Nebere vás to, vím, nevadí, ne všechno je tak zajímavé :D jako ffka co píšeme s Doms, ale v pohodě. tady je další dílek..
Minulý díl skončil: "Přece mi nebudeš kupovat šaty." vyvalila oči.
"Proč ne?Vím, že to není levná záležitost a přál jsem si já, abys se mnou šla, takže to zaplatím." odložil jsem hrnek s čajem.
"Víš moc dobře o čem jsme mluvili." napřímila se bojovně. Zase jsou tu peníze. Proč mi pořád musí zakazovat jí něco kupovat. Jiná holka by byla ráda, ale ona to odmítá.
27.Díl
"Proč ne?Vím, že to není levná záležitost a přál jsem si já, abys se mnou šla, takže to zaplatím." odložil jsem hrnek s čajem.
"Víš moc dobře o čem jsme mluvili." napřímila se bojovně. Zase jsou tu peníze. Proč mi pořád musí zakazovat jí něco kupovat. Jiná holka by byla ráda, ale ona to odmítá.
27.Díl
"Já vím, ale prosím tě, udělej pro tentokrát vyjímku." nahodil jsem ten svůj kukuč. Všichni u stolu včetně táty náš rozhovor sledovali.
"Ach, tak dobře teda, ale jenom ty šaty. Je to výjimka, jinak je všechno při starém. Už tak je dost, že tady bydlím a jím u vás zadarmo, nechci abys ty, nebo někdo jiný za mě něco platili." zvedla se od stolu.
"Fajn, fajn, výjimka." zvedl jsem ruce na znamení míru. Nebylo pochyb o tom, že byla trošku naštvaná, tak jsem co nejrychleji dojedl jídlo s tím, že to půjdu dořešit v soukrommí. Narazil jsem na ni, když scházela ze schodů.
"Suzie, chci s tebou mluvit." chytl jsem ji za loket.
"Co je?" protočila očima, což jsem na ni nesnášel, ale miloval zárověň. Nesnášel, protože to dělala většinou při naší menší výměně názorů a miloval, protože tím ukazovala, že mi neleží u nohou jako ostatní holky, nebo spíš fanynky.
"Prosím, neber to takhle.." snažil jsem se říct, ale už na ni zatroubila z auta Dan. Jen jsem si povzdychl a oči sklopil radši dolů.
"Nezlobím se hmm?" pohladila mě po vlasech. V tu chvíli jsem si připadal jak dítě, tak jemné pohlazení. Pak mě ještě lehce políbila a už seskákala dolů v ošoupaných ryflích, které se mi zdále děsně sexy i když sám nevím proč, jsou to jen ryfle a v tmavě fialovém kabátku. Vím, že si na vzhled až tak nepotrpí jako jiné holky, ale ví moc dobře stejně jako já, že jí doprovod nebude dělat jen Dan, ale i dotěrní paparazziové. Musím říct, že se s tím vypořádává skvěle, čekal jsem více problémů, ale krom nervozity, kterou občas má, když si nás spolu fotí se nic víc neděje.
Byly pryč celý den, ani na oběd nepřijely. Kevin byl v naprosté pohodě, ale já už začínal žhavit telefon. Znervozňovalo mě, že nevím co se děje, že není se mnou tady a není se mnou ani v kontaktu. Co když se jí něco stalo? Když už jsem vytáčel její číslo, které znám na zpaměť, tak zacinkaly dveře a ozval se dívčí smích. Mezi tím jsem poznal i ten její, ale i něčí jíný. Demi?Oh bože, teď fakt ne.
Z chodby přišly všechny tři. Nejdříve Dan v čele, hned za ní Demi a na konec Suzie. Sice se smála, ale poznal jsem, že nebyla ve své kůži. Když mě uviděla, jen se usmála. Nesla si s sebou ramínko zabalené v alobalu a jednu tašku.
"Jé ahoj Joe." usmála se hnedka Demi, když mě uviděla. Taky jsem se zdvořilostně usmál, vím, že z její strany to nebyl upřímný úsměv, tak proč by jsem se měl namáhat já.
"Copak?Už jsi žhavil mobil?" neušel mi škleb a taky její ton.
"Dáte si pití holky?" postavila se vedle mě Suzie a trochu křečovitě si mnula ruce.
"Jo dala bych si džus." usmála se Dan.
"Taky bych prosila." usmála se na ni Demi asi podobným úsměvem jako na mě. Suzie se jen z hluboka nadechla, usmála se a pokývala hlavou. Pak odešla do kuchyně. Chvíli jsem tam stál, ale když jsem viděl, že ty dvě se bavily o vlastních věcech, šel jsem za ní.
Nalévala dvě sklenice džusu. Nic neřekla, prošla kolem mě a položila jim je na stůl.
"Ty s námi neposedíš?" slyšel jsem Demiin hlas.
"Ehm, ne díky, mám ještě nějakou práci, dneska to bylo moc fajn, díky moc." odpověděla Suzie a už jsem slyšel kroky, směrem ke mně.
Jen jí něco odpověděly, ale to jsem už neslyšel.
"Jsem grogy." sama si vzala sklenku džusu a napila se.
"Máš všechno?" objal jsem ji kolem pasu a konečně políbil, i když jen lehce, tak přece jenom.
"Jo, ale bylo to dost namáhavý." opřela se mi o hruď.
"Už to máš za sebou." prohrábl jsem ji culík, který měla. Jen zabručela na souhlas, ale už se nehla. Rozhodnul jsem se pro jedno řešení. Vzal jsem ji věci z ruky, zahákl si je za loket, ji vzal na ruky a už s ní mířil nahoru do jejího pokojíčku, který byl vlastně z části už můj, jelikož jsem tam s ní byl skoro pořád a občas se k ní dokonce vkrádal i v noci.
"Hrabe ti?" vypoulila oči, ale ani se nehla.
"Možná, ale v míře, znáš mě." zaculil jsem se a políbil ji na líčko, které vzápětí, jako obvykle lehce zrůžovělo.

jééé..tak too se mi líbíí :) :) :) a Demi jako....no....radši nic
ale vpohodě :) :) úžasnej díl :) starostlivej Joe
...honem dalšíí xD