20. října 2010 v 19:50 | Anďa, Doms
|
LIDI, CELKEM NÁS MRZÍ, ŽE TO TAK MÁLO KOMENTUJETE A PŘITOM VÁS TO TOLIK ČTE :-(
ALE TADY MÁTE DALŠÍ DÍL, POSLEDNÍ.
Spala jsem tvrdě celou noc, dokud mě něco neprobudilo šimráním na krk. Strašně mě tam něco lechatalo. Pořád jsem se tam škrábala, zbytečně.,,Hej",vyvýšila jsem se do sedu.,,Debilní moucha",zanadávala jsem a přes hlavu si dala peřinu."Ron?Co děláš?"uslyšela jsem Nickův rozespalý hlas."Proč si do okna nedáš síť, lítají ti tu mouchy a travují spící lidí."zabručela jsem spod peřiny.,,Stejně už je jedenáct,pojď vstávat",stáhl ze mě peřinu.,,Ty idiote,nemám nic na sobě!",vyjekla jsem."A to va?Jsem tu jen já."zasmál se.,,Jo va, je mi zima",zavrčela jsem."Tak se obleč." dal mi košili a vylezl z postele. Odestřel a čekal, že půjdem na snídani.,,Tak jdeme?",ztěží jsem se vyhrabala z postele.,,Prosim tě nechceš to donýst do postele?",zasmál se. "To bys udělal?"andělsky jsem se usmála a roztáhla se zpátky přes celou postel.,,Ne,ale znělo to lákavě ne?",uculil se."Tak si běž, stejně nemám hlad, ahoj."nafoukla jsem tváře a přetočila se zpátky na břicho."Ale no táák.."zasmál se a chytl mě za ruce. "Tak fájn."protáhla jsem a nechala se táhnout teda.,,Ten župan ti moc nezakrývá",šel těsně za mnou.,,Už je mi menší no",mávla jsem rukou."Dobré ráno.."podravil Nick a já s ním, ještě před tím jsem ho ale pustila, aby si někdo něco nemyslel.,,Dobré,pojď si sem sednou",vražedně ho probodla Denise pohledem.To bude vážně,když mě ani nezmerčila."taky zdravím.."usmála jsem se. "Odpoledne přijede Teddy."připoměla jsem, je to sice domluvené, ale kdyby náhodou zapoměli.,,Jo vím,taky si sem sedni",s kamenným výrazem ukázala na židli. Stalo se jí něco?A já čekala, že bude ráda, když se po dlouhé době uvidíme. "Mami je ti neco?"zeptal se tím nejnatvrdlejším tonem Nick.,,Můžete mi vy dva říct, co spolu máte?",nejdřív koukla na mě a pak na Nicka."Ou."zamumlala jsem si pro sebe a sjela na židli o kousek níž. Tohle teda nechám na Nickovi, to on má skvělý smysl pro vyjadřování vztahů, ale nejsem si zas tak jistá, co by Denisse řekla na pojem přátelská výpomoc.,,No..ehm,nic?",po mém vzoru sjel na židli níž."Ne?Je tu celkem něco na vysvětlení, chci to slyšet a to hned."řekla přísně a zůžila oči. ,,Ale mi nemáme co vysvětlit.."pokrčil ledabile rameny."Ne?To je zvláštní, já měla až do dnes za to, že dva lidi opačného pohlaví a ještě k tomu nazí, vedle sebe neleží jen tak." zvýšila hlas. "Já byl voblečenej, ona byla nahá."kouknul Nikc na mě. "Jo, ale proč asi?Já nemám zapotřebí se sama svlíkat."zamračila jsem se na něj...,,Mě je fuk, jak to bylo,chci jen slyšet vysvětlení!",usadila nás. A zase nastalo ticho, které občas protnulo Joeovo uchechtávání.,,Vyspali jsme se spolu!",Nick už to nevydržel a doslova to vykřikl. "Co prosím?" přísahám, že jsem viděla jak se jí naježily chlupy na ruce. "Slyšelas."zamračil se.,,Od teď máte utrum, Ronnie půjde do pokoje k Frankovi!",řekla nekompromisně a zvedla se k odchodu. "Super."usmála jsem