close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

1. kapitola

14. října 2010 v 18:21 | Anďa, Doms |  ff-You make me smile
Tak jo lidi, je to tu, je to mega dlouhý, takže čekáme mega hodně komentů XD. Ne vážně, snažily jsme se, tolik jsem se do téhlé ffky zamilovala, že jsem doms přemluvila na třetí řadu :D
Ale jen, když to oceníte.

Nick
"Jak sis to mohla dovolit?Co Alex?Myslela jsi na něj vůbec?" zeptal jsem se rozzuřeně, ale zároveň mi to bylo líto. Jen jsem to nedával najevo. Jde to s námi v poslední době dost z kopce. ,,Nicku notáák,byl to jen jeden večírek",snažila si mě udobřit,stejně jako skoro pořád."Ne, to nebyl jeden večírek...to byla už desítka večírků. Já chápu, že není jednoduchý se toho vzdát, jen to prostě omez a neopíjej se do němoty.."zakroutil jsem hlavou a pak jsem uslyšel Alexův pláč. Asi ho to naše řvaní probudilo.,,Běž se sebou něco udělat,já se o něj zatím postarám",strčil jsem jí do dveří od koupelny a běžel za Alexem. Tohle není normální...připadám si jako v odporném snu.
Šel jsem teda do Alexova pokojíčku..sice většinou spal u nás v ložnici....spíš u mě, Mischell tam od té doby co je tam i on nespí. Nechápu co se to s ní děje. Utíká od něj pryč a on ji má přitom tak rád, vždyď je jeho máma. On její syn. První slovo co uměl říct,bylo 'máma',ale ani to jí neobměkčilo. Už nevím co s ní.
Vyndal jsem ho teda z postýlky a vzal k sobě. Pořád plakal, ale když jsem se s ním houpal pomalu se uklidňoval a za chvíli už vesele chňapal svýma malýma ručičkama po mém nosu jako obvykle. "Kde je mama?" zase se ptal, jako vždycky, když si ona někam vyrazí.
"Už jsi při smyslech?" zeptal jsem se a koukl jí do zarudlých očí. Seděla na vaně. ,,Jo",vzlykla.Poslední dobou brečí často, ale to jí s výchovou Alexe moc nepomůže. "Mischelle, co se to děje proboha?Koukni se na nás..." řekl jsem smutně a sedl si vedle ní. ,,Já odejdu",vzdychla."Odejdeš?Jak to myslíš?" vstanul jsem a ona hned po mě."Tohle nejde, přece nás tu nenecháš!" šel jsem za ní. Nevěřím, že tohle se právě děje. Uslyšel jsem Alexe něco štrachat tak jsem zase šel za ním a vzal ho z postýlky."Misch no ták, tohle musíme nějak vyřešit.." houpal jsem ho na rukou..,,Nejde to Nicku,nemůžu tu zůstat",řekla rozhodně. Musím jí odměkčit,už jenom kvůli Alexovi."Jenomže on tě má rád....tady nejde jenom o mě, pochop, ale o něj.." přistrčil jsem k ní Alexe trošku, ten jen vykuleně hleděl z jednoho na druhého a když jsem ho dal blíž tak k ní začal natahovat ručičky. "je jako tvoje kopie.." řekla. Převzala si ho ode mě,posadila se na postel a Alexe si dala na klín. Chvíli na něj beze slov hleděla, pak se znovu zvedla,dala mi ho do náruče a dobalovala."Ty ho nemáš ani trochu ráda?" začal jsem ho zase houpat a on mi dal svoje ručičky za krk. "Já nevím..."rozhodila rukama. "Nevíš?Je to tvůj syn, přeces ho nosila devět měsíců pod srdcem, je nemožné, abys k němu vůbec nic necítila.." přitiskl jsem si ho k sobě a ucítil to jeho malé srdčíko. Vždyď je tak kouzelný..jak ho nemůže mít ráda?Všichni ho milujou.."To nás opustíš?Jen tak?" zeptal jsem se zkroušeně a posadil se i Alexem na onu postel. "Promiň, já potřebuju úprostě chvíli čas.."koukla na nás naposledy a pak zmizela.Položil jsem ho zpět do postýlky,pořád natahoval ručičky, jakože chce za maminkou..."Maminka přije brzo, teď má práci víš?" usmál jsem se a pocuchal vlásky, které se mu začínaly točit stejně jako mně. "Budeš už spinkat?" mluvil jsem na něj dál a on měl pořád ten svůj roztomilej výraz. "Poádku..."zažvatlal. "Tak jo..."usmál jsem se na něj a vzal jednu knížku.
Dočetl jsem mu a on konečně spokojeně spinkal. Bude to ještě zajímavé,bez Mischelle..I když..nevím.
Jen jsem si povzdychl, přehodil přes něj přikrývku s autíčky, zhasnul a vyšel z pokoje. Pro jistotu jsem nechal otevřené dveře, kdyby něco. V poslední době se mu zdají zlé sny. Šel jsem až k nám na terasu,všechny dveře byli otevřený,takže Alexe jsem slyšel dokonale. Nedávno jsem v obchodě stejně koupil ten dětský....jak se tomu říká?Prostě ho uslyším, když bude plakat, protože mám u sebe tu krabičku.
Začal jsem přemýšlet.Jak je vůbec možné, nemít rád svě dítě?To přeci nejde..Vždycky k němu byla trošku odtažitá, ale já doufal, že si k němu najde vztah. Dokonce jsme si dali s klukama menší pauzu, aby mohl být s nimi.Jak to tak vypadá, bude to na delší dobu. Kdo ví,jestli se Misch vůbec vrátí.
A já byl tak šťastný, když se Alex narodil. U nás na pohovce. Bylo to neskutečný, můj potomek.


