Hele, lidi, pořád je to slabý na to, kolik lidí si to čte. Berte to v potaz, večer asi přidáme WTWMB.
Edit1: Dík za upozornění, sem si nevšimla, že to je v blbé rubrice..=)
"Jestli chceš tu roli, musíš se prostě snažit.." pokrčila rameny Emilia Hopkinsonová, režisérka budoucího mega trháku....prej.
"Promiňte?Vy jste si mě vyžádala na hlavní roli a já se mám teď snažit?" koukla jsem nevěřícně, když jsme seděli u ní v kanceláři na gauči.
"Ano mí herci, musí být výjmeční...chci od vás všech nadlidský výkon, musí to být špičkové." odpověděla mi a popravila si brýle na nose.
"Dobře teda.." řekla jsem i když v duchu jsem zuřila. To já si určuju honorář, mám tolik nabídek, proč se tu s ní zahazuju?Protože jsem prostě blbá, nic víc.
Dala mi ještě nějaké papíry a pak jsem konečně vylezla z toho hnusného kancelářského studia.
*
"Je to naprostá kráva Nicku, v životě jsem nebyla takhle naštvaná..."rochla jsem sebou k němu na gauč.
"To je zlý.." zabrumlal pod vousy.
"Hmm to jo!" potvrdila jsem.
"Dneska jsme měli nahrávat, ale díky Joeovi, který je absolutně nezodpovědnej to nebylo možný....ten křupan místo toho, aby valil urychleně do studia nám do telefonu v klidu oznámí že ho nemáme otravovat, neboť právě balí nějaké šťabajzny, oba jsme ho s Kevinem poslali do háje...toto." vidím, že ani on nemá den.
"Hmm, nejsi jedinej, kdo neměl den." podotkla jsem, ale to se mi nejspíš stalo osudným.
"Jo, jenomže tohle je důležitý Juls, deska musí být hotová, je to mnohem důležitější než nějaký šaškování před kamerou..." prásknul s hrnkem kávy o jejich konferenční stolek v obýváku.
"Žes právě neřek šaškování před kamerou?" zeptala jsem se výhružně. Tak tohle pěkne pokazil....ptáček zpěváček jeden, ať si nemyslí teda.
Nic na to neodpověděl.
"Tohle nebudu poslouchat." popadla jsem kabelku a šla ke dveřím, on mi, ale byl v patách.
"Já to tak nemyslel, jen si myslím, že zpěv je duchaplnější záležitost než hraní.." no ty vole, on tomu nasadí ještě korunu...
"Duchaplnější?Hrabe ti?Hraní je moje práce jestli sis nevšim, takže ty právě urážíš moji práci!" vyjela jsem po něm, i když to co jsem řekla bylo trošku nesrozumitelný.
"Tak abys věděl, mě tvoje hudba náhodou nějak neoslovila.." vpálila jsem mu do obličeje.
"Ne?Tak proč ji posloucháš, nutím tě snad?" vyjekl naštvaně, ale to že ho to překvapilo, bylo zjevné...trefa
"Náhodou ji neposlouchám, vytáhnu ji jen, když ke mně máš přijt, jinak je naspodku všech cédéček které mám, to už Simple Plan je mi přednější než Nick Jonas." přiznala jsem barvu. Fajn, nijak to nežeru, nemá špatné písně, ale mám ráda trošku jinej styl.
"Ha, Nick Jonas, to se mnou chodíš jen proto že se tak jmenuju?" oči se mu hněvem rozšířily.
"Cože?Já nemám zapotřebí se popularizovat, víš ty vůbec kdo já jsem?" vyjekla jsem pro změnu já.
"Kdo jako?Právě teď seš rozčílená holka v mým domě, celkem jasný." odfrknul si. No jasně, je v koutě, neví co říct!Super, přesně tam kde má být.