se. Popravdě mi to ani moc nevadí. Aspoń mě nechá v klidu spát. ,,Super?A co přátelská výpomoc?",zamračil se a Joe ještě víc vybuchl. "Slyšel jsi, máme útrum, takže si musíš najít někoho jiného, kdo ti vypomůže a jak tak koukám, když se Joe směje, třeba ti pomůže.."začala jsem se smát taky.,,Nemůžu,těhotné ženy by neměly mít sex",pohladil se po břichu.To už fakt nedávám, až mi skoro začaly téct slzy. "Joe, jsem z tebe hotová...bože."vykoktala jsem a musela se vzadu opřít o židli.,,Vidíš?A ani jsme spolu nic neměli",koukl na Nicka. To sem se rozřehtala ještě víc. "Jsem mrtvá, už radši nic neříkej."jednu ruku jsem si držela před pusou a druhou na břichu, které mě začínalo bolet ze smíchu.,,A jestli chceš radu od staršího,najdi si už konečně stálou přítelkyni",řekl chytře a koukal při tom na Nicka. "Jo jasně, ať žiju nudnej stereotyp...."zamračil se.,,Když si najdeš dobrou přítelkyni, kterou budeš mít rád, nepřijde ti to jako nudnej stereotyp",pousmál se. Jen si něco zabručel a odešel pryč. "Proč je takový?"zeptala jsem se.
To koukám.."Nevím, od té doby, co ho Selena odkopla má vztahy tak na dva maximálně tři dny.."pokrčil ramenama.,,Aha",přikývla jsem.,,Hej,to je Bumpy ride,zesil to!",přikázala jsem Joeovi, když začala hrát moje nejoblíbenější písnička.Spokojeně jsem si pokyvovala hlavou do rytmu a přitom si pobrukovala. Dopoledne uteklo rychle, Nick byl sce pořád nabručenej, ale nijak jsem to neřešila. Blížil se čas, kdy přijede Teddy a spolu s klukama a Denisse jsme pro něj jeli na letiště.
,,Bože už tu měl být..",hysterčila jsem.Co když se mu něco stalo?Vždy máma ho poslala jen s chůvou..."V klidu, neletí v tom letadle sám, třeba čeká na kufry."odpověděl v klidu Nick, ale to už jsem v dálce uviděla malého klučinu, který za sebou táhnul kufr, který byl větší než on sám. ,,Teddy!",vyhrkla jsem a rozeběhla se za ním.On opustil kuft a běžel mi naproti.Potom se mi rozbrečel v náručí,co se stalo?.. "No ták, proč pláčeš?"usmála jsem se a klekla si k němu na zem. "A kde je Mary?"koukla jsem se, ale chůvu jsem nikde neviděla.
,,Táta..",chtěl něco říct,ale zlomil se mu hlas."Co se stalo s tátou?"prohrábla jsem mu vlásky a to už k nám došli i ostatní.,,On umřel",sklopil hlavu a zase se naplno rozvzlykal."Táta umřel?"zeptala jsem se nechápavě. Jak mohl umřít, táta přece neumřel...Jen kývl hlavou.,,Jak-jak mohl umřít?",cítila jsem jak už mi vlhly oči."Maminka mi to nechtěla říct.."fňukl a já ho objala. Jen jsem vykuleně hleděla na zbytky Jonasovic lidí. ,,Ronnie jsi v pořádku?",jako první ke mě přistoupila Denise a onjala mě."Jo.."zamumlala jsem a zakývala hlavou. "A proč tě sem máma poslala, stejně ví, že se hned vrátíme.."usmála jsem se snaživě a hladila Teddyho po zádech.,,Já nevim,prostě mě posadila na letadlo",otíral si uslzený obličej.Jen jsem si povzdychla a chytla ho za ruku. "Nepůjdeme radši?Doma zavolám domů, co se vlastně děje."řekla jsem a všichni kývli. V autě byli všichni ticho, jen Teddy pořád plakal. Hned co jsme dorazili jsem žhavila telefon.