--Flashback--
,,Slečno,musíme vás převést do nemocnice,aby vám udělali různé vyšetření",mluvil k ní ošetřovatel. Já držel Alexe...
Jak byl krásný miminko a teď jako batole je snad ještě hezčí a rozkošnější. "Chceš si ho pochovat?" kleknul jsem si i s ním k ní. Byla celá spocená a udýchaná, ale zvládla to a přivedla nám na svět našeho krásnýho chlapečka.,,Já n-e, nemám sílu",usmála se na mě nervózně. Nechal jsem to být. I přesto, že se mi nechtělo, jsem musel Alexe dát do rukou sanitáři, aby ho v nemocnici ještě jednou pořádně zvážili a umyli. Spolu s Mischelle odjeli a já jel za nimi našim autem. Tohle byl jeden z nejhezčích okmžiků mého života..
--
,,Vše je v pořádku",přišli za námy na pokoj s malým na ruce.,,Vem si ho Nicku",promluvila na mě .Nevěřím vlastním očím,ona ho nechce v náručí."Ty ho nechceš mít u sebe?" zeptal jsem se nechápavě. "ne jen...prostě si ho vem." zabrblala a už mi ho cpala do náruče. Absolutně jsem to nechápal, ale samozřejmě že jsem si ho vzal."Fajn, fajn.." zakývala hlavou a hleděla do stropu. Oba jsme mlčeli a já v náruči houpal našeho Alexe. Mého syna, pořád mi to nějak nedocházelo, že je můj, náš.
--Konec flashbacku--


