6. Životní láska je jen jedna

5. září 2010 v 11:24 | Anďa |  ff-Životní láska je jen jedna
Komenty potěší =) večer bude When they want me both...:)


"Ahoj." pozdravila jsem jej, když jsem přišla do domu.
"Ahoj." odpověděl a obejmul mě.
"Radši jsem obědnal pizzu, doufám, že ti to nevadí, zítra už můžem něco uvařit." usmál se a lípnul mi malou pusinku na rty.
"Dobře, v pohodě." usmála jsem se a šla se na horu převléknout. Shodila jsem sukni a navlékla se do tříčtvrtečních tepláků a trička na doma.
Joe už seděl za stolem a čekal až přijdu.
"Tak jak jsi se měla?" zeptal se a zahryzl se do jednoho klínku.
"Moc fajn, jak vidíš, nakoupila jsem, nevěděla jsem co přesně rád jíš, ale snad si něco z toho vybereš, v obchodě jsem potkala jednoho kluka, je moc fajn, zašli jsme do kavárny a dobře jsme si popovídali." usmála jsem se a Joe malinko zbystřil.
"Aha." řekl jen a nepatrně ze mě nespouštěl pohled.
"Zlobíš se, že jsem přišla pozdě?" zeptala jsem se lítostivě.
"Ne, to vůbec ne, jsem rád, že poznáváš nové lidi z okolí." usmál se.
"V hotelu můžu nastoupit už zítra, budu mít dopolední směnu, od osmi do půl jedné, pak mě vystřídá někdo jiný." vzala jsem si druhý klínek.
"Vlatně jsem tě chtěl o něco poprosit, moje máma nás pozvala dnes na večeři k nám domů, chtěl by jsem tě představit celé své rodině." řekl a nejistě se na mě podíval.
"Aha, mám se bát?" zeptala jsem se přímo.
"Ne, rodiče jsou celkem v pohodě a bráchové jakbysmet, navíc nebudeš tam jediná, která bude představena, Nick už má taky delší známost a tak příjde i jeho přítelkyně." usmál se.
"Tak dobře, těším se, ráda je poznám.." usmála jsem se sama pro sebe.
"Vážně?" zase jsem uslyšela trošku jeho nejistoty v hlase.
"No ano, víš je to takové více oficiální, navíc, bydlíme spolu a to je docela velký krok ve vztahu a osobně si myslím, že to k tomu patří, kdyby mí rodiče žili tady, taky by jsem chtěla abys je poznal." vysvětlila jsem s pohledem upřeným na něj.
"Takže ti to nevadí?" konečně z něj zmizelo to napětí a jeho oči trošku pookřály.
"Nevadí mi to." zasmála jsem se a pohladila ho po ruce.