"Jen abys věděl, jmenuju se Julie Marksová a řekla bych, že jsem daleko populárnější než ty sám, tak zavři zobák a nepleť sem takový kraviny!" vykřikla jsem.
"Jo jasně..." pokroutil očima. Je v koncích, Juls, tys mu dala....
"Jo jasně....já jdu a abys věděl, nepromluvím na tebe, dokud se nevzpamatuješ a neomluvíš se!" vydechla jsem naštvaně a odešla z jeho domu. Pochopitelně tam na mě čekali paparazzi jako pokaždé co odcházím z jeho domu, nebo on z toho mého, ježtě pořád jsme žhavým párem hollywoodu. Hodila jsem na ně nacvičenej úsměv a nastoupila do svého auta.
*
Neozval se týden. Celej hollywood je z toho na větvi, všude samé titulky, Nick Jonas a Julie Marks:Rozchod! Tohle ignoruju.
Možná už se ani neozve, co já vím, ale mám svoji důstojnost a tu jen tak nehodím za hlavu. Vyrazila jsem si teda na nákupy, potřebuju nějaký modní hity, tak jsem zvědavá.
Dorazila jsem do známého centra, kde se to jen hemžilo drahými obchody a celebritami.
Nejdřív nějaký hadry, pak šminky..hmm tohle vypadá dobře a na konec, moje nejoblíbenější, bot nebudu mít nikdy dost.
"Přejete si slečno Marks?" usmála se prodavačka a hned mi začala cpát nejrůznější modní výstřelky. Pozkoušela jsem snad milion botů.
"Myslíte, že by se tyhle hodily na ceny Emmy?" koukla jsem na prodavačku, která byla celou tu dobu se mnou. Už se nadechovala, že něco řekne, ale někdo z poza mě promluvil první.
"Zlomíš si na nich nohu." poznala jsem jeho hlas. Ignorace. Dělala jsem, že tam není a že na mě vůbec nemluví.
"Můžu vám nějak pomoct pane Jonasi?" přihnala se k němu další prodavačka.
"Ne děkuju, jdu za svou přítelkyní." oznámil a pak jsem ucítila jeho ruce na svém pase.
"Ahoj lásko.." uslyšela jsem jeho medový hlásek těsně u svého ucha. Takže ta ignorace bude těžšší než jsem si myslela. Otočil mě k sobě a před všemi, i před prodavačkou co stála vedle se mě chystal políbit. Na poslední chvíli jsem ucukla, takže se jeho rty dotkly jen mé tváře.
Zlostně jsem se otočila zpátky, co si vůbec myslí?Frajer jeden.
"Vezmu je a k nim ještě tyhle ááá...ano tady ty jsou boží. Tady máte kartu." podala jsem to všechno prodavačce a ta i s krabicemi odpochodovala. Sedla jsem si na sedačku a začla si obouvat boty.
"Ty se pořád zlobíš?" sednul si vedle mě a ruku dal kolem mých ramen.
"Představ si." sykla jsem, ale to už připochodovala prodavačka i s taškami. Vrátila mi kartu a já mohla jít. Venku čekali paparazzi, jako vždycky, i přes mé protesty mě Nick vzal pevně za ruku a vedl někam pryč. Když jsme jim byli z dohledu, tak jsem se mu vytrhla.
"Tak promiň." řekl, ale moc omluvně to neznělo.
"To tvoje promň si strč někam Nicku Jonasi!" schválně jsem zvýraznila jeho jméno.
"Hele, chceš se přetahovat o to kdo je slavnější nebo co?" vyjel hnedka. No jasně, už žádné promiň.
"Ne, ale urazil si mou práci, pro mě je práce důležitá a chci, abys ji respektoval stejně tak, jako já respektuji tu tvou." odpověděla jsem a mířila si to k autu.
"Jenomže to je něco jinýho." doběhl mě a postavil se přede mě, tak že jsem šla já a on pospátku předemnou. Komické...
"A co je na tom jinýho?" hodila jsem všechny tažky do kufru a že jich bylo.
