
59.) Máme se fajn
11. října 2010 v 20:58 | Anďa, Doms | ff-When they want me both
Tak jo, za to, že furt všichni píšete ať to sem dáme, ale běda jestli nebudou komenty.
•Předposlední díl•
,,Měl jsi pravdu,je to tu úžasný",přiznala jsem Nickovi v našem novém době,snad už trvalém.
"tak vidíš..." usmál se a objal mě kolem pasu. Všechny věci už byly na svém místě. Všechno zařizoval on, protože mě bylo v posledních dnech zase špatně.,,Klidně si běž ještě lehnout,já tu něco zarídím a hned jsem u tebe..",vyndal si noťas z tašky."Tak fajn..."zalezla jsem do ložnice a mířila si to rovnou k zrcadlu. Každý den si měřím, jestli mi roste břicho. Je to sugesce...prostě je. ,,Zlato,nevyroste ti za den,víš?",zavolal na mě Nick zezdola.Přesně věděl,co teď dělám."Co když jo?!" nebyla to ani otázka spíš jako oznamování. Nechci aby mi rostlo, ale vyhnout se tomu nemůžu. To je nejhorší, za chvíli budu chodit, ne já nebudu chodit, já se budu valit jak tunová koule. ,,Věř mi,že až ti povyroste,tak to poznáš!",řekl chytře."Hele, ty nebudeš muset nosit obrovskej balvan, tak se klidni.."on to prostě vidí jednoduše, nechápe, že mě tohle trápí, že nechci vypadat, tak jak nejspíš budu vypadat a všechno kolem toho. Říká se sice,že žena je nejhezčí v době těhotenství, ale co z toho?Všechny si vždycky stěžujou na bolest zad,nohou...A bůh ví čeho ještě. "Misch noták." objal mě ze zadu. "No jo..."povzdychla jsem si. Za ty dva týdny co o tom těhotenství vím, mi to břicho fakt nenaroste, ale všímám si, že všechno vnímám tak divně. Rozbulela bych se nejradši kvůli kravině, ale zatím tu náladovost ovládám. Ovšem, to je začátek.,,Co takhle cvičení pro budoucí maminky?",nabídl mi."Tam se chodí až když maš nějaký břicho ne?" zašklebila jsem se a koukla na to svoje, zatím ploché....né na dlouho.,,Ale mohla by jsi o tom začít uvažovat",zašklebil se taky a sedl si zpět k notebooku na stole."No jo..." bechla jsem sebou do postele. Bude ze mě mamina, božéé, furt mi to nějak nedochází a myslím, si že je to nějaký vtip. Vím, že bylo moje rozhodnutí nechat si ho, ale pořád si tím nejsem jistá.Ovšem na potrat už je trošku pozdě. Mohla bych to dát ještě k adopci,ale to by Nick nikdy nedovolil.Jasně....nikdy, ale proč se o tom nepobavit. "Víš, uvažovala jsem..."nakousla jsem a on už ten laptom zavřel. "Mohli by jsme ho dát k adopci, víš, třeba by se o něj nějací lidé dokázali lépe postarat než my..."dopověděla jsem a čekala co na to on.,,Nemyslíš to vážně,že ne?",nevěřícně se zeptal."Prostě....nevím, uvažuj nad tím. Jsme na dítě mladí, ale přece ho nezabijeme tím, že bych šla na potrat...na který už je stejně pozdě.." zakývala jsem důležitě hlavou.,,Jasně ti říkám,že ti nedovolim,abys ho dala k adopci!",zařval na mě."Uklidni se, já neřekla, že ho tam dám, jen že by stálo nad tím uvažovat!" taky jsem zařvala a prudce se zvedla z postele. Nemusí hned řvát. Byla jsem rozzuřená, ale po druhé straně se mi chtělo brečet což se mi při hádkách nestává...,,Promiň,nechtěl jsem na tebe křičet.Ale já nechci,aby se o naše miminko staral někdo jiný",řekl vážně."Fajn!" cekla jsem a šla dolů. Už fakt nemám náladu. Nesnáším tyhle smíšené pocity. Poslední dobou to vypadá,jako by mu šlo jenom o dítě, ne o mě.Vydala jsem se k ledniče. Díky bohu, že je tak inteligentní na to, aby šel nakoupit. Vytáhla jsem si burákové máslo a namazala si ho na