close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

2. Životní láska je jen jedna

17. srpna 2010 v 20:40 | Anďa |  ff-Životní láska je jen jedna
Taky ještě doplňuju, ale třetí díl už je premiérový =)


Přijezd domů byl studený, neustále pršelo a ani jsem se nenadála a už jsem seděla ve škole a chystala jsem se na matutritu. Učení mě velmi zmáhalo, ale pilně jsem studovala dál. S Joem jsme nebyli v kontaktu, teda, vlastně jak se to vezme. Mobil jsem po příjezdu domů hned vypla a hodila do krabice pod postel. Nepsali jsme si tedy a ani nesmskovali, avšak koncem září mi od něj začaly chodit dopisy. Poznala jsem jeho úhledné písmo, kterým nadepisoval mou adresu na obálku. U prvního dopisu jsem se rozbrečela štěstím, zavřela jsem se do pokoje a četla jej pořád dokola. Chtěla jsem odepsat, ale pak jsem si uvědomila, že to není dobrý nápad. Chci zapomenout. Dopisy mi chodily téměř každý den. Ani na jeden jediný jsem neodepsala a doufala, že toho nechá, že zapomene. Jak na něj mám zapomenout, když mi minimálně co druhý den přijde dopis, ve kterém jsou aspoň dva listy A4 popsané od vrchu až dolů. Po Vánocích vrcholily přípravy k maturitě. Zdá se být daleko, ale času není na zbyt. Jeho dopisy pořád neustaly. Neotevřené jsem je ukládala do nočního stolku, který se pomalu, ale jistě plnil. Snažila jsem si nepřipouštět to jak strašně mi chybí, ale nešlo to. Pořád jsem na něj myslela.
V dubnu jsem oslavila osmnáctiny a hned na to na konci května jsem úspěšně složila maturitní zkoušku. Štěstím bez sebe a se samýma jedničkama jsem vrazila do do domovních dveří. Obešla jsem veškeré rodinné příbuzenstvo a nechala se chválit. Není dobré být pyšný, ale tohle jsem si opravdu zasloužila.
A pak jsem se dozvěděla ještě jednu dobrou zprávu. Dostala jsem možnost odletět do Ameriky na dobu neurčitou. Jeden můj strýc vlastní hotel a tak, by jsem tam mohla využít své dovednosti, jako hotelová recepční. Radostí jsem omdlela. Hned ten večer, jsem vytáhla z pod postele svůj mobilní telefon. Vyvalilo se na mě přes 128 sms zpráv a 84 zmeškaných hovorů. Všechny od jednoho člověka, který, jak se zdá na mě nezapoměl, jelikož dopisy mi stále chodily. Napsala jsem jednu stručnou a výstižno zprávu: Přiletím.
Pak na chvíli jeho dopisy ustaly. Byla jsem zmatená, jak dlouho trvá než přijde dopis z Ameriky do České republiky?Třeba už zapoměl před měsícem a dopis přišel až teď.
Na konci června jsem odeslala druhou zprávu: LAX v 14:30. Čas mého příletu. Když mi od něj došel dopis spadl mi kámen ze srdce. Už nenapsal nic dlouhého, jen že je moc rád, těší se a že mě neskutečně miluje nad čímž jsem lehce zrudla, jelikož ten dopis jsem četla mamce, která všechno tohle prožívala se mnou.
2. července jsem nastoupila do letadla a letěla rovnou do LA. Letušku jsem pro jistotu poprosila o prášek na spaní, moc dobře jsem věděla, že neusnu. Vzbudilo mě, až když se mnou zatřásla, že přistáváme. Napila jsem se trochu objednané fanty a připoutala se. Už z okénka letadla jsem viděla jak slunce ozařuje Kalifornské vrchy.
"Venku je jasno a teplota vzduchu právě dovršila 34 stupňů celsia. Děkujeme že jste si vybrali naši společnost a přejeme příjemný pobyt.." ozvalo se z reproduktorů nad sedadli poté co letadlo podvozkem dosedlo na runway. Pobrala jsem si osobní zavazadla a vyšla ven.