---------------
--Flashback--

,,Pokoj pro Alexe je připravený",všichni,jako velká rodina jsme vylezly z auta. Zase jsem ho měl na rukou já a lehce jsem se s ním pohupoval. "Bože, to je krásný pokojíček.." rozplývala se hned máma. No jasně..kdo jiný taky,,Pujčte mi ho,abych si ho mohla pochovat!",to bylo keců,když byla Misch těhotná..a teď najednou..."Bože on je tak rozkošnej, Nicku tohle se vám fakt povedlo.." dokoce i Joe se rozplýval no to je fakt něco, někdo by to měl nahrát. Alex najednou začal plakat.,,Misch,myslím,že má hlad",pronesla máma."Hm..no, super." zakoktala a někde zmizela.Rozhodl jsem se,že půjdu za ní.Přeci si nenechám tohle ujít."Misch?" otevřel jsem dveře do ložnice. Jen tam seděla a koukala na našeho malého prcka. "Já tohle nemůžu.-...."řekla rozhořčeně. ,,Ale to je přeci normální.."usmál jsem se.Chápu,že je to pro ní těžký, ale musí ho nakrmit."Vždyď jsi to v nemocnici už dělala, tak v čem je problém.."posadil jsem se vedle ní. "Nedělala jsem to.." řekla tiše. "Cože?Proč?Vždyď říkali že jsi zdravá.."zeptal jsem se nechápavě. "Nedělala jsem to, protože jsem to odmítla, dostával sunar.."koukla na něj a přendala ho z jejich noh na ty mé.,,Ale my tu nemáme sunar, takže ho budeš muset nakrmit!",naštvala mě."Tak pro něj zajeď, to je toho.."vstala. "Já to nechápu, dělají to všechny matky, tak proč ne ty?" kouknul jem na Alexe, který vyjukaně hleděl tak jsem se mu nosem otřel o tvář a hned se trošku usmál a začal mi po něm chmatat. Ovšem to že měl hlad dosvědčovalo tichounké kručení v jeho malinkém kulatém bříšku.,,Nedělají to všechny matky, proč já bych musela?",argumentovala."Nevím...tak, prosím tě, přežij to jen jednou pak ti přísahám, že skočím do auta a víckrát muset nebudeš, když tak zarputile nechceš." řekl jsem.,,No tak-tak dobře",vzala malýho do ruky a sundala si tričko."Když...já prostě nevím jak.."řekla zkoprněle. "Pojď si sem sednout." sedl jsem si na postěl, záda opřel o její čelo a poklepal si mezi nohy,. "Opři se, ono to nějak půjde uvidíš."Přiložila si Alexe k prsu a ten sám začal sát."Tak vidíš..."usmál jsem se i když to neviděla a něžne ji zezadu políbil na krk,,,A kdy už můžu přestat?",zeptala se roztřeseně."On přestane sám uvidíš.."jemně jsem ji třel ramena a políbil ji pro změnu na šíji.,,Už dobrý",oddychla si,když se Alex odtrhl."Tak vidíš žes to zvládla, nebylo to tak hrozný ně?" Popravil jsem ji ramínko na podprsence a objal jsem ji zezadu. Nevím proč z toho dělá takovou vědu, jsou i mladší holky které kojí.,,Jojo jasně",zamumlala.,,Mohl by jsi si ho vzít?"Jen jsem zakýval hlavou. Tak se otočila, dala mi jej do náruče a šla si obléct tričko.,,Půjdu dolu",mávla na mě a vypařila se dřív,než jsem stihl něco říct."tak co, už si napapanej?" dělal jsem na malého xichty. Bože jak byl nádherný...nemohl jsem se vynadívat. Navíc, je můj syn, moje krev...neuvěřitelné..,,Táák,co jít dolu za maminkou?",vzal jsem ho do náruče a nesl dolu.Tam si všichni spokojeně seděli na NAŠÍ sedačce a zarytě o něčem klábosili. ,,Přidáme se",sedl jsem si tedy na zem a Alexe předal zase mamce.Ta tam na něj něco žvatlala. "Mami, nežvatlej na něj.."protočil jsem oči. "Proč ne?" koukla na mě. "Je to divný.."zašklebil jsem se. "Na tebe jsem taky žvatlala a jsi normální.."nahodila dvůj pohled.,,Tak tady se stala chyba",pronesl Joe."Ty mlč.." probodl jsem ho pohledem. "No co je?Jen říkám svůj názor.." řekl nevině. ,,Potom nevím Joe,jaká porucha se stala u tebe",zastala se mě Misch,aspoň něco.."No jasně, jako obvykle na jeho straně.."hrál uraženého. Bože, já nemá slov, to je konverzace jak něco, když se tu bavíme o absurdních poruchách, ale aspoń, že něco..je zábava.
--Konec flashbacku--