rohlík. Teď mám na něj pořád chuť. Nevím proč...moment vlastně vím..S jídlem jsem pak došla do ložnice,odkud se ozývalo jen ťukání do klávesnice.Zase jsem si lehla a všechny ty tři rohlíky snědla. Pak jsem jen ležela a hleděla do stropu. Myšlenky se mi honily hlavou.,,Lásko,mám hotovou práci",přilehl si ke mě a začal mě líbat.Co teď jako čeká? "Super.."zamumlala jsem do jeho polibku, spíš otráveně a čekala, až mu dojde, že po tom jak na mě vyjel fakt nic nebude. Leda že bych změnila názor.,,No tak,nebuď jako ledová královna",zašeptal.,,Běž někam",odeslala jsem ho do temných míst a dál byla pasivní."Michelle omluvil jsem se. Chápu, že to pro tebe není jednoduché, ale věř mi, najdeš si k němu vztah a zamiluješ se do něj, stejně jako ho miluju já a to jsem ho ještě neviděl.."kouknul na mě tím svým pohledem. ,,Nicku ale já nejsem připravená bejt máma,chápeš?"-"Fajn a co chceš, abych ti na to řekl?Sama jsi se rozhodla..."připomenul mi, když jsem šla do nemocnic na zákrok a pak uviděla ta miminka, jak byla krásná. ,,Máš pravdu",vzlykla jsem.Zase to na mě jde.."No ták, neplač..."objal mě. "Když já za to nemůžu, za to může ono...."ukázala jsem si na břicho. "Normálně bych berečela i u filmu což u mě není normální...",,Za pár měsíců už budeš zase v pohodě",usmál se. "Ty sis to snad studoval ne?Že jsi si tak jistej..."musela jsem se i přes slzy zasmát.,,Možná..malinko",přiznal."Tebe to fakt tak bere?" oddálila jsem se od nej a s úsměvem mu koukla do očí.,,Uhm",zasmál se.,,Kéž by jsi to dítě mohl i odnosit",povzdychla jsem si. Jen se zašklebil a políbil mě. "Už to nech být, nejsi jediná těhotná na světě a sama víš, že jsou i holky kterým je patnáct a čekaj dítě..."zamumlal do dalšího polibku.,,Já vím..",usmála jsem. "Hmm, tak na to kašli..."povalil mě něžně pod sebe a začal vášnicě líbat a nemůžu říct že se mi to nelíbilo.Jeho rty se přemístily na krk a drtily ho tak dlouho,dokud jsem tam neměla malý,nafialovělý flíček."Tys mi udělal cucflek.."řekla jsem hraně naštvaně a přitom trochu vzdychla jak mě to rozrušovalo. Tak dlouho jsme spolu nebyli...chybí mi to.,,Promiň",uchechtl se.Pomalu ze mě stáhl všechno,co mohl."Tebe stejně nemrzí, že tam budu mít fialový flek..."zašklebila jsem se a pomalu mu odepínala knoflíčky na košili. ,,Ani trochu",zavzdychal mi do ucha."Tak fajn..." převalím se nad něj a konečně mu tu košili svleču celou. Vášnivě se líbáme,zrovna když mu zazvoní telefon.Ale ne...,,Neber to",zamumlám.,,Musím"Tak se teda převalil na druhou stranu postele kde má mobil a zvedl jej. Začla mi být zima, když neležel u mě, tak jsem se zachumlala do deky.
Zkažená chvilka č.2 super..
Už asi nemá cenu,se dnes o něco pokoušet.Z toho,co mluvil jsem poznala,že to není na chvíli.Tak jsem na sebe navlíkla aspoň spodní prádlo, abych nespala nahá, hlavu položila na polštář a pomalu usínala.,,Zlato už můžeme",ozval se vedle mě asi po...hodině a půl,super."Já chci, ale už spát..."zívla jsem si a peřinu si přitáhla blíž ke krku.,,Vím že to trvalo dlouho,ale už nás nebude nikdo rušit",přesvědčoval mě."Nicku vážně....třeba příště." zamumlala jsem spíš pro sebe, ale určitě to slyšel.,,Ale příště to třeba nemusí vyjít",nakrabatil obočí."Narovinu, chceš se hádat?" otočila jsem se teda k němu, až jsem narazila do jeho ramene nosem, jak byl blízko.,,Nechci se hádat,chci se milovat",nevinně se usmál.
