
9. Životní láska je jen jedna
7. října 2010 v 19:23 | Anďa | ff-Životní láska je jen jedna
Fajn, někteří psali, že by jste si přáli tuto ffku, jsem moc ráda. fakt mě to potěšilo :D. Ale mám takový pocit, že je to jen proto, jak to mezi Bellou a Nickem jiskřilo xD. to je fuk, tady je teda další díl, docela dlouhý, vážně mi dal práci, tak snad se bude líbit.
P.S:Tahle ffka není předepsaná, takže kdyby jste někdo speciálně chtěli ať už, že by třeba měla být Bella s Joem, nebo s Nickem, máte možnost napsat co by se vám líbilo.
9 . Díl
"No ták, pojď s náma." přemlouvala jsem ho.
"Když ono je to takový blbý." pořád mluvil dokolečka.
"Nicku, bude tam nejaká Joeova kolegyně, není to naše rande nebo tak něco, tak nekecej a poď." vybírala jsem si oblečení.
Rezignovaně odešel pro svou bundu.
"Ahoj." usmál se Joe a zběžně mě líbl na rty.
Jen jsem se na něj usmála šťastná, že ho po týdnu vidím.
"Bells, tohle je Ash, pracujem spolu na tom filmu, kvůli kterému nejsem pořád doma. Ashley to je Bella, bydlí u mě." šťastný úsměv mě trochu opustil. Bydlí u mě?
Ovšem zachovala jsem si stále stejnou tvář. Nick vedle mě se jen promrvil.
"Co si dáte?" přišel k nám číšník.
"Vodu." usmála se Ashley.
"Džus.." řekla jsem.
"Dvakrát." dopnil mě Nick a Joe si dal colu. Těšila jsem se, že si společně konečně popovídáme, ale on se bavil jen s ní.
Cítím se divně....tak..nepotřebně?Zbytečně?
"Odskočím si na toalety." řekla jsem po chvíli. Vlezla jsem za dveře WC a zhluboka se nadechla. Nevím co to má být a vůbec se mi to nelíbí. Udělala jsem mu snad něco?Tak proč mě ignoruje. Nevěnoval mi jediný pohled, jediné slobo krom Ahoj.
Opláchla jsem si obličej a koukla na sebe do zrcadla. Záchod tam byl jen jeden a ten byl prázdný.
"Isabello, nehroť to, ještě se nic neděje."řekla jsem svému odrazu přesvědčivě a vyrazila zpátky.
Ale všechno tohle pokračovalo. Jedinu vyjímkou bylo, že se do jejich "soukromého" rozhovoru přidal občas i Nick, takže nejen že jsem neměla ponětí o čem to mluví, když nejsem z branže, ale ještě k tomu jsem tam jako jediná byla ticho a četla jídelní lístek snad už po sedmé.
Za chvíli mi zazvonil telefon.
"Prosím?" řekla jsem mile, ale kdo volal jsem neviděla. Oni se teda přestali bavit a čekali až domluvím.
"Ahoj Bells, tady John." ozval se jeho veselý hlas. Od doby kdy jsme se potkali jsme se ještě párkrát sešli, jsme takoví menší přátele.
"Johne, že ty se taky ozveš." rozlil se mi konečně úsměv na tváři.
"Napadlo mě, že pokecám, mám teď kredit na víc." zasmál se.
"To je fajn, jak se máš?" zeptala jsem se hnedka.
"Dobře, jsem teď v Chicagu, co ty?Co děláš?" mluvil.
"Mám se moc dobře..díky za optání." usmála jsem se na Nicka, který mě spolu s ostatními sledoval.
"A teď jsem s přátely v kavárně." dodala jsem. Schválně jsem řekla s přátely, ale s Joem to ani nehlo. Dělal, jako že to vůbec neslyšel. Vlastně dělal, jako že tady vůbec nejsem, co se to děje?
"Aha tak to tě nebudu obtěžovat. Zase zavolám, nebo se ozvi ty, ahoj." ukončil hovor. Taky jsem se rozloučila a mobil schovala do kapsy.