Malý zase začal plakat,okamžitě jsem šel k němu a vzal si ho do ruky.Chybí mu máma..."No ták Alexi, neplakej..."posadil jsem si ho na nohy a otočil k sobě."Maminka má teď práci...musíš to chviličku vydržet hmm?" usmál jsem se na něj a začal mu prohrabovat vlásky. ,,Mainka",zasmál se tím svým zvonivým smíchem.Připomínal mi ten Mischellin. Nechápu, jak ho nemůže nechtít. "jo maminka.." vzal jsem jednoho plyšáka a dal mu ho do ruky.,,Papat",poručil si.Ten jeho ton mě vždycky pobavil."Tak jdem papat.." trošku jsem taky zašišlal a on se zas tak roztomile zahihňal. Do ruky jsem mu dal jenom rohlík.No co,už je dost velkej. Stejně pořád seděl a vykuleně hleděl nejdřív na ten rohlík a pak na mě až jsem se musel zasmát. Tak jsem mu ten rohlík začal na malinké kousíčky trhat a dával mu je do těch jeho malinkých ručiček. ,,Co myslíš,dáme ještě jeden?",usmál jsem se na něj.,,Ee",zakroutil hlavičkou."Tak ee.."vyplázl jsem na něj jazyk a on to po mě zopakoval. Misch neměla pravdu, když říkala, že mě omrzí. On mě nikdy neomrzí. On je prostě můj. I kdybych se o něj měl starat jen já,chci být ten nejlepší táta. Ani za nic bych ho nevyměnil za diskotéky, popíjení v baru a probdělé noci. Jen mě mrzí, že ona to nevidí stejně. Chápu že jsme mladí, vždyď jí je 21 a mě dvacet, ale má dost rozumu na to, aby odhadla kdy už je mez překročena. Musím se prostě aspoň pokusit, aby měl lásku, jakou mu Mischelle nedává,i kdyby to mělo být od někoho jiného..Chvlí jsme si ještě hrálu v obýváku.
Snažil jsem se ho naučit chodit, zatím, ale leze jen po čtyřech. Stejně je rozkošný. Únavopu padl už kolem šesti večer a jak ho za tu dobu znám, když ho něco unaví spí až do rána. Tak jsem ho teda uložil. Na konec jsem ho nedával do postýlky, ale zabalil jsem ho do naší postele, když ta Mischelle není. Třeba mu ji to aspoň bude připomínat,když už nic jiného. Zase jsem nechal otevřené dveře a šel si zatelefonovat. Chci aspoň vědět že je v pořádku.Párkrát telefon zazvonil,ale pak jsem to vzdal.Když se mnou nechce mluvit...Po pár minutách mi přišla sms 'jsem v pořádku,nehledej mě'.
Jen jsem si povzdychl a šel se osprchovat. Alex pořád v klidu spal, tak jsem si lehl na svou půlku a jen na něj koukal.To mi vydrželo tak hodinu, pak jsem konečně usnul. Ani nevím o čem se mi zdálo, nejspíš o ničem, zato Alex se nějak neklidně převaloval. Jasně,zase ty jeho sny.Může za ně nejspíš poděkovat svojí mamince.
¨
Ráno mě vzbudil nějaký pohyb na posteli. ležel jsem na zádech a něco lezlo po mě.,,Hiááá",houpal se mi malej na kolenech. Trdlo malý.."Alexi no ták.."uchychtl jsem se rozespale. "Tata už nespat..."přelezl po čtyřech až ke mně. "Ne tatíněk už nespí, jak by mohl." zakroutil jsem hlavou s úsměvem a dal mu pusu na líčko.,,Píde mainka?",zeptal se roztomile."Možná, ale maminka musí pracovat." úsměv mi trošku povadl. Nemůžu mu donekonečna říkat, že přijde, když to sám nevím. Nevím jak dlouho bude pryč a jestli se vůbec vrátí. ,,Půjdeš se mnou dneska do práce?",hladil jsem ho po ručičce.Dneska začínáme nahrávat, nečekal jsem, že se to tak zkomplikuje,takže ho musím vzít sebou."Ja necu placovat..."zašklebil se. Bože jak byl rozkošnej, pořád se i po tom roku nad ním rozplývám.,,Ty nebudeš pracovat,tatínek bude pracovat",vysvětloval jsem,ale pořád je to roční dítě.."Zazpíváme