2.kapitola
17. října 2010 v 12:51 | Anďa a DomsLidi, chtěla jsem to sem dát včera, ale nekomentovali jste takže máte smůlu. Byla bych se ani nad tím nepozastavovala, ale my toho tolik přidáváme, píšeme a ono to vůbec není jednoduchý, protože obě máme ve škole perné dny a vy na nás kašlete. Tolik vás tu chodí a čte to, tak co vám uděla napsat jeden zas*nej koment. Jsem sprostá, pardon, tady to je ;-)
ZVRAT
,,Tak já jdu,pa zlato",dal jsem Alexovi pusu na čelo. Na moje neštěstí už natahoval."No ták, uteče to jako voda, za chvíli jsem tady."vzal jsem si ho od Mel na ruky. ,,Necííí!",rozbrečel se a chytl se mě jako klíště."Alexi no ták.."držel jsem u sebe jeho malé tělíčko,,Já ci mainku!",plakal.Jen jsem si povzdychl a kouknul na Melanii, která tomu jen přihlížela. Nemohla s tím nic udělat, stejně jako já, ale do té práce prostě musím, už tak jdu pozdě...doufám, že to kluci pochopí.,,Zlato promiň",políbil jsem ho na čelo, předal ho Melanie, která ho pevně držela a odšel. Bože, tohle bylo strašný, nechtěl jsem ho nechat samotného, ale jinak to nešlo. "No to je dost, kde jsi?" prsknul Kevin, ale když si všiml mého výrazu, tak stichl. "Alex je poprvé sám s jeho chůvou, strašně plakal a držel se mě jak kliště.."povzdychnul jsem si,,,Není na ní zvyklý,určitě to po chvíli přejde",řekl Kev."Snad jo....myslím, že je to i tím, že si myslí, že když odejdu, tak se nevrátím...jako zatím Misch, bůh ví kde je jí konec." řekl jsem a spolu jsme šli už do reklamního studia, kde měl probíhat rozhovor.
Sedly jsme si na křesla a čekaly až přijde moderátor a začne se točit.
Za chvíli už konečně někdo přišel a začal nám pokládat otázky. Popravdě nebyl mi ten chlap moc sympatický, ale co už. Ptali se většinou na věci kolem desky, jestli plánujem tour a tak. Pak se ptal spíš na věci z osobního života, což už tak příjemné nebývá.
,,A jak je to s vámi a s vaší přítelkyní?",otázka byla mířená na mě."No, momentálně spolu nebydlíme.."odpověděl jsem přímo. Všem je jasé, že se něco děje, všechny ty titulky a podobné věci o našem životě, které jsem včera četl na pláži...těžko bych něco vyvracel, tak odpovím radši přímo, než abych něco tutlal. ,,A je pravda?Že od vás odešla a nechala vám dítě na krku?",dotíral. "Promińte, ale tohle je až příliš osobní a s tou frází nechala dítě na krku absolutně nesouhlasím, jelikož Alex je můj syn a já by jsem ho nikdy za nic nevyměnil."odpověděl jsem a snažil se potlačit naštvaný ton, což se podařilo jen z části. Konečně se s otázkama přesunul na Joa, jen ať si to užije,když je střídá jako ponožky. Znovu si začal s Taylor, pak ji bezdůvodně nechal...no a spoustu jiných manýrů. Když mi najednou zazvonil telefon. Chtěl jsem to hned típnout, ale pak jsme zjistil, že mi volá Melanie, to musím vzít.. ,,Promiňte",omluvil jsem se moderátorovi a odešel to vzít."Ano?" zvednul jsem to a kouknul se na kluky. "Nicku, tady Mel, jde o Alexe, já už prostě nevím co s ním. Od doby co jsi odešel jen pláče, drží se nohy od stolku v chodbě a já už vážně nevím co s ním. " uslyšel jsem její hlas a kouknul se na hodinky. Už jsme tu přes hodinu a půl.,,Za dvacet minut jsem tam",ujistil jsem. jí."Fajn.."vzdychla a telefon položila. "Budu muset jít.."přišel jsem zpátky k ostatním, kteří seděli na sedačkách a mlčeli, jak se zdálo už se čekalo zase na mě, abych odpovídal.,,A kam musíte?",okamžitě se zeptal moderátor."Rodinná záležitost" odvětil jsem tak přísně, že se už na nic neptal a štrádoval si to k východu. "Nicku co je?Nemůžeš jen tak odejít uprostřed rozhovoru.."zastavil mě Kevin.,,Musim za Alexem",vysvětlil jsem a doufal, že to pochopí."Je tam s ní teprv hodinu, nemůžeš tam přiletět pokaždé, když bude plakat, je to dítě...chápu že nechceš, aby plakal, ale musí mít i určitpu disciplínu." chytl mě za rameno.,,Myslel jsem, že to pochopíš",zakroutil jsem hlavou, nasedl do auta a odjel domu. Bože, tohle je šílený. Jel jsem nejrychleji jak bylo možné, dokud jsem nestál před našim domem. Ani jsem se nezdržoval zamykáním a hned vběhl do domu.
