close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

56.) Adoptovaná?

8. října 2010 v 18:01 | Anďa, Doms |  ff-When they want me both
4
Tak jo lidi, tady je další díl, snad se vám bude líbit ;)
Jo a pardon za chyby, je jich tam hodně...asi:D


,,Misch,máš tu dopis",vlítla do pokoje máma.,,Od soudu",dodala už potichu."Cože?"vyvalila jsem oči a přestala hladit Nessie. Dala mi ho do ruky a já ho ihned roztrhala.,,Je to pozvánka k soudu",zašeptala jsem po chvíli."Mischelle nemusíš tam jít.." přesvědčovala mě máma. "ne, já půjdu, když mu to pomůže.." řekla jsem rozhodně. Tolik jsem si na něj zase zvykla a on tu teď není.,,Zlato,nejdeš na pohřeb,ale k soudu,nemusíš mít všechno černý",mluvila mi do toho máma."Navíc, je sobota a to předvolání je až na pondělí." kecala dál, ale stejně mi furt radila co si vzít a co ne, co mluvit, a co ne a tak dále. Nakonec jsem si stejně vzala oblečení podle sebe a máma s tim nic neudělala.Začla jsem se připravovat už hodinu předem a už teď jsem byla šíleně nervozní. Co když tam něcom zkazím?(Celý soud probíhal docela v pohodě,vypadalo to dokonce,že by Nick mohl vyhrát.Ale teď přišli na řadu svědci.Jako prvního předvolali nějakého kluka. Vůbec si nevzpomínám, že tam byla, ale bylo tam dost lidí. Svědčil za Adamsův prospěch.
Pak předvolali mě. Bože, srdce jsem měla až někde v krku. Musela jsem přísahat, že budu mluvit pravdu a takový ty ostatní kecy. A pak jsem se usadila do výpovědní lavice. Njedřív ke mně přistoupil Nickův právník a ptal se mě na různé věci z celého toho dnu až po tu noc...Teď ale přišel na řadu Právník Adamse,je mi jasné,že ten mi dá zabrat.Ptal se mě na všechny podrobnosti z oné noci a když jsem odpověděla, snažil se to všemožně zpochybnit. Aby toho nebylo málo, začal se zaobírat mým původem, což absolutně nechápu.,,A jak snášíte fakt,že jste adoptovaná?" ,všichni v síni najednou zmlkli a já nebyla schopná odpovědi.,,Co-cože?"To jediné ze sebe jsem byla schopná vydat. "Mám snad zopakovat otázku?" nasadil autoritativní výraz. "Ne děkuji, slyšela jsem dobře." řekla jsem ihned.,,Já to snáším dobře,nemám s tím žádný problém",zalhala jsem.Hlas se mi klepal a oči mi vlvhy.Jak mi to mohli udělat?A ještě k tomu mi nic neříct. Nick se na mě nekoukal, hlavu mě sklopenou a hleděl do země. On to ví? "Dobře teda, shrňme si to na závěr.." tlesk rukama. Bože, dej už pokoj....klela jsem v hlavě. "Podle vás jste byla té noci naprosot sřízlivá, takže jste schopna potvrdit všechna fakta.."odmlčel se a já s težkostí kývla.,,Dobrá tedy,nemám už žádné otázky",pronesl.Posadila jsem se zpátky do lavice a ostatní věci nevnímala. Porota se odebrala do místnosti, kde se mělo rozhodnout o rozsudku, takže jsme měli chvíli pauzu.Vyběhla jsem ze sálu rovnou na toalety,musím si aspoň utřít oči,když nic jiného.Tohle byl, ale podraz. proto mě máma přemlouvala ať tam nejdu. Bála se, že by to vytáhli a že by to prasklo...to je ale hnusný.´Vlastně..já ani mámu nemám.Nemám rodinu,nemám nikoho,ani Nicka.Jak mi mohl lhát o on?Vrátila jsem se zpátky a hne dpo mě přišla i porota. Ať už to konečně řeknou. Chci jít domů.