si..."věděl jsem co na něj platí. On sice nezpívá, jen něco žvatlá, ale stejně.,,Škákal pes,ples oves",máchal ručičkama okolo sebe. Až mi málem vrazil. "Hou hou kovboji, ale nejdřív se napapáme a teprve pak můžeme jít..."zmáčknul jsem mu nos.,,Jolík!",po mém vzoru mě chytil za nos a zatáhl.Měl z toho obrovskou srandu..Ještě chvíli jsme dělali blbosti a pak jsme šel udělat něco na snídani. Je děsně hravý, těším se až povyroste a budu ho moct učit třeba nějaký sport, nebo něco podobného.
Pak jsem ho navlékl do kšandů, zabalil ho do mykyny a spolu jsme jeli do studia.,,Páni,dneska máme hosta",usmála se na nás Demi.Nahráváme s ní.
Alex na ni jen vyvaleně hleděl. On vlastně hledí na všechny které nezná. Demi sice už jednou viděl, ale to bylo dávno. Vždycky ty svoje kukadla tak legračně vyvalí a chytne mě kolem krku.,,A Misch tu s váma není?",vždycky si ty dvě rozumněly,proto se na ní taky ptá."Ne, totiž...hmm.."zakoktal jsem se a přitiskl Alexe k sobě, když se ke mně tak tulil. Co říct?Nebudu lhát, nikam by to nevedlo. "Včera odešla.." pokrčil jsem rameny. Nebylo mi to jedno a to ani v nejmenším, vždyť ji miluju, ale nemůžu ji nudit aby s námi byla proti své vůli.,,Odešla?",vyvalila oči.,,Mainka odesla?",začal Alex natahovat.Bože...vždyť tohle by neměl chápat.."Ne maminka neodešla...má práci víš?Pak zase přijde..uvidíš, jen to nebude hned." začal jsem ho klidnit, ale ten zarputilý výraz mu zůstal. "No ták....hm?Nebuď smutnej, nebo budu nucen použít tajné zbraně.."lehce jsem ho šmirnul na boku a on se zahihňal. Je totiž strašně lechtivý-po Mischelle. ,,Zlatíčko,půjdeš si hrát?",přebrala si ho ode mě Dems,položila ho na chlupatý koberec a do ruky mu dala dvě auta. Absolutně nevím, proč Alex nezačal vyvádět,ale Demi to prostě s dětma umí.Kluci už tam stáli tak jsme šli kousek stranou. "jak odešla?" vybafnul Kevin. "Já nevím prostě se sbalila a je...je pryč."řekl jsem těžce.
Joe jen zarytě mlčel..nevím proč. "To jako jen tak?" kouknul na mě zase Kev. "My jsme měli už delší dobu problémy, vlastně je máme od doby co se narodil Alex...ona, prostě se s tím nemůže smířit."nadechl jsem se, ale věděl že výslech není u konce.,,Jak nemůže smířit?Je to jeho máma",řekl rozhořčeně. Jasně,on to vidí jednoduše..."To je, jenomže ona nechce...zezačátku byla jen odtažitá, pak zase začla chodit na akce a domů chodila skoro až ráno a to někdy opilá na mol. Nešlo by ani tak o to že ji to chybí, ale o to, že....prostě mi přijde, že ho nemá ráda.."kouknul jsem směrem k Alexovi, který spokojeně chňapal po autíčku a snažil se vytvářet podobné zvuky jako Demi. Kevin trošku povolil, jakoby přemýšlel. ,,Myslím,že ho má ráda. Ale ona předem věděĺa,že to dítě nechce, vytvořila si k němu prostě takovej menší blok."-"Nevím, každopádně ji nemůžu nutit, aby s námi byla proti své vůli." povzdychnul jsem si. Chvíli bylo ticho, které jsem přerušil zase já. "Nejvíce mě mrzí to, jak on ji miluje. Není s námi jen den a on se na ni pořád ptá a nejhorší je, že já nemám absolutně ponětí kde je, co dělá a kdy se vrátí....jestli se vůbec vráti." to poslední jsem řekl tiše.,,Ona se vrátí",dodala tentokrát i Dan. Na to jsem jen zakýval hlavou, co k tomu víc říct. Pak jsme začli makat. Nejdřív jsme zpívali my, pak se přidala Dems, takže Alexe musela hlídat Dan.