Po hodině co jsme konečně odešli z kavárny se od nás Ashley odpojila. S jediným s kým se rozloučila byl Joe. Nick se odpojil s tím, že jde domů a my oba tiše kráčeli vedle sebe domů. Přišlo mi to, jako že se neznáme.
"Joe?" chtěla jsem na něj promluvit, ale hned mě přerušil.
"Počkej smskuju." neodvrátil hlavu od telefonu a nejspíš smskoval až k domu. Tak jsem se teda nesnažila navázat jakokouli konverzci a mlčela. Je sobota a já měla volno, tak jsem si vzala svůj notebook a lehla si s ním večer do postele. Projížděla jsem různe věci. Zašla si na face, pokecala s kámoškama a tak. Pak jsem se osprchovala a v pyžamu si lehla do postele. Začetla jsem se do knížky, když se to vedle mě prohlo.
"Bello?" uslyšela jsem jeho hlas u mého uchy až jsem nadskočila.
"Hm?" koukla jsem se na něj. Ležel tam jen v kalhotech na spaní.
"Nemáš dneska na něco chuť?" blýsklo mu v očích.
"Cože?" zeptala jsem se nechápavě.
Nic neodpověděl, jen zaklapl knížku a vpil se do mých rtů.
"Já ti nerozumím." zamumlala jsem, ale jako by to neslyšel. Neříkám, že mi to bylo nepříjemné, spíš na opak. Všechny jeho dotyky mě rozpalovaly, ale proč?Proč tak najednou?Proč teď?
Jen něco zabručel a převalil se nade mně. Vášnivě mě začal líbat na krku. Moje ruce úplně samy sjely na jeho holý pas a začaly mu hladit záda.
Můj mozek v tu chvíli přestal fungovat. Nevnímala jsem nic, ani to, že jsem skoro už nahá a on se mě dotýká tam, kde bych to jindy nikdy nedovolila. Prostě jsem jen ležela, ztrnulá a skoro se nehýbala. Dlaní mi přejel na koleně pokrčeném vedle jeho boku a jel jí stále výš. Když mi zajel až za kalhotky tak se mi rozednilo. Tohle přece nechci. Ne teď. Tohle všechno má být přece výjmečné a plné lásky. Ne v době, kdy je všechno takhle divné.
"Stop!" vyhrkla jsem najednou.
"Cože?"kouknul na mě celý červený. Nedivím se, něco dole už mě značně tlačilo v rozkroku a moje to rozhodně nebylo
"Slyšel jsi." vyhla jsem se jeho očím, které mě probodávaly skrz na skrz.
"Teď?" zeptal se nevěřícně a zároveň rozzuřeně.
"Teď to stopneš?Děláš si srandu?" vyjel hnedka a vyndal ruku z mých kalhotek.
"Já chci, aby to bylo v pravou chvíli a né teď." objasnila jsem, ale nezdálo se, že by to zmírnilo jeho rozzuřenou grimasu.
"V pravou chvíli?Je to jen sex Isabello, kvůli němu se nečeká na pravou chvíli." zasmál se obsurdně. Jen jsem na něj vyvaleně hleděla. Tohle právě řekl on, kterého tolik miluju. Řekl to tak hnusně jak se to jen dá.
"Pro mě to není jen to." zašeptala jsem a cítila jak mě začínají pálit oči.
Rozčíleně se zvedl z postel, pobral svoje tepláky a odešel z ložnice pryč. Smutně jsem na sebe teda navlékla svoje pyžamo a hleděla i s rozsvícenou lampou do stropu. Když jsem uslyšela jeho kroky blížící se zpět, tak jsem si myslela, že se třeba jde omluvit, nebo něco takového. Omyl.
"Víš ty co?Tohle je moje ložnice, takže by jsi měla odejít ty, já chci normálně spát ve svý posteli." řekl povýšeně.
Tak tohle mě odrovnalo.
Sebrala jsem si teda zlavec a šla dolů do obýváku. Všude jinde byla zima, jelikož nahoře se používala pouze koupelna a ona ložnice. Sedla jsem si na gauč a koukala do krbu, ve kterém hořel oheň. Bylo krátce po půl desáté. To by ještě nemusel spát. Vzala jsem si teda jednu deku, zabalila se do ní a vytočila jeho číslo.