"Já se nevyslíkám před kamerou." asi si myslel, že mě tim dostane nebo co.
"Ne, zato se necháváš osahávat od fanynek všeho druhu i věku, takže jsme si vlastně kvit.." nasedla jsem do auta a následně co nejrychleji odjela. Když jsem koukla do zpětného zrcátka, tak jsem ho uviděla stát na parkovišti a zlostně kopat do kamínků. Á frajerovi Nicku Jonasovi se nedaří, poprvé za celý svůj život nemá všechno co chce, ale jen ať si nemyslí chlapeček, mě nikdo nebude říkat co mám dělat a už vůbec ne mě odrazovat od svojí práce.
*
Večer jsem si zašla do posilovny. Vlasy jsem si vyčesala do vysokého culíku a odhodlaná se pořádně strhat jsem zapadla do ony budovy s cvičícími stromy. Vztek mnou cloumal jako snad ještě nikdy.
Na konec jsem to vyřešila jinak. Boxovala jsem do boxovacího pytle a představovala si, že je to Nick. Jsem na něj tak šíleně naštvaná, že to snad ani nejde popsat, ovšem zároveň ho šíleně miluju a i když se snažím na to nemyslet tak mi zase nesnesitelně chybí.
Jenomže on je šíleně rozmazlenej, já prostě nebudu vždycky k mání a v žádném případě nepřilezu jako první s omluvou. Vždyď se mu nemám za co omlouvat.
Fajn, s tou slávou jsem to trošku přehnala, ale zasloužil si to.
"Jeden energy drink." kývnu na číšníka u baru. Posilovna s barem, co víc si přát.
"Čau Juls." přisedne si ke mně. Hele to je Taylor, já nevěřím svým očím.
"Ahoj, co ty tu?" odpiju si z drinku.
"To bych se měl spíš ptát já ne?Chodím tu dvakrát týdně, kde máš Jonase?" a jasně, i hvězdy už vyzvídaj jak to mezi náma je. Drby jedny.
Jen jsem pokčila rameny a otočila se s barovou židličkou k němu.
"Celej hollywood je vzhůru nohama, noviny tisknou jeden článek za druhým, pěkně jste jim zvýšili prodej." zasmál se a taky si objednal.
"Hm, aspoň něco pozitivního." řekla jsem unuděně.
"Nesvěříš se?" mrknul na mě.
"Když to nerozneseš dál?" bylo to spíš konstatování, ale ať si to přebere jak chce.
"Mlčím jako hrob." chytl se za pusu a poslouchal co ze mě vypadne.
"No, jsme na nože. Pohádali jsme se asi před týdnem, je jasné že má dost vysoké ego na to, aby se omluvil a já nemám zapotřebí za ním dolízat.." zase jsem nasála z brčka trochu drinku.
"To je zlý." konstatoval.
"Ani ne, dávám tomu ještě tak týden, když se neomluví, ukončím to." řekla jsem popravdě. Čekat až se umoudří, na to fakt nemám.
"Wow, to bude první slavná co mu dá kopy." zasmál se. Jo jasně, to Nick je proslulý lamač dívčích srdcí, s Miley se rozešel, se Selenou se rozešel, Lucie Jones-teda to byl jen flirt podle novin, těžko říct, s JoJo měl prej taky něco, sama to přiznala, když jsme spolu kdysi dávno dělali na jednom filmu...no není jich po skromnu, ale vždycky to ukončil on.
"Tak ať." pokrčila jsem rameny. Ještě chvíli jsme spolu kecali a pak jsem se vydala domů. Byla už docela kosa, co čekám v listopdu.
Budu upřímná, nejsem strašpytel, ale jít parkem, když už je úplná tma a nikde nikdo, no není to dvakrát příjemný.
Když už jsem viděla bránu tak jsem za sebou uslyšela kroky.