---

,,Jste přijata",podal jsme si ruku s mladou ženou, co teď bude dělat chůvu Alexovi, když se Misch už tři týdny neukázala...
"Díky, jste moc milý.."usmála se a mrkla na mě. Bože, musej mě všechny balit? ne že by mi to nedělalo dobře, ale občas mi to leze na nervy. "Dobře, takže od zítra, na schledanou." podal jsem si s ná ruku a ona teda odešla. "tak co prcku?Zajdem to rozjed na pláž?" koukl jsem na Alexe, který zase valil roztomile kukadla.,,S máou?",zaculil se. ,,Ne zlatíčko,bez maminky",smutně jsem se na něj usmál."A proc ne s maou?"nahodil ten svůj litostivý pohled, který háže vždycky, když mu takhle odpovím. Už jsem bezradný, co mu mám pořád říkat?,,Maminka pořád pracuje",řekl jsem to, co vždy.
"Mm.." zabručel si pro sebe smutně a sklopil hlavičku. "No ták, uvidíš že to co nevidět uteče a ona bude zase tady..."zmáčkl jsem mu jeho malou bradu, podebral jej na rukou a nesl nahoru se záměrem převlíct nás oba. Jeho způsob oblékání je vážně zvláštní. Nohy strká do trička a ještě se u toho chechtá jak pominutej. Aspoň, že už je veselej. Na konec ho musím obléct já, jako obvykle a on z toho má strašnou bžundu.
Pak jsme nasedli do auta a jelikož bylo dneska obrovské teplo, nebyli jsme jediní koho napadlo jít na pláž, která byla už značně přeplněnmá. Tak jsem ani nezastavil a jel kousek dál, na soukromou. Sice se to platí, ale lidí je tam málo a je daleko čistotnější, hlavně pro tak malé děti.
,,Aaa hop do vody..",měl jsem Alexe na ruce a hrál si s ním ve vodě."Já necůůůůů!" pištěl, když se mu ponořily nohy do vody. "Ale no ták, voda je teploučká." moc ho to nepřesvědčilo, pořád se mě držel jak kliště.Popošel jsem s ním kousek na břeh a položil ho na písek.,,Tak ty takhle jo?",polechatal jsem ho na bříšku. On se ode mě začal šoupat pryč a šíleně se u toho řechtal. Rozložil jsem pak deku a vzal si nějaký časopis na čtení. Alex si mezitím hrál hned vedle v písku, plácal bábovičky a podobně.Prohlížel jsem si bulvár.Všude, tedy skoro všude byly články o naší rodině-nerodině. Není divu že jsem se lekl, když mi někdo poklepal na rameno."Ehm, promiňte..to je překvapení."usmála se na mě ta dívka, kterou jsem najal jako chůvu a hospodyni v jednom, když budu pracovat a Alexe by neměl kdo hlídat.,,Ou dobrý den,co vy tu?",nahodil jsem pracovní tón."No, dneska je pěkně tak jsem myslela, že si zajedu na Malibu, jenomže ta je absolutně přecpaná...takže jsem se rozhodla připlatit si a tak jsem tady...vy?"-,,Dnešek mám volnej, tak jsem tu se synem",pokrčil jsem rameny."Aha...tak to jo.."zakývala hlavou. "Smím si přisednout?Jsem tu sama, nebudu obtěžovat..."zeptala se najednou a i když jsem zrovna neměl náladu, tak mi bylo blbé ji říct ne.,,Nechci být drzá, ale když už mám hlídat Alexe,nebudeme si tykat?",navrhla."Tak fajn....nejsme od sebe tolik let a je fakt, že je to takové osobitější takže....jsem Nick."podal jsem ji ruku.,,Melanie",zářivě se usmála a mojí ruku přijala. Přisedla si teda vedle a já pohled zabodl zpět do časopisu. Byl jsem tak zažraný do jednoho článku, že jsem se šíleně lekl, když na mě něco skočilo.,,Alexi",zasmál jsem se na to malé stvoření a pro jistotu mu ještě jednou namazal každou část těla opalovacím krémem,aby se nespálil a na hlavu mu dal kšiltovku.Jen se na mě zakřenil. "No jo......"výplazl jsem na něj jazyk a on to jako vždycky po mně zopakoval. Když jsem uslyšel vedle tlumený smích. Proč mu Mel nepředstavit už teď, když mám možnost?.."Hej, hej...tornádo, zadrž!"chytl jsem jeho malé ručičky, když mi zase zvesela prochmatával obličej. "Tohle, je slečna Melanie..."otočil jsem jeho hlavu na ni a taky na ni ukázal, aby pochopil. Koukl se na mě pohledem,jakože nechápe.,,Bude to tvoje nová chůva,něco jako maminka"-"Já ale cu svou maimku..."stočil ke mně pohled a objal mě kolem krku.,,Zatím budeš mít ale tuhle maminku",řekl jsem přísně, nemůžu ho jenom rozmazlovat. Melanie se na něj jen usmála. Bude si prostě muset zvyknout, s tím já nic neudělám.
 