"Halo?" ozval se na druhé straně Nick.
"Ahoj." pozdravila jsem ho trošku smutně.
"Ahoj Bells, co se děje, že voláš tak pozdě?" díky bohu, že telefon tak skresluje hlas, nic na mě nepoznal.
"Chtěla jsem si popovídat, ruším?" zeptala jsem se.
"To víš že ne." slyšela jsem jak se pousmál.
"Pohádali jsme se s Joem." řekla jsem narovinu. Pro jistotu jsem zkontrolovala jestli jsou zavřené dveře na chodbu a schodiště.
"Proč?" zeptal se ihned.
"Řekl něco hodně ošklivého." odpověděla jsem a to už mi jedna slza stekla po tváři.
"Co ti řekl? Ty pláčeš?" starostlivý ton jsem nepřehlédla, ale bylo tak pěkné, když se staral. Aspoň někdo se stará, ostatním je všechno fuk, on jediný se zajímá.
"Mě je to líto.."povzdychla jsem si do telefonu a rozbrečela se úplně.
"Bells, no ták, co ti řekl?" naléhal. Tak jsem mu všechno povyprávěla. Možná se mi z části ulevilo, ale nevím co dál. Je to naše první hádka, ale tohle bylo odporný. Cokoliv bych byla schopna odpustit, ale říct tohle. Nemůžu být s někým kdo si myslí to, co si myslí on. Ne nemůžu, nechci.
"Mám za tebou přijet?" ozval se, když jsem domluvila.
"Ne, to je v pořádku, vyspím se z toho. Uvidíme se zítra?" zeptala jsem se nadějně.
"Jistě, dobrou noc a už na to nemysli." popřál mi a pak jsme oba vypli telefony.
Usnout jsem nemohla. O dvě hodiny později už oheň v krbu vyhasl. Začla mi být zima, tak jsem na sebe oblékla mykynu a snažila se usnout. Kolem čtvrté ráno jsem slyšela nějaké šramocení, ale moc jsem tomu nevěnovala pozornost a pak jsem konečně usla.
Ráno jsem se vzbudila celá rozlámaná, ale za to s přesvědčením, že ta hádka byla hloupá a že to půjdu teď hned vyřešit. Bylo hnusné to co řekl, ale je třeba si to vyříkat. Venku bylo zataženo a pršelo. Skvělé probuzení.
Nazula jsem si papuče a šla do koupelny, kde jsem se umyla a pak do kuchyně, kde jsem připravila snídani. I s ní a jen v županu jsem šla do ložnice. Dveře byly zavřené, tak jsem loktem nahmatala kliku a otevřela, jelikož jsem obouma rukama držela podnos se snídaní. Ovšem když jsem viděla to co se mi naskytlo, zatočila se mi hlava.Tohle není možné...Ruce se mi silně roztřásly až se rozcinkaly dvě skleničky na podnosu. Jenomže tady v domě jsme nebyli jen dva, ale tři..
To be continued, ale jen pokud budete chtít..jinak na to dlabu..
Komentáře
Jáá chci pokračovááání!!!! Ona říkala, že něco slyšela v noci...myslím, že tam přišla Ashley a Joe se s ní vyspal...on je takovéj hajzl!!Až mě to štve...tohle si ona nezasloužííí!!
Určitě je tam viděla spolu, chudák holka...Nick je skvěléj kluk, měli by to spolu zkusit.
POKRÁČKOOOOOOOOOOOOOO, prosííííím.
![]()
Souhlas..prostě Nick a Bella by se k sobe hodily..Joe..šmarjá..on je vážně hajzl..až je mi z něho špatně...
chci co nejdřív pokráčko
♥ ♥
!! AT JE S JEOM! AT JE S JOEM!
pllss!! :( :( :( chjoo
žádný Joe, je to chujo jedno![]()
Nick víítězííí
![]()

To bude ashleyna že jo no twl rychle dalšíí..!!ty krááva