Nick je nucen vyklidit pole

Lidi, je to tu, tak dělejte tak, aby to tu bylo zaslouženě :D.
Asi z mého obličeje vyčetli,že nevím o co se jedná a začli vysvětlovat.Pomalu mi to všechno dávalo smysl, když odešli, začla jsem o tom přemýšlet. Odhrnula jsem peřinu a koukla na velkou jizvu na boku. Kromě neskutečné bolesti jsem se cítila naprosto v pohodě.Za chvíli jsem usla, probudila mě až sestřička, kterou jsem viděla celou rozmazaně a ta mi řekla, že má spát dál. Dala mi něco do infuze a já pak zase usla.Až ráno mě probudilo sluneční světlo.Promla jsem si oči a pokusila se si vybavit co se všechno stalo.Srazilo mě auto a te´d mám obří jizvu na těle, zlomené zápěstí a bůh ví co ještě. Když jsem se rozhlédla kolem, uviděla jsem...Joea?bože co ten tu dělá?,,Joe?",hlesla jsem.Můj hlas zněl chraplavě,spíš jako bych vůbec nic neřekla,ale rozumněl mi.Hned se zvedl z křesla a šel k mé posteli. "Ahoj, tak jak je?" usmál se. "Kde je Nick?" ani nevím proč jsem se na něj zeptala. "Ehm...u sebe doma s Miley." řekl nechápavě a zároveň tiše.´,,Jo jasně",plácla jsem se do čela a hraně se usmála.Nechci dávat na jevo svojí bolest,aspoň před ním ne,"Dobře.." pořád mluvil tichým tonem. Nechtělo se mi o tom mluvit a nechápu proč u mě byl, ale byl tu celý den, donesl mi i oběd a po celou dobu se ode mě nehnul, krom záchoda. Až skončily návštěvní hodiny, tak ho sestra vyhodila a já už konečně osaměla. Před spaním jsem ještě snědla nějaké gumové medvídky,které jsem si od Joa vyžádala a pak jsem konečně usnula.Ráno mě vzbudila sestřička, neboť byla vizita. Doktoři mi zase řekli různé zajímavosti o mém stavu a taky mi dali kartičku s číslem na někoho, kdo dělá lejz proti jizvám, že kdyby jsem měla zájem, můžu si ten pozůstatek jizvy nechat odstranit. Což určitě udělám.Ve dvě,když začaly návštěvy jsem znovu čekala Joa,ale překvapil mě někdo jiný.Ve dveřích stál Nick a něco pod jeho koženou budnou se hýbalo. "A-ahoj." vyvalila jsem oči. ,,Ahoj",zašeptal a rychle za sebou zavřel dveře."Co tu děláš?" koukla jsem na něj a můj pohled stočila trošku níž na jeho stále hýbající se bundu. "Chtěl jsem tě vidět a nebyl jsem jediný." usmál se, rozepl bundu a na mě skočila Nessie.,,Zlato",vypískla jsem a začala se k ní tulit.Drbala jsem ji za ušima a ona spokojeně vrtěla jejím malým ocáskem. Nick se posadil ke mně na postel a nepřestával nás sledovat. "Když jsi byla pryč, nechtěla skoro nic žrát..." taky ji pohladil. Pořád jsem se s ní mazlila, dokud s té radosti neusla.
,,Díky",sklopila jsem pohled před tím jeho."Úplně jsem zatrnula, když jsem ucítila jak mě chytl za ruku. Nejistě jsem se mu koukla zpátky do očí. Proč to jen dělá tak těžké?Proč pořád pokouší?Jemně jsem se mu vytrhla,ale pohled jsem nesklopila,naopak jsme se k sobě čím dál tím véc přibližovaly."Díky, že jsi ji přivedl." řekla jsem tiše. Asi očekával polibek, ale já ho místo toho objala. Zase jsem se nadechla jeho dokonalé vůně při které přestával můj mozek pracovat. Když jsem se oddalovala, nechtěně jsem se otřela svou tváří o tu jeho. Zase jsem ucítila jeho hebkou kůži.celým mím tělem projelo vzrušení.Po té době zase alespoň na chvíli ho cítit.Věděla jsem, že to není správné, ale nemohla jsem uhnout, přiblížil se k mým rtům tak blízko, až jsem cítila jeho dech. Celá jsem se zatřásla nad tou blízkost.Konečně se naše rty dotkly a já ucítila další vlnu vzrušení,tentokát ale mnohem silnější.Něžně se svými rty otřel o ty mé. Bylo tak skvělý pocit, i přes to všechno jsem si to užívala. Něco,jako varovný signál mi ale řvalo v hlavě.Chtě nechtě jsem se od něj odtrhla.Jen na mě smutně koukl. Už jsem se nadechovala, že něco řeknu, ale dal mi prsty na rty. "Já vím..." zakýval hlavou. Přilehl si vedle na postel, z