Komentáře

1 Eliška.M:) Eliška.M:) | Web | 14. října 2010 v 18:39 | Reagovat

ty jo..no to je..cože?? ona....ježiš..ale..sranda že... jako prostě jak ho nemuze mit rada?a jak mohla odejit...a Nick starostlivej taťka..xD ale kuš..první díl a už..jééžiííš..prostě ona ho musí mít ráda je to jeho mamča xD :) :) honem dalšíí :)

2 ♥ Kashenka ♥ ♥ Kashenka ♥ | Web | 14. října 2010 v 19:04 | Reagovat

Ona odešla?? :-( to je ale nána :-( nechápu jí :-( no snad se ale brzy vrátí :-) šak je jeho mamča :D a jak se Nick krásně stará :-D to je kouzelný :D nádherný dílek ... honem pokráčko :D  :D

3 Kajulkááá:))♥ Kajulkááá:))♥ | 14. října 2010 v 19:33 | Reagovat

chcudááák je to to malí ona je to taková kráva jůůů jak já jí za to nenávidim chudák Nickie je na to sáám:(...nejhezčí bylo jak si snim hrála Dems rychle dalšíí;)

4 Deniskka Deniskka | Web | 14. října 2010 v 19:39 | Reagovat

nechapu jak mohla opustit vlastni dite :-? a Nick jaky je starostlivy :-) no doufam, ze nebude mit neco s tou chuvou....honem dalsi ;-)

5 juni juni | 14. října 2010 v 19:43 | Reagovat

chudák nick se tam stará o svojeho syna a misch si chodí po barech a ožírá se a určo mu aji zahýbá honem další pokráčko

6 Lol Lol | 14. října 2010 v 19:55 | Reagovat

[2]: jj přesně a chudák Nickie se musí starat njn je skvělý otec :-)

7 Wéja (=♥=) Wéja (=♥=) | Web | 14. října 2010 v 20:05 | Reagovat

Michel, ale fakt zlobí. Nechat je tam a jen tak si odejít, prostě nemilovat své dítě. Možná bude lepší, když si Nick třeba začne, nebo se zamiluje do Mel. Určitě má děti ráda, když je hlídá.
POKRÁČKOOOOOOOOOOOOOO xD

8 Eve Eve | 14. října 2010 v 21:50 | Reagovat

Pání tak to jsem nečekala...super dílek..rychle další

9 *Mája* *Mája* | Web | 15. října 2010 v 15:27 | Reagovat

Jééééj, ten Nick je úplně sladkej... :-D starostlivej taťuldá :-) A ten prcek je taky úžasnej... :-) Takovej andíleček! :-)
A Mischelle vůbec nechápu...Jak mohla odejít od těch dvou... :-( Doufám že to Nick nějak zvládne... :-(
Rychle pokráčko! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
1