Vím, že jste si ani nevzpoměli, že tahle ffka vůbec existuje :D Ale už je tam několik posledních dílů a tak to chci doveřejnit. Snad si to aspoň někdo přečte :-)
"Sluší ti to." popošel jsem k ní a natáhl ruce jejím směrem.
"Děkuju, taky ti to sluší, vypadáš jinak." chytla se mě. Propletl jsem své prsty s těmi jejími a ještě jednou si ji pořádně prohlédl.
Boty měla na vysokém podpatku, ale pořád byla nejméně o půl hlavy nižší. Vlastně jsem ji ještě v šatech neviděl. Ani v sukni, vždycky měla ryfle, maximálně kraťasy. Nikdy neodhalovala nohy pokud to nebylo nutné a já teď vlastne ani nechápu proč ne. Už jsem ji přece jen viděl. V pyžamu a viděl jsem jí i nahou, ale teď je to něco jiného. Opálené nohy se jí jen leskly, obpásané těma botama , tmavě zeléné šaty měla dlouhé do půlky stehen, byly bez ramínek a lehce jí odhalovaly do bronzova zbarvenou pokožku na zádech. Vlasy měla stočené do vysokého drdolu a na uších se jí leskly decentní stříbrné náušnice. Všiml jsem si, že v ruce drží malé černé sáčko a k tomu lehkou plesovou kabelku.
Všimla si jak si ji prohlížím a lehce zrudla.
"Vážně ti to moc sluší." políbil jsem ji na líčko a opatrně objal.
"Máš strach?" zeptal jsem se, ale nepouštěl ji.
"Budu upřímná, kašlu na to. Nějak to dopadne, užijme si ten večer, oba dva." pohladila mě po ramenu, aby mi nerozcuchala upravené vlasy. Vše musí být perfektní, jak říkala mamka.
"Už je čas." usmál jsem se, nabídl jí rámě a mohli jsme jít. Nervozita ze mě už opadla. Fajn, prostě si to užijeme, nebudu na žádné paparazzi myslet a je to.
Celá rodina jsme jeli jednou limuzínou. Kevin s Dan, mamka s taťkou, Frankie bez doprovodu a Nick se Selenou, kterou požádal aby šla s ním. I když moc dobře vím jak se musel přemáhat, ale jelikož my všichni, skoro, jdeme s někým, nechtěl vybočovat.
A je to tady, zastavili jsme před červeným kobercem. Všichni postupně vystupovali s úsměvem a mávali na všechny strany. My jsme šli se Suzie poslední. Jen jsem se na ni koukl.
"Užijem si to." zašeptala a líbla mě na tvář. Jen jsme s úsměvem přikývl a vystoupil. Hned mě všichni začli fotit. Usmíval jsem se a podal ruku Suzie, která také vystoupila s úsměvem. Zahákla se mi za rámě a já nás oba pomalu vedl tou dlouhou uličkou na jejíchž krajích metaly blesky jeden za druhým. Každý reportér se snažil ukořistit aspoň pozdrav od nějaké celebrity. Já měl odpovědět jen na otázky od časopisu People, jinak ostatní ignorovat. To mi nařídil táta, vždycky nám to tak rozděloval.
Když jsem uviděl jak na nás mává ta paní, kterou jsem už znal z dřívějších akci. Potichu jsem Suzie pošeptal co mám v plánu. Jen přikývla a vydali jsme se k nim.
Otázky typu těšíte se na dnešní večer, myslíte si že vyhrajete, jsem lehce zodpověděl. Až když se mě zeptala na jednu otázku.
"Plánujete svatbu?" musel jsem se zamyslet. Chtěl by jsem si ji vzít?Jo chtěl. Prostá odpověď, ale musel jsem to nějak upravit.
"V nejbližší době zatím ne, ale co není může být." usmál jsem se mile a už odcházel pryč.
Jen jsme si oba vydechli, když jsme konečně dorazili do haly, kde novináři přístup neměli, fotili tam pouze kameramani, ale až začne přenos.
