
Vím,že vás tahle ff neba,ale když jí tu mám..:)
Jinak v tomhle není ani jeden mail od nich a poprvé se setkávají ;).
Druhý den jsem se proto odhodlal a kolem 12. odpoledne jsem se vydal do obchodního centra. Přesněji > starbucks.Pro jistotu jsem si dal kapucu a brejle.Určitě mě poznaj ale aspoň na chvíli to zabere.Vešel jsem dovnitř a usadil se k jednomu ze stolů. POhledem jsem kroužil po místnosti a hledal Sydney. Našel jsem ji hned. Byla to totiž jediná číšnice, která běhala od jednoho zákazníka k druhému.I v pracovním vypadala kouzelně.,,Co to bude?",přicupitala ke mě a tim mě vytrhla z přemýšlení.Zřejmě jí něco nesedělo na tom,jak vypadám,ale nepoznala mě,což je plus pro mě."Jedno late.. nebo dvě.", řekl jsem jí.,,Dobře",kývla.Když se otočila nenápadně jsem jí pohladil po ruce,ta energie co mnou projela při tom doteku.Ani jí to zřejmě nenechalo chladnou,rychle ucukla a viděšeně se na mě koukla.,,P-pardon",vykoktala a rychle zmizla.Musel jsem se pousmát,byla sladká když byla nervózní.Když přišla s mými dvěmi latte, zřejmě ji ona nervozitost už přešla. "Někoho čekáte?", zeptala se mně. "No.. možná jsem doufal, že..", zasekl jsem se. Najednou jsem byl tak odvážný, jako nikdy jindy před tím. "Doufal jsem, že by sis ke mně třeba přisedla Sydney.", řekl jsem a ihned jsem toho litoval.,,E-ehm...cože?",zrudla,vykulila oči a zřejmě čekala na vysvětlení."Máš to na vysačce."vysvětlil jsem rychle.,,Aha,ale já mám ještě práci",nejistě se koukla po pomalu se vyprazdňující místnosti.
"Já počkám.", usmál jsem se. "No.. já nevím..", ucouvla.
,,Prosím",hodil jsem na ní oči který zatím zabrali na kaýdou faninku.
"No.. možná na chvilku.", řekla nakonec.,,Budu čekat",mrknul jsem na ní a zase ji nenápadně pohladil po ruce.Tentokrát si toho nevšimla a rovnou odešla.
,,To je Joe Jonáááás!",začala křičet moje jméno jedna z party holek která šla okolo."Ne, to nejsem.", řekl jsem vyděšeně a vstal. Bylo ale pozdě,všechny holky se začali rvát do starbucku.,,Pojď se mnou!"Něčí teplá dlaň mě chytla za ruku a vedla někam dozadu.Skončili jsme někde ve tmě. Nahmatal jsem na stěně vypínač a rozstvítil světla.
,,Syd?",vykulil jsem oči na malou černovlásku krčící se v rohu,světlo bylo přítmé ale ty oči bych poznal kdekoliv."Hele.. ty.. Joe..", nadechla se, "Jen protože, seš hvězda a že mám visačku se jménem na triku mně nemusíš oslovovat jménem.", založila si ruce na prsou. ,,A jak ti mám říkat?Madam?",zasmál jsem se,no jí moc do smíchu nebylo.
"Klidně.", řekla ne moc vlídně.,,Můžeš mi říct co jsem ti udělal?",vyštěkl jsem po ní,první dojem z ní byl pryč."Chováš se jako nafoukaná hvězdička.. tos udělal.. a to nemluvím o tom ošahávání.", řekla a odemkla malý kumbál, ve kterém jsme se schovávali. ,,Hmm",jenom jsem zabručel a raději odtamtud vypadl."A opovaž se ještě vrátit..", zakřičela na mně když jsem odcházel.,,Za takovou nafoukanou nánou?To nikdy!",zakřičel jsem jí nazpět.Možná bych s ní měl přerušit veškerý kontakty.Ale na druhou stranu, když jsem jenom Joseph, nechová se takhle ke mně. Třeba jí vážně Joe Jonas připadá jako nafoukaná star.
Sydney
Naštvaně jsem si do batohu narvala zbytek věcí a čekala na taxík.
Naštvaně jsem si do batohu narvala zbytek věcí a čekala na taxík.
Potkat toho debila byl vážně můj sen. Zkazil mi celej den.Nechala jsem se odvést až před dům a zaplatila danou částku.Nechala jsem taxikářovi i drobné, protože jsem chtěla být co nejrychleji doma.,,Sakra",zamumlala jsem si sama pro sebe,sundala batoh ze zad a celej jeho obsah vysypala.Do teď jsem si myslela že tý smůly bylo dost,ale jak vidím,asi ne.Moje klíče se nacházeli až úplně na dně batohu,se vztekem jsem je vyndala a co nejrychleji zaběhla do domu.Vyběhla jsem schody do horního patra po dvou a práskla sebou o židli. Zapnula jsem notebook a ihned se přihlásila na mail. Doufala jsem, že by mi Joseph mohl pomoct.

Mě se tahle ff moc líbíí, tak ji dávej vícekrát, ju?;)))
No, asi ji jako Joe slavná star, moc nesedl...
A když ji nedošlo, že on je vlastně on
POKRÁČKOOOOOOOOOOOOO xD