K večeru jsem se začala připravovat. Oblékla jsem si tmavě fialové šaty, byly trošku svátečnější, ale chtěla jsem se líbit. Na uši jsem připevnila stříbrné náušnice, nazula černé baleríny, jelikož podpatky nesnáším a mohli jsme vyrazit. Jejich dům není daleko, tak jsme se prošli pěšky.
"Dobrý večer." pozdravila jsem pana a paní Jonasovi. Byla jsem malinko nervozní, ale všechno ze mě opadlo ve chvíli, kdy jsem uviděla jejich usměvavé obličeje. Joeova maminka mě dokonce objala, což mě překvapilo, jelikož u nás se to přece jenom nedělá.
"Tohle je můj starší bratr Kevin, jeho manželka Denielle, Franka už znáš a Nick s Amy ještě někde lítaj, ale každou chvíli by měli být tady.." usmál se a já si podala se všemi ruku, když v tom klaply vchodové dveře. Joe mě chytil kolem pasu a společně jsme se otočili ke vchodu na chodbu. Nejprve se taky přivítali s rodiči a pak šli za námi do obýváku.
"Nick, těší mě." tomu, že je sedmnáct?Typla bych ho tak na 20, vždyď byl stejně vysoký a urostlý jako Joe, kterému tolik je.
"Isabella." potřásla jsem si s ním rukou a pak i s Amy. Byla to vysoká blondýna, celkem milá, i když mi její úsměv přišel trošku umělý. Ihned jsem jí začla závidět dlouhé nohy, které vůbec neskrývala. Odbarvené vlasy měla dlouhé téměř po zadek a na sobě měla krátkou minisukni s tílkem. Opravdu jsem si se svými 165 centimetry oproti ní připadala jak trpaslík, tuctový trpaslík v obyčejných fialových šatech nad kolena. Usmála se na mě americkým úsměvem a já jí ho nejistě oplatila, ale to už mě Joe zezadu objal kolem pasu a jako všichni ostatní jsme spořádaně zasedli k velkému jídelnímu stolu. Nabrali jsme si polévku a začali jíst.
"Bello....můžu ti tak říkat ne?" usmála se Denisse.
"Jistě.."pokývala jsem hlavou a nabrala lžíci polévky.
"Ty nejsi odsud že ano?Prý jsi z Evropy." usmála se mile. Aha takže výslech začíná. Pomyslela jsme si v duchu.
Jen jsem přikývla a čekala co dalšího poví.
"Co rodiče?Co dělají?" ptala se.
"Táta je obchodní manažer v jedné Německé firmě, máma dělá žurnalistiku.." odpověděla jsem prostě.
"Žurnalistiku?" zeptala se překvapeně.
"Ano, píše do jednoho skromného deníku u nás v Česku, jezdí po našem kraji a vždycky napíše o nějaké zajímavosti." pokývala jsem hlavou.
"To je zajímavé a když jsi z české republiky, jakto, že jsi přijela zpátky do Ameriky, teda, jestli ti nevadí o tom mluvit."
"V pořádku, víte, nemluví se mi o tom zrovna příjemně, ale můj otec je hodně zaneprázdněný muž, nikdy na nás pořádně neměl čas a s mámou si už přestali rozumět, takže se ještě před Vánoci rozvedli, on si našel novou, mladší přítelkyni a teď spolu čekají mého nevlastního sourozence, máma z toho nejdříve byla moc nešťastná, ale taky si už někoho našla a poté co jsem dokončila školu mi můj strýc tady v Los Angeles nabídl práci, což je pro mě veliká příležitost, jelikož on vlastní hotel, který je opravdu na slušné úrovni. Jsem tu tedy hlavně chvůli práci.."
"A-ha, to mě mrzí." asi jí to zaskočilo.
"Nic se neděje, jen jsem chtěla uvést věci na pravou míru, aby jste si třeba nemysleli, že jsem nějaká uprchlice nebo něco, jen si myslím, že jsem schopná vést už svůj vlastní život, rodiče to respektují a myslím, že máma, i když to nikdy nepřizná byla i tak trošku ráda, že jsme vyklidila pole." usmála jsem se na ni a potom i na Joea. Tím svým vlastním životem jsem myslela jeho, vždyď spolu teď žijeme.
Tím můj výslech skončil. Dozvěděli se, že mám nejspíš rozpadlou rodinu, ale že jinak jsem celkem slušná, hodná a mám dobrou práci, co víc si přát?
Po večeři všichni usedli do obýváku a tentokrát začal výslech Nickovy přítelkyně Amy. Moc jsem ten rozhovor nevnímala, Joe měl ruku kolem mých ramen, tak jsem si jen opřela hlavu o jeho rameno a sledovala tváře lidí, co seděli okolo nás.
 


Komentáře

1 ♥ Kashenka ♥ ♥ Kashenka ♥ | Web | 5. září 2010 v 11:53 | Reagovat

Krásnej dílek ... chudák hned jí takhle vyslíchat :D  a Nick si přivedl odbarvenou američanku :D honem pokráčko :D  :D

2 Wéja (=♥=) Wéja (=♥=) | E-mail | Web | 5. září 2010 v 12:59 | Reagovat

takovéj výslech, ale v pohodě to dala...
A co ta Amy, odbarvená blondýna s dlouhýýma nohama:D nějaká barbie?:D to se k Nickovi nehodí:D:D
POKRÁČKOOOOOOOOOOOOO xD :-D  :-D

3 Eliška.M:) Eliška.M:) | 5. září 2010 v 14:24 | Reagovat

:D :D chuděra :D hned takový výslech a ta Amy...podle popisu odbarvená blondýna :D se k Nickovi nehodíí :D :D :D :D áá.pěkný díl..honem další

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
1