Děsně jsem se tam nudil a viděl jsem, že Suzie už to taky nebaví. Hlavu měla opřenou o mé rameno a oči se jí klížily. Ale konec se blížil. Vyhlásili mě jako herce roku za roli v Camp Rocku, což mě hodně udivilo, jelikož tam byl nominován i Taylor Lautner a ostatní herci ze Stmívání. A pak jsme jako skupina získali cenu za nejlepší turné za posledních 5 let.
"Můžu si na chvíli pujčit tvou přítelkyni?Na jeden tanec?" usmál se mile Robert. Zrovna jsme tančili se Suzie. Už se všechny ceny rozdaly a teď už si každý dělal co chtěl.
"Ehm, jasně, bezevšeho." usmál jsem se i když bych mu na místě nejradši vrazil. Ani nevím proč, už jen to, že se na ni dívá, spíš jak se na ni dívá. Usmál jsem se na Suz a šel ke stolku s občerstvením. Nabral jsem si pár věcí a šel si sednout za Nickem, který seděl u našeho stolu.
"Tak co?" usmál se a kývl směrem k tančícímu páru.
"Nic." odsekl jsem, fakt jsem neměl náladu.
"Fajn, nebudu hnusnej."zvážněl.
"Díky." pokýval jsem hlavou a chvíli bylo ticho.
"Ná tvém místě bych mu zlámal hnáty." koukl nemilosrdně na sklenku džusu před sebou.
"Mám tu chuť." řekl jsem popravdě.
Ani jsem se už na ně nedíval, jen mě to rozčilovalo. Ale vždyď s ní jen tančí!Stejně.
"Joe, jdu na chvíli na vzduch." ucítil jsem její ruku na ramenu.
"Mám jít s tebou?" otočil jsem se rychle. Netančili teda moc dlouho.
"Ehm, ne to je dobrý, pujdu jen tady do zahrady, kdyby něco, za chvíli jsem zpět." ubezpečila mě, líbla na líčko a pomalu odcházela. Rozhlédl jsem se po tanečním parketě. Tančilo docela dost párů, mezi nimi jsem rozpoznal i máminy červené šaty.
"Joe, my jedeme s Frankem domů." uslyšel jsem mámin hlas.
"Co?No jo." zabrumlal jsem.
"Kde je Suzie?" optala se ještě.
"Ehm, jdu ji najít asi taky pojedeme." promnul jsem si oči. Proboha, kde vězí, už je pryč asi dvacet minut.
Pomalu jsem se vydal k zahradě, ale nikoho jsem nespatřil. Až jsem uslyšel hlasy.
"Co se děje?" ptal se její hlas.
"Máme vás odvést." už jsem viděl z poza rohu, Suzie a nějaký můž v černém, ji otvíral dveře.
"To je nejspíš omyl, já tady mám svůj doprovod." couvla. Už jsem tam chtěl jít, ale přišel odněkud Robert.
"Suzie to je v pohodě, mluvil jsem s Joem, máme tě odvést."
Lhář!Co to kecá? Už jsem skoro vykročil nohou, když se všechno semlelo tak rychle.
"Odskočím si tedy ještě na toaletu." začala si mnout ruce, ale v tom Rob pokýval hlavou a už ji začali násilím tahat do auta.
Hned jsem za ní vyrazil a začal řvát.
"Co jí to děláte?nechte jí!" ale neslyšeli mě. Auto už se zavřelo a rozjelo pryč.
Srdce jsem měl až někde v krku, hned jsem utíkal dovnitř. Vždyť se právě stal únos. Unesli mou přítelkyní!
"Nicku, Nicku!" volal jsem na něj zadýchaně až se pár lidí otočilo.
"Co ?" zvednul hlavu a když viděl jak jsem udýchaný, zašklebil se.
"Unesli Suzie, une..." nedořekl jsem, protože jsem s sebou nejspíš seknul
Před očima jsem viděl tmu, ale pořád jsem slyšel ty hlasy, i to jak Suzie pištěla, když ji popadli. Bylo to, ale až v zadu za budovou, nikdo to nemohl slyšet.