Fajn,Nick je z toho venku,ale už nemám takovou radost,jako bych měla normálně.Obrovskou rychlostí jsem vystřelila z budovy v plánu, jít domů, má to však jeden háček. jsem někde v centru a nevím kde, jelikžo mě tu vezli naši a nevidím ani žádný taxík. Tak jsem si sedla na schody a čuměla do blba, když mě zezadu objaly něčí ruce.Odstrčila jsem ho.,,Věděl jsi to?",popotáhla jsem."Misch promiň, je to už hodně let a já....zapoměl jsem, stejně jako ostatní. "Sedl si vedle mě a i přes mé protesty mě přitiskl k sobě.,,Ale proč mi to neřekli?",zavzlykala jsem."Protože na tom nesejde, jsi prostě jejich dcera, oni sami mít děti nemůžou.."řekl tiše a začal mě hladit po vlasech.,,Ale já mám právo to vědět",celou dobu se tvářili jak mě milujou a teď se dozvím tohle.Je to podpásovka."Ale já neřekl, že nemáš. Jen, proč?Nechtěli aby jsi se cítila, že tě nemají rádi, že nejsi jejich dcera a že k nim nepatříš. Nechtěli aby jsi se cítila tak, jak se cítíš teď." Objal mě i kolem boků.,,Tak na to už je pozdě",vytrhla jsem se mu a zbaběle utekla.
Chtěla jsem být teď sama, asi to pochopil a nechal mě. Bloudila jsem po městě, dokud jsem se nedostala do části, kde to aspoň trochu známZaplatila jsem si hotel.Kam taky jít?Pro mě 'doma' už vlastně domov není.
.Lehla jsem si do hotelové postele, mobil nechala vypnutý a začala jsem přemýšlet. Musím si to všechno promyslet.Třeba to opravdu mysleli dobře. Každopádně, tuto noc, zůstanu tady a nechci s nikým mluvit, dokud se neuklidním a nerozdýchám to. Možná bych si znovu mohla najít něco svého,postavit se na vlastní nohy..S tímhle jsem usla. Ráno jsem si pobrala saky paky a vydala se k našim. Předpokládám, že jim to Nick už řekl.,,Potřebuješ něco?",zeptala jsem se hnusně."Prosímtě..."skoro se předemnou rozbrečela, což mě možná trošku obměkčilo.Ale rozhodně ne natolik,abych jí odpustila.,,Najdu si něco svýho",vmetla jsem jí do obličeje,i když už ne tak hnusně jako předtím."Dobře....jen, mrzí nás to." řekla tiše a odešla. Nessie kolem mě pobíhala a neklidně vrčela, pozná, že když balím kufrt, tak že někam odjedeme.,,Neboj se,nebude to daleko",vzala jsem si jí náruče.Pobrala jsem kufr se všemi nutnými věci a šla před dům, kde jsem narazila do Nicka. "Misch, víš jak jsem se bál, aspoň jsi mi mohla napsat." objal mě i přes psa a všechny věci co jsem nesla.Kufry jsem hodila na zem a přitiskla se k němu ještě blíž.,,Vím,že tvoji rodiče s našim vztahem nesouhlasí,ale mohla bych u vás na pár dní zůstat?" "To víš že jo." řekl konejšivě a něžně mě přitom  hladil po zádech. Nevím, jestli je dobré, že utíkám, ale na nějaký čas u nich prostě nechci bydlet.Vzal všechny moje věci a pomohl mi s nimi k nim do domu. Zavřel za námi dveře a kufry položil do předsíně. Nessie jsem držela v náručí a koukala jsem, jakobych tu byla poprvé. ,,Ahoj Misch",řekla zvesela Denise,no když viděla mojí ruku propletenou s tou Nickovo,hned jí to přešlo."AHoj.." řekla jsem nejistě. "Bože, já to můžu vykládat pořád dokola." sepjala ruce jakoby v modlitbě. "mami, vždyď už jsme o tom mluvili, nechápu co vás s tátou žere. Vždyď je to všechno za námi.." protočil očima Nick.,,Nebuď drzej!",zamračila se na Nicka.,,Co Ty potřebuješ?",otočila se tentokrát na mě."Bude na chvíli u nás." ozval se Nick místo mě. "Cože?Proč?"zase se zamračila. "Ví to o adopci." stišil trochu hlas a její výraz se změnil. Bože, všichni mě litujte...,,Půjdu si vybalit",vzala jsem jednu ze svých tašek a šla nahoru dřív,než stačila něco říct.Slyšela jsem jak se ještě spolu baví, ale nerozuměla jsem o čem. za chvíli mě dohnal Nick s druhou taškou.,,Nesmíš být v mém pokoji",ušklíbl se."Aha.." pokrčila jsem rameny a šla o pokoj dál.Jako pejsek šel za mnou s druhou taškou.,,Stejně za tebou budu večer chodit",uculil se."Proč jí to vadí?" hodila jsem tašku k posteli a položila Nessie na postel. Vůbec to nechápu.,,Nevěří tomu,že by nám to potolikátý mohlo vyjít",povzdychl."