Jak Mell říkala. Alex klečel v chodbě, křečovitě se držel malého stolku a šíleně plakal. Ona seděla vedle něj a snažila se ho odtrhnout od toho stolu, ale je pochopitelné, že ho nechtěla nějak trhat násilím. ,,Alexi!",zavolal jsem na něj. Konečně se pustil. Ubrečeného jsem si ho vzal do náruče. Chudák, celý se třepal a jeho malýma ručičkama mě objal kole krku.,,Omlouvám se, netušil jsem že bude tak vyvádět",omluvil jsem se Mel."No ták šššhht, už neplakej tatínek je tady.."šeptal jsem mu a jemně ho houpal na rukou. Tohle bude ještě zajímavé..,,Já ci mainku",vzlykal. Být tu Misch,dokázala by ho utišit,aniž by chtěla.."Ja táky, miláčku.."objal jsem ho rukama a šel s ním do ložnice. Tohle se musí nějak vyřešit, zkusím ji třeba najít...nebo, nevím. ,,Myslím,že kdyby měla zájem,už by se objevila",odfrkla si Mel.Jen jsem ji probodl pohledem ať před ním nic neříká. Je malý, ale rozumí nám víc než si myslíme. Chvíli jsem ho ještě houpal, dokud z toho vyčerpání neusnul.,,Nicku pojď, udělám ti kafe",odešla Měl do kuchyně a já těsně za ní."Asi to není jednoduché že?" posadila se naproti mě. Jen jsem zakýval na znamení že ne.,,A co kdyby měl Alex jinou mámu?",nevinně se usmála."Nevím, je fixovaný na Mischelle, byla tu s námi rok a je to jeho vlastní máma...jenže ona ho nechce.."zatím jsem moc neřešil ten její pohled.,,Ale je mu teprve rok, určitě by si zvykl na někoho jiného",vstala,postavila se za mě a začala mi masírovat záda."Nejsem rozlámaný, ale dík.."odpil jsem si z kafe. Musím uznat, že to bylo příjemný. Už dlouho jsem nebyl nikde na masáži.,,Ráda pomůžu",až nebezpečně se ke mě přiblížila a políbila mě na šíji."Tohle už k masáži nepatří..."řekl jsem trošku ztrnule. "Trefa, tohle je bonus, stejně jako tohle.."sedla si mi na klín.Byl jsem tak v šoku,že jsem ani nedokázal odporovat.Nevím co se to děje a proč to dělám já, nebo ona, ale nějak mi to v tu chvíli nevadilo. Dokonce jsem se i já sám začal zapojovat a na konec to vzal do svých rukou.Když jsem ji vysadil na stůl a zajel rukou pod její blůzu, bylo jasné kam to směřuje.Celou jsem ji vyslíkl,stejně jako ona mě a hrubě do ní pronikl.
Probudil jsem se v ložnici. Bože, to byl ale divný sen......zarazil jsem se, ale.....když jsem si všiml, že ležím nahý a vedle mě leží Melanie. panebože.. Díky bohu Alex ještě spí,takže nás neviděl. A ani neslyšel. Rychle jsem vstanul z postele, potichu se oblíknul a přikryl Melanii až po krk peřinou. Udělal jsem si další kafe a sedl si na terasu. Bože, to jsem si teda dal..Taky ale nevím, jak to dnes udělám s prací. Alexe sebou vzít nemůžu...Z přemýšlení mě vyrušily něčí ruce, které se obmotaly zezadu kolem mého krku,Nejdřív jsem se usmál, je to prostě reflex. Vždycky tohle dělávala Misch."Bylo to naprosto skvělý..."uslyšel jsem Mellaniin hlas. Políbila mě na krk, jako by nic a posadila se vedle do křesla. A co teď,.,,Mel víš...",začal jsem.Jak jí vysvětlit,že to byla jenom chvilková slabost?"Co?" usmála se. "Nevím, jestli to bylo správné."řekl jsem opatrně, ale její seběvědomý úsměv pořád přetrvával.,,Jistě že bylo. Zapomeň na Mischelle,stejně se nevrátí."-"Ty to nechápeš.."zakroutil jsem hlavou. "A co bych jako měla chápat Nicku?Opustila vás a jak to tak vypadá tak nemá v plánu se vrátit.."řekla ironicky, jako bych byl snad totálně blbej.,,I kdyby,nechci si nic s někým jiným začínat",ujistil jsem jí."Fajn...chceš bejt starý mládenec se synem?" pozvedla jedno obočí.
Komentáře
úžasný Nick se sní vychrápal jo??.hmmm to začíná bejt zajímavííí podle mě je Michelle u Joa;))..dalšííí:)
Hm... Teda nevím nevim.. Ta Mel se na Nicka hrne nějak moc rychle...
Každopádně je mi děsivě líto toho malinkatýho broučínka Alexe...
Chudáček malinkej
Rychle pokráááčko! Tuhle ffku vážně miluju! ![]()
wow, NIck neodolal ![]()
Ale zdá se mi, že ta Mel je trochu moc drzá ![]()
POKRÁČKOOOOOOOOOOOOOOOOOOO xD
ja jsem vedela ze bude neco s tou chuvou
honemm dalsii ![]()
jakože.at ho nechá být... Misch se vrátí vím to má syna a báječnýho kluka...šmarjáá..at jde někam..proste ona se k Nickovi nehodí a ňák se na něho hrne..takže at brzdí.. honem pokráčkoo xD
tak at je nick s mel když je misch opustila, je mi alexe strašne líto at už jsou konečně štastní ![]()

tak já bych chtěla diplom s Joem Jonasem :)