"Joe?Joe!Vstávej, no ták." někdo na mě z dálky volal.
Hlasy se vytráceli a já už slyšel jen hlas mé mámy. Když jsem otevřel oči uviděl jsem ty její zarudlé.
"Mami?" zašeptal jsem. Nemohl jsem ani mluvit. Svýma očima na mě koukala soucitně jako snad ještě nikdy.
"C-co se stalo?" shlédl jsem všechny přítomné.
Akce byla ukončena, všichni pomalu nasedávali do svých aut, nebo postávali a při tom sledovali co se děje. Ležel jsem na sanitárních nosítkách.
"Omdlel jsi." pohladila mě po vlasech a usmála se jak jen to šlo.
"Co se stalo se Suzie? Už ji našli?"vyvalil jsem na ni otázky a prudce se posadil.
"Joe je mi to tak líto, ale slehla se po ní zem." chytla mě za rameno.
Jen jsem silně semknul víčka, abych se před všemi přítomnými nerozbrečel. Ani nevím jak jsem se dostal domů, ale jen jsem si rozvázal kravatu a šel k ní do pokoje. Ano k ní. Během cesty jsem byl informován, že je po ní vyhlášeno pátrání, nic víc se nedá dělat.
Sedl jsem si na její postel a vzal její zlavec do rukou. Měla jich hodně. Jeden ve tvau smajlíka, potom květinu a taky srdíčko. To dostala ode mě a spala na něj nejčastěji. Přičichl jsem si k němu a zacítil tu krásnou vůni medu. Ani jsem nevnímal, že si ke mně někdo přisednul, až když postel zavrzala.
Pořád jsem neodlepil nos od toho zlavce.
"Oni ji najdou." objal mě kolem ramen Kevin. Poznal jsem ho podle hlasu.
"A co když ne?" přehltl jsem na prázdno.
"Můsíš v to doufat, věřit v to." stiskl mi ramena.
"Bojím se o ni." řekl jsem popravdě a pak se rozplakal.
"Děkuju, taky ti to sluší, vypadáš jinak." chytla se mě. Propletl jsem své prsty s těmi jejími a ještě jednou si ji pořádně prohlédl.
Boty měla na vysokém podpatku, ale pořád byla nejméně o půl hlavy nižší. Vlastně jsem ji ještě v šatech neviděl. Ani v sukni, vždycky měla ryfle, maximálně kraťasy. Nikdy neodhalovala nohy pokud to nebylo nutné a já teď vlastne ani nechápu proč ne. Už jsem ji přece jen viděl. V pyžamu a viděl jsem jí i nahou, ale teď je to něco jiného. Opálené nohy se jí jen leskly, obpásané těma botama , tmavě zeléné šaty měla dlouhé do půlky stehen, byly bez ramínek a lehce jí odhalovaly do bronzova zbarvenou pokožku na zádech. Vlasy měla stočené do vysokého drdolu a na uších se jí leskly decentní stříbrné náušnice. Všiml jsem si, že v ruce drží malé černé sáčko a k tomu lehkou plesovou kabelku.
Všimla si jak si ji prohlížím a lehce zrudla.
"Vážně ti to moc sluší." políbil jsem ji na líčko a opatrně objal.
"Máš strach?" zeptal jsem se, ale nepouštěl ji.
"Budu upřímná, kašlu na to. Nějak to dopadne, užijme si ten večer, oba dva." pohladila mě po ramenu, aby mi nerozcuchala upravené vlasy. Vše musí být perfektní, jak říkala mamka.
"Už je čas." usmál jsem se, nabídl jí rámě a mohli jsme jít. Nervozita ze mě už opadla. Fajn, prostě si to užijeme, nebudu na žádné paparazzi myslet a je to.
Celá rodina jsme jeli jednou limuzínou. Kevin s Dan, mamka s taťkou, Frankie bez doprovodu a Nick se Selenou, kterou požádal aby šla s ním. I když moc dobře vím jak se musel přemáhat, ale jelikož my všichni, skoro, jdeme s někým, nechtěl vybočovat.