"Ty seš děsnej.."zakňourala jsem, když se otřel svým nosem o ten můj. "Možná, ale stejně mě miluješ..."tiše se zachichotal a políbil mě. "To je fakt..."řekla jsem stejně hlasitě, vysoukala se z pod deky a převalila jsem se na něj. "Proč chceš být pořád nahoře?" zavdychal, když jsem se svým rokrokem otřela o ten jeho. "Protože pak cítím, že mám navrch.."zašeptala jsem mu do ucha a následně mu jej skousla. Tím jsme naši debatu ukončili. Já hladově slíbávala jeho rty a on se svými prstíky nebezpečně potuloval po mých holých bocích. Když jimi vyjel výš, tak mi jedním tahem rozepl podprsenku, kterou začal poamloušku stahovat dolů a přitom se mě dotýkal na prsou až mi naběhla husí kůže všude po tělě. Shýbla jsem se a lokty si opřela o jeho hrudník. Už jsme se milovali tolikrát, ale jeho tělo, jehož znám téměř každičký kousek, mě pořád stejně vzrušuje a rozpaluje. Jeho dlaně sjely na můj zadeček, který něžně stiskl a pak mě opatrně převalil pod sebe. Asi ho znervozňovalo, když jsem ty kalhoty z něho stahovala tak pomalu, takže to na konec vyřešil sám a to tak, že si je svlékl i se spodním prádlem.
Horkými rty se začal vpíjet do mého krku a levou rukou tiskl majetnicky mé ňadro. Mé ruce pro změnu bloudily po jeho hladkém hrudníku a ukazováčky jsem přejížděla po záhybech svalů až na jeho pevný zadeček. Cítila jsem jak se promrvil. Rty sjížděl z mého krku níž, mezi zuby skousl jednu z mých bradavek až jsem tiše zasténala. Tělem mi projížděla horká vlna vzrušení.
Několikrát obkroužil jazykem můj pupík a sjel jím až k lemu kalhotek. Jen se na mě šibalsky usmál, do zoubků chytil jeden okraj a stáhnul jej dolů. Něžně mě začal pusinkovat od mého nejcitlivějšího místa až k mým rtům, to už jsem měla vážně dost. Myslela jsem, že budu snad každou chvilkou hotová, takovou předehru mi připraví.
Propletl si své prsty na rukou s těmi mými a obě ruce mi přitiskl k čelu postele. Zoubky se mi zakousl do kůže na čelisti a pak se do mě ponořil. Musela jsem tou slastí přivřít oči. Slastně jsem vzdychala. Ruce mi stále držel nad hlavou, takže jsem se nemohla hýbat. Pouze jsem přitiskla pokrčená kolena k jeho bokům a nechala se unášet sílou vášně.
Na okamžim mi koukl do očí. Jeho roztřesený dech jsem cítila na své tváři a zorničky se mu mírně rozšiřovaly. Taky jsem nepravidelně dýchala a co každou chvíli vzdychla. Vnímala jsem jen jeho tělo, jak se tře o to mé..jen jeho. Bylo mi jedno jestli snad křičím, všechno bylo jedno, důležitá byla pouze tato chvíle.
Když už jsem cítila jak mi začala burcovat krev v tělě a začalo mě polívat horko, věděla jsem, že se blížím k tomu okamžiku. On to poznal taky, byli jsme propojení...Přidal na svém tempu a pustil mé ruce z jeho sevření.
Za chvíli mě paralizovala vlna horka a naprosto božského a nepopsatelného pocitu. Cítila jsem jak ještě párkrát zapohyboval svou pánví proti té mé a pak mnou prostoupilo příjemné teplo. Že ten orgasmus s ním je vždycky tak nezapomenutelný a nepopsatelné úžasný.