Řekni mi popravdě, ty tomu věříš?" koukla jsem mu zpříma do očí.,,Nevím,ale chtěl bych tomu věřit",uhl pohledem."Asi jo." řekla jsem neurčitě. "Misch, nemysli na to pořád. Tohle se prostě děje, nejsi jediná adoptovaná, navíc, nic se tím nemění. Oni tě mají stejně rádi." sednul si vedle a objal mě kolem ramen.,,Ale proč mi to nikdy neřekli?Jsem dospělá pochopila bych to.."-"Nevím, ale pochop, i když jsem to věděl, neměl jsem právo ti to říct..." kouknul mi smutně do očí. "Já vím." povzdychla jsem si. "Tak na to už prostě nemyslí.." řekl trošku veselejším tonem a povalil mě do postele.,,Nicku?",převalila jsem se na něj.,,Pomohl by jsi mi zítra vybrat nějaký dům,nebo i byt?..""Ty se chceš stěhovat?" vyvalil oči, ale to že jsem ho jemně pusinkovala na krku, jeho šok zmírnilo...nejspíš ,,Chci a nejlíp-co-nejdřív-",mezi každým slovem jsem mu věnovala jeden polibek."A nechceš třeba ještě chvíli počkat?Víš, že by jsme pak šli oba..."vzdychnul, když jsem se o něj trošku otřela svým tělem.,,Myslím,že když budeme odděleně,bude to lepší",přiznala jsem."Aha.." šlo vidět, že ho to zklamalo. ,,Není to proto,že s tebou být nechci ale proto,že jsme to už zkusily a přineslo nám to jen smůlu",povzdychla jsem si."Jo, ale ty jsi zase nikdy nepřemýšlela nad budoucností?To budeme dokonce život bydlet každý jinde jen proto, že to na poprvé nevyšlo?",,Před chvílí se si nebyl jistej,jestli nám to znovu vůbec vyjde,tak mě teď laskavě neodsuzuj jo?",zamračila jsem se."Promiň, nech to bejt..."řekl smířlivě. ,,Fajn,jsem unavená,na chvíli si lehnu",doslova jsem ho vykopla z pokoje.Tak teda odešel. Svlíkla jsem ze sebe oblečení a jen ve spodní prádle jsem zalehla do postele. Košile je v kufru a ten se mi vybalovat nechce.,,Misch?Je večeře.",budila mne Denise.,,Nebudu,není mi moc dobře"-"Nejsi nemocná?" sáhla mi na čelo. "Ne, jen se cítím divně.." přiznala jsem. "Chci, aby jsi věděla, že je nám to líto.."pohladila mě po ruce. "Vím, že nejsi ráda, že jsme spolu..."narážela jsem a radši hned odvedla téma od adopce.,,Nejsem,ale myslím,že to vás stejně neovlivní",ušklíbla se."Omlouvám se..." ani nevím za co. "Za to se neomlouvej, jen mi jde o to, že ho nechci vidět znovu tak zničeného.." povzdychůa si.,,Já vím..",usmála jsem se smutně."No ták pojď." zatáhla mě za peřinu. "Proč jsi jen ve spodním prádle?" zeptala se podezíravě. "Bože, nic si nemysli, nechtělo se mi vytahovat pyžamo toď vše." zasmála jsem se.,,No dobře,převlíkni se a přijď",zakroutila hlavou a odešla.
Stejně si myslí svoje....Ušklíbla jsem se. Navlékla na sebe čisté věci a sešla dolů do kuchyně.Nádherně to tam vonělo,to se musí nechat.Denise umí opravdu úžasně vařit."Jé čau Misch, co ty tu?"Frank hnedka vyskočil ze židle a obejmul mě, jako by jsme se neviděli věčnost a né pár dní.,,Ale niic,co ty a ta tvoje?",změnila jsem ihned téma."Už není moje.." pokrčil rameny a sedl si zpátky na židli. "Dala mu kopy.." řekl Joe se smíchem, když jsem si sedala mezi něj a Nicka na židli.,,Jakto?",podívala jsem se na Joa."Protože jsem ji řekl, že slinká, díky tvý radě....vlastně za to můžeš ty." ovšem, nezdálo se, že by ho to štvalo.,,Ehm..promiň",uchechtla jsem se."To je v poho, nechceš se mnou chodit ty, když už jsem volnej?" hodil na mě jeden jeho american smile a já se rozesmála. Bože, on si nedá pokoj.,,Povím ti tajemství,já taky slintám",uchechtla jsem se."Kecáš, sám to vím ne." následoval vítězný úsměv. "Dostals mě.." zvedla jsem ruce nad hlavu ve znamení míru.,,Slyšel jsem,že tu s námi nějakou dobu pobudeš",zamíchal se do toho Joe."No, pokud nebudu na obtíž." koukla jsem se spíš na Paula než na něj a ten se jen usmál a pohled zabodl zpátky do novin.
 