A je to tady, zastavili jsme před červeným kobercem. Všichni postupně vystupovali s úsměvem a mávali na všechny strany. My jsme šli se Suzie poslední. Jen jsem se na ni koukl.
"Užijem si to." zašeptala a líbla mě na tvář. Jen jsme s úsměvem přikývl a vystoupil. Hned mě všichni začli fotit. Usmíval jsem se a podal ruku Suzie, která také vystoupila s úsměvem. Zahákla se mi za rámě a já nás oba pomalu vedl tou dlouhou uličkou na jejíchž krajích metaly blesky jeden za druhým. Každý reportér se snažil ukořistit aspoň pozdrav od nějaké celebrity. Já měl odpovědět jen na otázky od časopisu People, jinak ostatní ignorovat. To mi nařídil táta, vždycky nám to tak rozděloval.
Když jsem uviděl jak na nás mává ta paní, kterou jsem už znal z dřívějších akci. Potichu jsem Suzie pošeptal co mám v plánu. Jen přikývla a vydali jsme se k nim.
Otázky typu těšíte se na dnešní večer, myslíte si že vyhrajete, jsem lehce zodpověděl. Až když se mě zeptala na jednu otázku.
"Plánujete svatbu?" musel jsem se zamyslet. Chtěl by jsem si ji vzít?Jo chtěl. Prostá odpověď, ale musel jsem to nějak upravit.
"V nejbližší době zatím ne, ale co není může být." usmál jsem se mile a už odcházel pryč.
Jen jsme si oba vydechli, když jsme konečně dorazili do haly, kde novináři přístup neměli, fotili tam pouze kameramani, ale až začne přenos.
Děsně jsem se tam nudil a viděl jsem, že Suzie už to taky nebaví. Hlavu měla opřenou o mé rameno a oči se jí klížily. Ale konec se blížil. Vyhlásili mě jako herce roku za roli v Camp Rocku, což mě hodně udivilo, jelikož tam byl nominován i Taylor Lautner a ostatní herci ze Stmívání. A pak jsme jako skupina získali cenu za nejlepší turné za posledních 5 let.
"Můžu si na chvíli pujčit tvou přítelkyni?Na jeden tanec?" usmál se mile Robert. Zrovna jsme tančili se Suzie. Už se všechny ceny rozdaly a teď už si každý dělal co chtěl.
"Ehm, jasně, bezevšeho." usmál jsem se i když bych mu na místě nejradši vrazil. Ani nevím proč, už jen to, že se na ni dívá, spíš jak se na ni dívá. Usmál jsem se na Suz a šel ke stolku s občerstvením. Nabral jsem si pár věcí a šel si sednout za Nickem, který seděl u našeho stolu.
"Tak co?" usmál se a kývl směrem k tančícímu páru.
"Nic." odsekl jsem, fakt jsem neměl náladu.
"Fajn, nebudu hnusnej."zvážněl.
"Díky." pokýval jsem hlavou a chvíli bylo ticho.
"Ná tvém místě bych mu zlámal hnáty." koukl nemilosrdně na sklenku džusu před sebou.
"Mám tu chuť." řekl jsem popravdě.
Ani jsem se už na ně nedíval, jen mě to rozčilovalo. Ale vždyď s ní jen tančí!Stejně.
"Joe, jdu na chvíli na vzduch." ucítil jsem její ruku na ramenu.
"Mám jít s tebou?" otočil jsem se rychle. Netančili teda moc dlouho.
"Ehm, ne to je dobrý, pujdu jen tady do zahrady, kdyby něco, za chvíli jsem zpět." ubezpečila mě, líbla na líčko a pomalu odcházela. Rozhlédl jsem se po tanečním parketě. Tančilo docela dost párů, mezi nimi jsem rozpoznal i máminy červené šaty.
"Joe, my jedeme s Frankem domů." uslyšel jsem mámin hlas.
"Co?No jo." zabrumlal jsem.
