42.kapitola- Nick mě neznásilnil vy idioti!!!!Jsem dospělá a žiju normální sexuální život, tatí!

,,Nicku jsme doma",vešla tam Denise.To není dobrý.Nechala jsem ho stát před klavírem a rychle se za něj schovala. Aspoň že si oblíknul spodní prádlo.,,Ježiši kriste!",odešla rychle za dveře.Je mi jasný,že tohle nenechá jen tak."A máme po srandě..." řekla jsem spíš pro sebe. Ovšem co mě překvapilo bylo, že se začal smát. "Ty se směješ?" koukla jsem nevěřícně, když se otočil. Jen pokrčil rameny a začal se oblíkat. Za chvíli jsem slyšela klapnutí dveří a hned na to hlasy. Takže přišli i ostatní.Po chvíli k nám do pokoje vtrhl rozzuřený Paul.Takže Denise asi žalovala.,,Nicku okamžitě sem pojď!",přikázal.,,Neboj se,bude to v pohodě",políbil mě a šel za ním."Michelle?" vlítl hned na to do obýváku můj táta. No jasně to mi ještě scházelo, když jsou tu i mí rodiče. Jenomže táta si myslí buh ví jak nejsem svatá, to jen máma mě má pěkně přečtenou, takže se ničemu nediví. ,,Co?",rozhodla jsem se nechat kamennou tvář."Co ti udělal?" kouknul na mě a hned šel ke mně. "Cože?" zeptala jsem se nevěřícně. ,,ptám se co ti udělal",zopakoval."Nic mi neudělal, co by mi jako měl provést proboha?" rozesmála jsem se.,,No,no..stojíš tady nahá a...sakra běž se oblíknout!",zachmuřil se.Tohle je absurdní situace snad si nemyslí, že by mě Nick třeba zneužil nebo tak něco. Oblíkla jsem se do županu teda a čekala co dalšího řekne. Už se nadechoval, ale to do pokoje vešel Nick celý rudý a v jeho patách Paul. "Mischelle buď tak laskavá a objasni mýmu tátovi, že sem tě neznásilnil ani nic podobnýho.." zakroutil nevěřícně hlavou a šel ke mně což se zase nelíbilio mýmu tátovi.,,Dost všichni!Jasně že mě Nick neznásilnil ježiš!",vyjekla jsem."Tak cco.." začal koktat můj otec. "tatí jsem dospělá a Nick je můj přítel i když má ten svůj slib tak spolu žijem normální sexuální život a není můj první...tak se uklidni, tohle je šílený.." u toho posledního jsem se absurdně zasmála.,,Takhle se mnou mluvit nebudeš mladá dámo!",vyjel okamžitě můj otec."Bože a jak?Říkám ti pravdu...mami řekni mu už prosím tě něco...fakt si tady připadám jak ve filmu." zakroutila jsem očima a chtěla jít za Nickem, jenomže táta se před něj postavil. "Co mi má jako říct?A k ten se k tobě nepřiblíží, dokud se to nevyřeší.." zavrčel směrem k němu. Tohle je fakt absurdistický, že už to ani nejde vyjádřit.,,Bože můžete mě nechat bejt?Nevadí vám že mi tu kazíte narozeniny",rozkřikla jsem se. Vydala jsem se teda do pokoje. Když jsem se otočila, všichni na mě civěli. "A on jde semnou, nechte bejt nás oba a jestli jde o jeho slib tak se na něj zeptejte i Joea, budete překvapeni." vzala jsem Nicka za ruku i přes tátovy protesty a táhla ho do pokoje.,,Bože musej mi ničit život i dneska?",vyjekla jsem když se za námy zavřely dveře."Tak na to kašli...užili jsme si to, to je hlaví." objal mě zezadu. "Mmm." zabručela jsem jen a nechala se povalit do postele.,,Nevím jak ty,ale já jsem unavenej",zívl."Já taky, jdu se převlíct do pyžama a umejt si zuby.." vstala jsem. Nejdřív jsem si umyla zuby a pak na sebe atáhla jednu novou noční košilku.Jen co jsem dolehla,jsem usla.
Na konec se to vyřešilo. Paul sice trošku běsnil, kvůli tomu slibu, ale Nick nebyl jedinej, kdo to odnes, i Joe dostal svý. Rodiče odjeli a další týden zase přijeli a rovnou se nastěhovali do domu naproti. Pochopitelně jsem jim musela pomáhat, jelikož s nimi pořád bydlím...akorá mám pár věcí u Nicka a taky u něj přespávám.
,,Co si taky najít vlastní bydlení?",vybalil na mě Nick jednou u televize."Cože?" zaskočila mi brambůrka v krku. "No...nechtěla bys se mnou bydlet?" nadzvedl jedno obočí. Jasně že bych s ním chtěla bydlet,ale co by na to řekli rodiče?.."Mno..já nevím, vždyď spolu bydlíme?" usmála jsem se trochu křečovitě.,,Ale já myslel že by jsme byly ve vlastním..nech to bejt",zamumlal."Jen nevím co by na to řekli naši.....táta si pořád myslí buh ví co.." odpověděla jsem. "Navíc, nevím jestli by novej barák moje stavební spoření pokrylo.." zasmála jsem se.,,Ale moje kapesný myslím jo.Navíc aspoň by jsme jim ukázaly,že to myslíme vážně,ale když nechceš",pokrčil rameny."To sem neřekla, jenomže je to dost velký závazek....jsi si jistý, že chceš zajít až tak daleko?" koukla jsem na něj. ,,Já určitě,ale co ty?",změřil si mě pohledem."Nevím..." přiznala jsem popravdě. "Myslím náš vztah vážně, ale nevím jestli se chci tolik vázat, musím si to rozmyslet...promiň." řekla jsem na to. Fakt to nevím, tohle nejde rozhodnout z minuty na minutu.,,Máš čas",líbl mě na rty a dál se věnoval filmu.Ten film jsem už nevnímala. Pořád se mi to honilo hlavou. Nick, já bydlení....není to brzo?Je mi 19, on je o rok mladší. A co pak?To se jako vezmem a budem mít děti?Nechci mít děti, ne dřív jak v sedm a dvaceti....Ale zase,nemusí to být tak špatný.Měla bych větší volnost,když už jsou rodiče tu.Přemýšlela jsem nad tím i když jsem už ležela v posteli. "Co je?Ty se dneska nesoustředíš.." kouknul na mě Nick. Asi se chtěl pomilovat, ale já na to pořád musím myslet, nejde to z hlavy ven.
,,jenom jsem unavená,dneska asi nic nebude",otočila jsem se na druhej bok a během chvíle spala.Ráno mě probudilo slunce, které mi svítilo do očí. Pořád jsem ležela na boku a Nick mě zezadu objímal. Aspoň, že se mi o tom nezdálo, to bych už fakt nerozdýchala.,,Nicku,přemýšlela jsem o tom našem společným bydlení..",cítila jsem jeho dotiky na břichu,takže je nejspíš vzhůru."áá?" natáhnul to. "Myslím, že by jsme spolu mohli bydlet..." řekla jsem a otočila s na něj.,,Vážně?",nadšeně mě objal."Jo, ale jsme vybíravá, takže dům budem vybírat spolu a když se mi nebude líbit tak né že mě budeš přemlouvat.." varovala jsem ho.

jéééé..spolu..oni dva..bydlet...parááda
děs
tak si mohly myslet že by jí Nick..Nick znásilnil xD
ježiš ty otcovéé
super díl...honem dalšíííííí xD