,,Mami,co se stalo?",vyhrkla jsem ještě dřív,než stihla pozdravit."Stala se nehoda, je mi to strašně líto.."slyšela jsem jak brečí. "Proč jsi nezavolala?Letíme hned domů."řekla jsem do telefonu. ,,Ale to nemusíš zlatíčko, nechci vám kazit prázdniny u Jonasů,tak dlouho jsi je neviděla..",hlesla."Děláš si legraci?Jak si je mám po tomhle asi užít nevíš?" zeptala jsem se absurdně. "Zítra jsme doma, ahoj."řekla jsem a zavěsila. Hned jsem si šla balit věci. ,,Ron je mi to líto..",zezadu mě objal Nick. "Taky je mi to líto."rozbrečela jsem se. "No ták.."tišil mě. "ty víš co jsem o něm včera říkala a teď..mluvila jsem docela hnusně a teď mi jen tak řeknou že umřel."-,,Nemyslela jsi to tak,já přece vím,že jsi ho měla ráda",přetočil se mě čelem a pevně objal. "Jenže on ne, než jsem odjela, strašně jsme se pohádali."fňukla jsem.
"Díky, ale chci si dobalit."odtáhla jsem se, utřela si slzy a hned začala házet věci do kufru.,,Nechceš s něčím pomoct?",nabídl se.,,Ne,jen chci být sama",přes slzy jsem se na něj usmála. Tak teda odešel. Když jsem dobalila, šla jsem pro Teddyho, hned jsme jeli na letiště a koupili si letenky.Vyprovodila nás celá rodina Jonasů.
,,je nám líto ,že jste tu nepobyly moc dlouho..",lítostivě se usmála Denise."Taky je mi to líto a mrzí mě to s tím...šak víš, moc jsem se na tebe těšila a na ostatní taky."objala jsem ji a postupně i s ostatními členy rodiny.,,Mohl bych s tebou mluvit?",řekl Nick,když jsem ho objímala."Jasně.."zakývala jsem hlavou a čekala co z něj vypadne. Jenže on mě místo toho vzal za ruku a vedl někam stranou, kde nebyli skoro žádní lidi. "Nicku letí to za deset minut, musím to stihnout.."-,,Stihneš,chci ti jenom něco říct",stepoval na místě.,,Hmm?",usmála jsem se na něj mile.,,Zamiloval jsem se do tebe",pohled neodtrhl od špiček svých bot. "C-cože?"vykoktala jsem zmateně. To mi říká teď?Když přesně za devět a půl minuty mám odletět přec selou Ameriku domů? "Mrzí mě to, mrzí mě že jsem byl takový, jenže už jsem se hodněkrát zklamal a tohle je prostě....strašně těžký."přiznal.,,Já to chápu Nicku,ale musím odjet..",zklamaně jsem se na něj podívala.,,Já vím",smutně se usmál.,,A se zase někdy uvidíme, budeš pořád stejně krásná..",pohladil mě po tváři. "Uvidíme."přikývla jsem a políbila ho. Dva dny a stane se tohle, jen za pouhé dva dny. Mám z toho všeho smíšené pocity, jedno vím jistě, určitě se uvidíme, musíme. ,,Taky tě miluju a brzy se uvidíme",naposledy jsem ho líbla na rty. Kdybych to teď neřekla, asi bych si to sama nikdy nepřipustila. "Vážně?" podíval se mi hluboko do očí. "Vážně, uvidíme se."pousmála jsem se a pak už šla spolu s Teddym k pasové kontrole. Ještě jsem se naposledy podívala a uviděla je tam stát.,,Miluju tě..",naznačila jsem rty a pak mi zmizeli mezi ostatníma lidma...Takhle končí dva dny u Jonasů, přijela jsem,viděla jsem...a zase můžu jet.
THE END♥
(P.S:Poslední den, kdy můžete hlasovat o nej ffku. zejtra ji přednastavím a celej den ji budeme přidávat.)
Ježiši to je úplně úžasný moc děkuju takhle sem si to předtavovla krásnýý:))♥...mos děkuju holčiny♥♥