"Kde je Suzie?" optala se ještě.
"Ehm, jdu ji najít asi taky pojedeme." promnul jsem si oči. Proboha, kde vězí, už je pryč asi dvacet minut.
Pomalu jsem se vydal k zahradě, ale nikoho jsem nespatřil. Až jsem uslyšel hlasy.
"Co se děje?" ptal se její hlas.
"Máme vás odvést." už jsem viděl z poza rohu, Suzie a nějaký můž v černém, ji otvíral dveře.
"To je nejspíš omyl, já tady mám svůj doprovod." couvla. Už jsem tam chtěl jít, ale přišel odněkud Robert.
"Suzie to je v pohodě, mluvil jsem s Joem, máme tě odvést."
Lhář!Co to kecá? Už jsem skoro vykročil nohou, když se všechno semlelo tak rychle.
"Odskočím si tedy ještě na toaletu." začala si mnout ruce, ale v tom Rob pokýval hlavou a už ji začali násilím tahat do auta.
Hned jsem za ní vyrazil a začal řvát.
"Co jí to děláte?nechte jí!" ale neslyšeli mě. Auto už se zavřelo a rozjelo pryč.
Srdce jsem měl až někde v krku, hned jsem utíkal dovnitř. Vždyť se právě stal únos. Unesli mou přítelkyní!
"Nicku, Nicku!" volal jsem na něj zadýchaně až se pár lidí otočilo.
"Co ?" zvednul hlavu a když viděl jak jsem udýchaný, zašklebil se.
"Unesli Suzie, une..." nedořekl jsem, protože jsem s sebou nejspíš seknul
Před očima jsem viděl tmu, ale pořád jsem slyšel ty hlasy, i to jak Suzie pištěla, když ji popadli. Bylo to, ale až v zadu za budovou, nikdo to nemohl slyšet.
"Joe?Joe!Vstávej, no ták." někdo na mě z dálky volal.
Hlasy se vytráceli a já už slyšel jen hlas mé mámy. Když jsem otevřel oči uviděl jsem ty její zarudlé.
"Mami?" zašeptal jsem. Nemohl jsem ani mluvit. Svýma očima na mě koukala soucitně jako snad ještě nikdy.
"C-co se stalo?" shlédl jsem všechny přítomné.
Akce byla ukončena, všichni pomalu nasedávali do svých aut, nebo postávali a při tom sledovali co se děje. Ležel jsem na sanitárních nosítkách.
"Omdlel jsi." pohladila mě po vlasech a usmála se jak jen to šlo.
"Co se stalo se Suzie? Už ji našli?"vyvalil jsem na ni otázky a prudce se posadil.
"Joe je mi to tak líto, ale slehla se po ní zem." chytla mě za rameno.
Jen jsem silně semknul víčka, abych se před všemi přítomnými nerozbrečel. Ani nevím jak jsem se dostal domů, ale jen jsem si rozvázal kravatu a šel k ní do pokoje. Ano k ní. Během cesty jsem byl informován, že je po ní vyhlášeno pátrání, nic víc se nedá dělat.
Sedl jsem si na její postel a vzal její zlavec do rukou. Měla jich hodně. Jeden ve tvau smajlíka, potom květinu a taky srdíčko. To dostala ode mě a spala na něj nejčastěji. Přičichl jsem si k němu a zacítil tu krásnou vůni medu. Ani jsem nevnímal, že si ke mně někdo přisednul, až když postel zavrzala.
Pořád jsem neodlepil nos od toho zlavce.
"Oni ji najdou." objal mě kolem ramen Kevin. Poznal jsem ho podle hlasu.
"A co když ne?" přehltl jsem na prázdno.
"Můsíš v to doufat, věřit v to." stiskl mi ramena.
"Bojím se o ni." řekl jsem popravdě a pak se rozplakal.

ježiškote to je tak smutný, tak pěkně to začalo a pak tohle...blbéj Robert a to jsem ho měla za slusňáka! A unést ji, Bože!!!
POKRÁČKOOOOOOOOOOOOOOOO xD