čehoš jsme byla nejprce strnulá, ale spánek mě na konec přemohl.Usla jsem na jeho hrudi,přesně jako dříve když jsme byly spolu a šťastní.Probudilo mě až šeptání. Moment, spíš hlasité šeptání. Nessie na mě už neležela a Nick vedle taky ne.,,Řekl jsem jasně,že máš vypadnout za Miley a Misch nechat na pokoji",pootevřela jsem oči,ale jen nepatrně,aby nebylo poznat,že jsem vzhůru."Co se staráš?Je ti do toho kulový.." uslyšela jsem Nickův hlas. Slyšela jsem kroky, jako by někdo šel směrem ke mně. "Opovaž se na ni sáhnout!" vykl Nick a to už jsme otevřela oči dokořán. Stáli tam, oba celí červení a rozzuření.I když si všimli,že jsem se probudila jejich hádka dál pokračovala."Ty už na ni nemáš právo, nechodíš s ní, tak se laskavě uklidni.." postopil Joe dopředu.,,A ty na ní snad právo máš?",rozzuřil se ještě víc Nick až to vypadalo,že za chvíli vybouchne."To sem neřekl, ale máš se od ní držet dál..."zařval na něj Joe. "Ne bo co jako?" uchechtl se ironicky Niíck...tohle asi není dobrý. "Dostal jsem od táty povolení dát ti pěstí a s radostí to využiju.." jde vidět že Joea sebeovládání asi už opustilo..Přesně jak řekl,tak taky udělal,pustili se do sebe jak dva psy."Zbláznili jste se?" vyskočila jsem na nohy, ale nepříjemně bodlo u jizvy. Chtěla jsem je od sebe nějak odtrhnout, ale vyvrcholilo to tím, že Joe Nicka shodil na křeslo, které i s ním spadlo na zem. Začala jsem mačkat tlačítko na sesternu..Díky bohu rychle přiběhla a odtrhla je od sebe.Joe se zdál být už klidný, kupodivu...to on byl vždycky ten horlivý. Kdežto Nick pořád běsnil. sestra zalepovala Joeovi oboči a doktor prohmatával Nickovu čelist, která nějak fialověla.,,Měly by jste jít",upozornila je sestra a odešla.Ještě že tak,Nessie se pod peřinou docela vrtěla.I když byl Nick pořád rudý a v ruce drtil kus, nečeho, ani nevím čeho, byl ticho. "On půjde. " kouknul na něj Joe. "A ty si jako kdo?Že mi rozkazuješ?" kouknul na něj Nick, zvedl se a šel ke mně.I když nerada,musela jsem souhlasit s Joem.Rozhodně jsem zavrtěla hlavou,aby Nickovi bylo jasné,co tím myslím.Vytáhla jsem Nessie z pod deky a dala mu ji do rukou. "Díky.." zakývala jsem hlavou.,,Fajn",vzal si Ness k sobě a tiše odešel.Už jsem viděla jak se Joe nadechuje, že něco řekne, ale hned jsem ho umlčela. "A ty by jsi měl taky jít, chci být sama.." řekla jsem možná víc chladně než jsem chtěla a otočila se na druhý bok.Nic na to neřekl,jen jsem uslyšela klapnutí dveří.Zůstala jsem sama s vlastníma myšlenkama. Co by bylo kdyby tu nebyla Miley?Co by bylo, kdyby s ní nespal....Co by bylo kdyby...tyhle otázky. ,,Dávejte na sebe pozor a moc se nepřetahujte",varoval mě doktor,když mě pouštěl z nemocnice.Všechno jsem mu odkývala. Přijel pro mě, jak jinak než Joe. Začíná mě to štvát, ale Paul je neoblomný. Hlídá Nicka na každém kroku a pro jistotu nechává hlídat i mě. ,,Joe,můžu tě o něco poprosit?",načala jsem větu.,,Uhm",přikývl.,,Když slíbím,že neudělám žádnou blbost,přestaneš mě tak hlídat?"-"Ty víš, že to tak musí být.." povzdychnul si. "Jo, ale tohle je prostě absurdní.." řekla jsem naštvaně. "Nepotřebuju hlídacího psa, jsem dospělá a Nick taky." dodala jsem nakvašeně.,,Odjedu",křikla jsem najednou."Cože?" vyvalil oči a prudce zastavil. "Chci odsud pryč!" řekla jsem rozhodně. Hned jsem ho donutila se rozjet. Doma jsem sbalila všechny věci a šla se rozloučit k Jonasům.Nijak jsem to neprodlužovala.Rozloučila jsem se na rychlo a pak sedla na letadlo směr Řím. Nejdnou mi začly chodit hromadné smsky. Od koho? od Nicka. Ani jsem je nestíhala číst a tak jsem mobil vypla a nechala tak.Když jsem vystoupila z letadla nemohla jsem uvěřit svým očím.Řím je...úžasný.

cože??jakože kam to jela?? to nesmí..šmarjááá.... to je děs..honem další