Zhluboka jsem dýchala a hřbetem ruky jsem si utřela pot z čela.
Ležel vedle mě a spokojeně se usmíval. Jedním okem koukl na mě, rukou si mě přitáhl k sobě a pak už se mu uklidňoval dech i tep. Ještě na nás druhou rukou hodil peřinu a už jsme mohli spokojeně odpočívat. V mém případě spát.
------
"Nicku?!" zavolala jsem zděšeně z ložnice. "No?" ozval se z koupelny na proti. "Mě porostlo břichooo!" zařvala jsem a vyděšeně koukala na svoje vypoulené bříško smějící se, nebo mračící se ze zrcadla přímo na mě?To je fuk, prostě jde vidět, přes obtáhlejší tričko by bylo vypuklé...,,Vážně?",vřítil si do ložnice a zkoumal moje břicho."Fakt.."usmál se na mě a pohladil mě po bříšku. ,,Přes tričko už to jde dokonce poznat",pochlubila jsem se.Přistihla jsem se,že mám z toho docela radost."ty jsi ráda..."smál se jak měsíc na hnoji. "Možná trochu..."přiznala jsem i když nerada, že má pravdu.,,Víš..i když budeš mít velký bříško,má to taky svoje výhody.Napřiklad když bude kopat,aspoň budeme vědět,že žije..",pořád se usmíval jak přiblblej a mlel pátý přes devátý.
Musela jsem se tomu jeho výrazu začít smát, prostě se nedalo. "Coje?" zeptal se přihlouple. "Nic, když ty seš tak roztomile blbý...."-,,Hele",hraně se zlobil."Promiň, ale měl by ses vidět..."dosmála jsem se. "Vlastně, když už spolu mluvíme, chci ti něco říct. Rodinná grilovačka u našich dnes v šest třicet, účast povinná." už se nesmál, ale říkal to vážně. Moc jsme se s rodiči nevídali a tak se docela bojím co to bude.,,No,no tak dobře",doufám,že tam bude i moje máma.
Ještě chvíli jsme se spolu bavili o tom, že za týden jdu na ultrazvuk, zaboha jsem mu nemohla rozmluvit, že se mnou jít nemusí...nedal si říct, prostě u toho musí za každou cenu být a pak jsem se začla připravovat na naši rodinnou sešlost.Vzala jsem si pořádně obtáhlí tričko,jen ať to jde poznat.Navíc pokud tam bude mamka,bude mít radost.K tomu svetřík, aby nebyla zima a spolu s Nickem, Nessie a Elvisem vyšli k nim. Jo, to máme zvířectvi, bez Nessie bych sem nešla a Nicka k tomu donutila Denisse, protože se mu prej nebude starat o psa. Sice si těžce zvykali, protože Elvis po Ness pořád skáče, ale nějak žijem. Stejně si furt nedá pokoj a i po cestě na mě pořád doráží, když držím Ness v náruči.
Komentáře
ahoj, dala jsem už ffku na blog..:) snad se ti bude libit pa Mary
áá dokonalost..jak byla ráda že jí pirostlo bříško :) xD nádhera vážněě...éé a jak jako předposlední díl...á to néé..já tuhle ff děsněě miluju :)
xD no prostě dokonalost :)
to už je předposlední díl doufám žhe bude aj druhhá seria bo jak se tomu kecá ae tento dílek je hezkrej a zajímalo by mě co po nic budou chtět
Ouu to byl dokonalýý díl...oni jsou spolu tak úžasníí![]()
No prostě honeeem dáál....žeru tuhle FF![]()
Skvělej dílek
jakou měli radost z bříška
to bylo kouzelný... a jak je Nick natěšený
jéééé já miluju vaše ffky
honem pokráčko
![]()
Hééy on je dobréééj
...Misch to stim bříškem bude slušééét doufám že Denise nebude zas vyšilovat dalšííí;)

Ahoj. Soutěžím s Elle o nejoriginálnější tričko, moc prosím nemohla bys hlásnout? http://jakubpolanka.elle.cz/galerie.php?id=89 ♥