Přeložila jsem to sama, úplně, tak prosím kopčete se zdrojem.

Listopad není jen národním měsícem Diabetes, ale taky pátým výročním, kdy jste zjistil, že máte cukrovku 1. typu. Jak se to stalo?
Nick: Když mi bylo 13 a já byl na tour se svými bratry tak jsem schudnul 15 liber za dva týdny a měl jsem pořád strašnou žízeň. Rodiče mě vzali k doktorovi a tam jsme se dozvěděli, že mám hodně vysokou hladinu cukru, Rychle jsme odjeli do nemocnice a tam mi to diagnostikovali.
Jaká byla vaše reakce?
Nick: Ze začátku jsem se dost bál. Myslel jsem si, že na to umřu, ale když mi to vysvětlili a já zjistil, že se s tím dá normálně žít a tak jsem to začal zvládat lépe.
Pomohla vám vaše rodina?
Nick: Strašně mox, jednu dobu na tour jsem hladinu cukru nemohl dostat pod kontrolu a bývalo mi dost zle. Máma i bráchové se mnou byli pořád, utěšovali mě a povzbuzovali. Pořád jsou tu pro mě.
Napsal jste písničku "A little Bit Longer." která je právě o vaší nemoci, proč jste se rozhodl sdílet váš příběh s ostatními?
Nick: Chtěl jsem inspirovat lidi. Aby věděli jak jsem se cítil a že v tom nejsou sami. Kolik lidí na světě tuhle nemoc má a žijí s tím normálně. Navíc, dneska existuje spousta přístrojů, které lidem pomáhají to zvládat. Já třeba používám Bayer´s USB contour meter. Měří mou hladinu cukru v krvi a kdykoliv potřebuju tyto údaje poslat na příklad svému lékaři, zapnu to do počítače a jednoduše mu to odešlu. Je to moc super věcička a jsem rád, že něco takového existuje.
Bylo trapné říkat vašim přátelům, že jste diabetik?
Nick: Nestydím se za to. Není to něco co bych chtěl skrývat. Stalo se to součástí mého každodeního života, součástí toho, kdo jsem. Když jsem upřímný a mluvím o tom narovinu, je to lepší, něž kdybych to záměrně tajil.
Má ještě někdo jiný ve vaší rodině cukrovku?
Nick: Ano, vlastně jsem o tom předtím ještě nemluvil. Ale mému dědovi nedávno diagnostikovali cukrovku 2. typu. Pro nás pro všechny to byl velký šok a mě to bylo moc líto, protože vím, že žít s tím není žádná sranda. Ale jsme si hodně blízcí, jako se všemi v rodině a tak jsme dva, kteří se s tím potíkají. Když toho teď o diabetes tolik vím, můžu mu pomoct.
Co by jste poradil dětem, které s cukrovkou žijí?
Nick: Spolehněte se na ostatní. Můžete být nezávislí jak jen chcete, ale když budete potřebovat pomoct, nebojte se o ni říct, není to žádná ostuda.
Jak probíhá tour s Jonas Brothers?
Nick: Cesta po Severní Americe byla fantastická. Teď jedeme do jižní Ameriky, moc se těším, protože fanoušci tam jsou strašně vášnicí a nebojí se odvázat.
8 milionů lidí shlédlo na disney Channelu váš nový fiml Camp Rock 2: The Final Jam, jak se vám natáčelo?
Nick: Bylo super být zase v Kanadě. Moc jsem se těšil až se zase sejdeme ve stejné sestavě jako u prvního dílu, vždycky je pak legrace.
Co váš projekt Nick Jonas&The Administration. Není asi jednoduché pohybovat se mezi dvěmi skupinami.
Nick: Naopak, je to legrace. Začal jsem psát písničky, které neodpovídaly tolik stylu, jaký hrajem jako Jonas Brothers a tak jsem to chtěl zkusit jidne. Nelituju téhle zkušenosti, jsem za ni moc rád.
Co plánujete se svými bratry?
Nick: No, to zatím není moc jisté. Budem teď moc pospolu.
Diabetes
Oba typy jsou celoživotně nevyléčitelné, je to o tom, že tělo není schpné zpracovat správně cukt. Typ 1 se vyskytuje převážně u dětí as lidí v dospívání, typ 2 může postihnout kohokoliv. Lidé, kteří zdravě jí a pravidelně cvičí sice mají méně pravděpodobné, že nemoc dostanou, avšak ona si nevybírá. Může postihnout kohokoliv. Více na diabetes.org