"No tak kotě, čekej!" zakřičel za mnou někdo. Úplně mi ztuhla krev v žilách. Začala jsem utíkat, ale najednou jsem do něčeho narazila. Moment, to nebylo něco, ale NĚKDO.
Začala jsem ječet, ale někdo mi zezadu zakryl pusu. Viděla jsem jen siluety, byli dva. Ne moc urostlí, ale na mě to stačilo. Vždyď sotva unesu máminého psa, natož, abych se poprala s dvěma chlapy.
"Trošku si pohrajem..." zahučel mi někdo do ucha. Snažila jsem se toho předemnou kopnout, ale včas uhl. Pořád jsem to nevzdávala a zápasila, zatímco mě pomalu tahali někde do boku z cestičky pryč. Panebože, kdyby tohle byl film, dostala bych za něj oskara, jenomže tohle je realita a jestli se v realitě v příštích dvou minutách něco nestane, tak mě nejspíš ta dvě hovada znásilní. Když na chvíli oddělali ruku z mé pusy, tak jsem hlasitě zaječela. Kéž by mě někdo slyšel. Najednou mě zapřeli za ramena a násilím pokládali do studené trávy. Jeden mi držel nohy a druhý pusu a zároveň ze mě svlíkal bundu. Teď se chci probudit, právě teď! Zavřela jsem oči a pak je otevřela, ale nic se nestalo. Když už mi rozepínal pásek od džínsů uslyšela jsem dunivé kroky.
Hned na to se ten co mi držel nohy svalil na zem. Další mužská silueta ode mě odtrhla i toho druhého. Byla, ale už taková tma a teď i mlha, že jsem nic víc neviděla. Uslyšela jsem jen nějaké šustění a z povzdálí duté rány a pak vrznutí brány. Co teď? Ihned jsem se sebrala ze země a začla utíkat směrem, kde jsem si myslela, že je ona brána, ale zase jsem do někoho narazila. Chtěla jsem začít opět ječet, ale když jsem ucítila tu známou vůni, hned jsem ho objala.
"N-nicku..."slzy mi začly téct samy. Ani nevím proč, jsem prostě v šoku. Podebral mé tělo svýma rukama a nesl mě někam pryč. Fuj...tohle byl teda zážitek. Hlavu jsem mu zabořila do kožené bundy, kterou měl na sobě a snažila se uklidnit. Naložil mě do auta a, když jsme někam dojeli, zase mě vzal do náruče.
Posadil mě u něj na sedačku a zabalil do deky, protože svoji budnu jsem tam nechala a v krátkém rukávu mi byla zima.
"Juls co sis myslela?Jít přes park tak pozdě.." byl rozčílený, ale to že měl strach šlo vidět více.
"Co kdybych tam nepřišel, co myslíš, že by ti udělal.." vyjel zas, ale pak si sedl vedle mě a objal mě kolem ramen.
"Promiň." rozbrečela jsem se.
"No ták, neplakej." potáhnul si mě k sobě na klín a pořádně objal.
"Je to moje vina, měl jsem se ti omluvit hned na začátku." začal mluvit.
"Nech to být už prosím tě.." zastavila jsem ho hnedka, aby nic neříkal.
"Prostě to smeťme ze stolu." zhluboka jsem se nadechla a koukla se mu do očí.
"Tak dobře, omlouvám se." řekl, konečně upřímně.
"Taky se omlouvám." usmála jsem se a pohladila ho po tváři. Sám si mě přitáhl za týl a políbili jsme se.
Naše první větší hádka...super, ale dopadlo to dobře. V parku jsem měla vážně štěstí. Občas si na to vzpomenu, když se mi nechce jít večer domů oklikou. Pak se radši přemůžu, ale většinou mě můj přítel odveze kam se mi zachce, ovšem nic není zadarmo a já děkuju, že mám svůj vlastní a prázdný barák.
The End♥
Komenty potěší

krásný ale myslim že to máš ve špatné rubrice