Anketa

Double Face&When they want me both

Double Face 45.5% (15)
When they want me both 54.5% (18)

Komentáře

1 mišička:) mišička:) | 8. října 2010 v 18:57 | Reagovat

ty dva poslední díly byli dobrý takový akční :D honem další :) :-)

2 Eliška.M:) Eliška.M:) | Web | 8. října 2010 v 19:00 | Reagovat

ááá..jako ze začátku..jako bylo to..no...páni..ty vole..ani nevím co říct..... ale ke konci :D :D :D ááá jak řekla játaky slintám :D zasmála jsem se xD :D :D ehm honem dalšíí

3 juni juni | 8. října 2010 v 20:15 | Reagovat

hej neceš bejt režisírka aby jsi to sfilmovala je to fakt božhý:d honem další dílek

4 Wéja (=♥=) Wéja (=♥=) | E-mail | Web | 8. října 2010 v 20:32 | Reagovat

hééj, pecka díl:D:D Joe se zapojil do konverzace...:D:D Frankie je single:D a Paulovi nevadí, že tam Mish je...no až na tu adopci, ta si, ale časem zvykne a její ´rodiče´ ji milují... :-)  :-)
POKRÁČKOOOOOOOOOOOOOO xD

5 MixMelouneQ .. Mixíí .. ☼♥ MixMelouneQ .. Mixíí .. ☼♥ | Web | 8. října 2010 v 21:06 | Reagovat

Čauky pokud se ti líbí autorské blogy,máš ráda hudbu,módu a líčení jukni na muj blogis

6 Deniskka Deniskka | Web | 8. října 2010 v 21:06 | Reagovat

chudak holka...nejdriv ji deptaji u soudu a pak se dozvi, ze je adoptovana....jesteze je Nick volny...ale k rodicum se nezachovala moc dobre :-?  :D honem dalsi

7 MarušQa MarušQa | Web | 8. října 2010 v 21:28 | Reagovat

Wow, wow, wooooow....Se to začíná nějak rozjíždět... :-D Mocinky pěkný, akorát mi je líto :-( Říct by jí to ty rodiče mohli...
:-D Ha, jinak pustili, Nicka, to je úpa nejvíc nejlepčííí! :-D¨
Rychle pokráčko, nemůžu se dočkat jak to půjde dál! :-) ... Hlavně její vztah s Nickem! Snad už jim to vydrží! :-)

8 Eve Eve | 8. října 2010 v 21:29 | Reagovat

super dílek..těším se na další

9 ♥ Kashenka ♥ ♥ Kashenka ♥ | Web | 8. října 2010 v 22:41 | Reagovat

Chudák :-(  je adoptovaná a ještě to zjistila takhle :-( ještě že má Nicka a snad jim dají Denis a Paul pokoj :D  :D mohli by spolu brzy bydlet :D  :D dokonalý díl ... honem pokráčko :D  :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
1