou.,,Asi mám štěstí..",ušklíbla jsem se a dál si jí nevšímala.Nick si mě jen s úsměvem prohlížel. Na to jsem jen zakroutila hlavou a koukla se, jestli tam už budem, protože Alex nabral pro změnu zelenou barvu.Naštěstí zastávka už není daleko, ale při našem štěstí,ta cesta bude trvat ještě dlouho.Jen jsem si povzdychla a modlila se ať už z toho pekelného dopravního prostředku vyjdeme. "A jste vdaná?" vybafla najednou na ěm ta paní, až jsem se lekla.,,Zasnoubená..",usmál se na ní Nick´a chytil mě okolo pasu,aby bylo poznat,že patřím k němu."A jakto, že už nejste svoji, když už máte dítě..."nedala se odbýt, tá bába mě už fakt začíná štvát. Autobus poskočil, takže jsem se jednou rukou musela přidržet držku a z druhé strany nás s Alexem objímal Nick, takže aspoń nějaké jištění.,,Prostě tak..",pokrčila jsem rameny."hmm.."zabručela si. Jen jsem protočila očima a znovu se chytla pevněji, když autobus zakodrcal. Pak začal na dveřích blikát nápis s jménm naší ulice. Sláva. Bylo mi fuk,kolik lidí před náma je.jakmile se otevřely dveře,začla jsem se cpát ven.Občas jsem uslyšela nějaké brblání směrované na mou osobu, ale konečně jsme vylezli z toho propadeného autobusu.Alexe jsem okamžitě položila na zem.Je jasné že bude zvracet,vždyť je celý zelený.Jako poslední vylezl Nick, Pak ten pekelný stroj odjel. Klekla jsem si k Alexovi.,,Autobusem už nikdy nejedu..",brblal."je ti zle?" prohrábla jsem Alexovi vlásky. Možná je těch slov na něj hodně, ale přikývl. Chudáček. Nick si k nám taky kleknul. "Mám pocit, že bude zvracet...vypadá na to."koukla jsem na Alexe soucitně a ten se mezitím přesunul k Nickovi do náruče, ale zelená barva ho pořád neopustila.,,vezmu ho,odtud už to máme kousek..",vzal ho Nick opatrně do náruče. Jenomže, když se sním pohl, tak Alexem nějak škublo.
honem další dílek