18.Díl
Ráno vstanout, najíst se, pracovat, najíst se, akce , show, navečeřet se a spát. Tohleto se dělo po celý měsíc. Měsíc, myslel jsem že se sebou někde asi seknu. Ke konci to bylo asi nejhorší, už jsem fakt nemohl, ovšem kluci na tom byli podobně. Kruhy pod očima mi zakrývali make-upem, do očí mi při rozhovorech v televizi museli kapat povzbuzující kapky a pil jsem hektolitry silné kávy. Ale je to tady. Vysněná dovolená. Album hotové a 7 dní přede mnou jenom se Suzie. Za celý ten měsíc jsme spolu pořádně byli jen v neděli, to nás táta odpoledne nenutil chodit do žádných show. Občas vstávala se mnou abychom se mohli vidět aspoň ráno, když už nic. S mámou už bylo všechno domluvené, kupodivu, souhlasila. Teď jí to jen říct.
"Lásko?" podíval jsem se na ni, když jsme spolu seděli u bazénu. Byl sice už večer, ale za dobu, co jsem neměl vůbec čas se dost oteplilo a už byl začátek léta.
"Hmm?" zachichotala se.
"Co se směješ?" objal jsem ji kolem ramen. Bylo to příjemné, jen sami dva jsme si močili nohy do teplé vody.
"Já jen....krásně to zní." opřela se mi o rameno.
"Lasko..." řekl jsem znovu a políbil ji do vlasů, které jako obvykle voněly po medu. Taky se mi to oslovení začínalo líbit.
"Víš, napadlo mě, co kdybychom odjeli." hladil jsem ji po ruce.
"A kam by jsi chtěl?" usmála se a otočila se na mě tak aby mi viděla do očí. Zase ty její šedozelené jiskřící oči, až teď si vlastně uvědomuju jak mi pohled do nich chyběl.
"Zpátky do New Hampshire.." řekl jsem a čekal na její reakci. Nic neřekla, tak jsem pokračoval.
"Koupil jsem zpátky dům tvé rodiny i s veškerým vybavením." přiznal jsem. Bylo mi líto, že to prodává, takže jakmile probíhala aukce, všechno jsem to pokoupil zpátky.
Vyvaleně se na mě podívala.
"Takže to ty jsi byl ten anonymní kupec, co všechno koupil naráz?" zasmála se. Popravdě, čekal jsem, že bude naštvaná, ale jsem rád, že to bere takhle. Jen jsem pokýval hlavou. Nic dalšího neřekla jen se chviličku smála.
"Víš, že jsi blázen?" otočila se po chvilce.
"Vím a proto mě tak miluješ?" šibalsky jsem se usmál.
"Proto, tě miluju." potvrdila a lehce mě políbila na rty.
"Taky tě miluju." řekl jsem popravdě. Možná jsem bláhový a přeháním to, ale v tu chvíli jsem byl tak šťastný. Byl to nepřekonatelný pocit. Chvíli jsme tam jen tak seděli a pak už šli spát. Bohužel, každý do své vlastní postele. V jedné budeme moci spát až budeme pryč, což se mi doufám splní už zítra večer.
Ráno mě probudily polibky na krk. Že ona je vždycky dřív vstanutá než já.
"Bréé ráno." zaculila se a hupsla ke mně pod peřinu.
"Dobré." usmál jsem se a přitáhl jsem si ji blíž pro další polibek. Tohle je ale krásné probuzení. Chtěl by jsem se takhle budit každé ráno.
"Budeš vstávat?" počechrala mi vlasy a líbla na líčko.
"Ještě néé." zakňoural jsem. Ležel bych tu nejradši celý den. S ní.
"Ale no ták, já už mám sbaleno a za 3 hoďky letí to letadlo." natočila hlavu.
"Jak vůbec víš, v kolik letí?" zeptal jsem se zvědavě, včera jsem ji totiž více informací neřekl.
"Tvoje máma." zase se zaculila.
"Víš že tě miluju?" usmál jsem se.
"Tak na to se podívejme." zvážněla na oko a pořádně mě políbila.
"Taky tě miluju." otřela se svým nosem o můj.
Pak jsme už oba dva vstali a šli ruku v ruce na snídani. Po ní jsem si taky zabalil a byl tak akorát čas na to, abychom odjeli na letiště.
" A né že budetě dělat nějaké nekalosti." pošeptal mi Kevin a přitom se uchychtl, když jsme se loučili. Mamka nám popřála, ať si to tam užijeme a už jsme jeli. Cesta proběhla v klidu a já už se nemohl dočkat.

mocinky dobrej blog