Popadla jsem svůj kufr ihned co jsem jej spatřila a vydala se do haly. Všude kolem zmatkovali lidé s kufry, já jsem se postavila jen na místo a hledala pouze jednu osobu. Po chvíli jsem jej spatřila.
Měla jsem chuť jej zlíbat celého už teď, ale ovládla jsem jak svůj mozek, tak srdce, které se za ním chtělo rozběhnout a skočit mu do náruče. Opět jsem chytla svůj pojízdný kufr a pomalu kráčela směrem k němu. Byl pořád stejně nádherný, jako v mých snech. Zastavila jsem asi půl metru od něj, když si mě všiml. Byla jsem zmatená, nevěděla jsem, jak se k němu chovat, potlačovala jsem všechny ty emoce, které se draly na povrch už jen při pohledu na něj, na mou milovanou osobu. Sundal si sluneční brýle a já po tak dlouhé době spatřila jeho oči, ale nebyly jako tenkrát smutné a prazdné, teď zase tančily. Rty se mu roztáhly do jemného úsměvu, při čemž jsem se musela také pousmát.
"Bello?" kouknul nevěřícně. Jen jsem pokývala hlavou na znamení, že jsem to opravdu já. Jen úžasle vydech a mírně natočil hlavu na stranu.
Podala jsem mu tedy formálně pravou ruku. Chytl mě za ní a usmál se. Avšak jedním prudkým tahem mě přitiskl k sobě. Držel mě pevně ale zároveň něžně. Do nosu jsem nasála jeho vůni, která okamžitě omámila celou mou mysl a dokonale zastavila mozek v další práci. Mou hlavu přitiskl ke své hrudi, tak jak to dělával dříve. Nezapoměl. Znamenalo to pro mne hodně moc, avšak já byla vždy ta silnější, on nikdy nedokázal skrývat své emoce. Projevil radost, když ji měl, byl zachmuřený, když to tak cítil, vždycky všechno dělal tak jak cítil. Cítila jsem jeho srdce jak zběsile tluče i nepravidelné nádechy, když se mu chvějící se hrudník nadzvedával. Jemně jsem jej hladila po zádech a čekala až všechno tohle vstřebá. Ignoroval kolemjdoucí lidi, stejně jako v tu chvíli já. Jednou rukou mi zajel do vlasů a mírně se ode mě odtáhnul. Druhou zase pro jistotu přitáhl můj kufr blíže k nám, nad tím jsem se musela pousmát. Pak mě opět chytl kolem pasu, jako by jsem mu snad měla utéct. Něžně přejížděl prsty po mé tváři, jako by snad pořád nevěřil že jsem tady. Pomalu se ke mně nakláněl. Chtěli jsme se políbit, poprvé po takové době. Rukou jsem mu zajela do střapatých vlasů a něžně jej hladila po šíji. Vím jak to má rád, jak mu to dělá dobře a on zase věděl co děla dobře mě. Jemně se otřel svými rty o ty mé a následně se do nich vpil. Ta něžnost a láska z něj sálala a já byla šťastná, že někdo tak úžasný, je se mnou, dává mi tu lásku, kterou jsem ještě nikdy necítila a co víc, opětuje tu mou. Líbali jsme se dlouho a líbali bychom se dál, kdyby nám oboum nedošel dech. Opřel se čelem o to mé a jen jsme si hleděli do očí.
"Nevěřím, že jsi tady." pronesl do ticha avšak pohledem se mi vpíjel do očí.
"Jsem.." usmála jsem se na něj a něžně se otřela svým nosem o ten jeho. Taky se pousmál, tváři se několikrát otřel o tu mou a pak mě k sobě zase přitiskl. Věděl jak jsou pro mě tyto něžnůstky důležité, jak je miluju, stejně jako on.
 


Komentáře

1 Myshella Knight Myshella Knight | Web | 17. srpna 2010 v 20:42 | Reagovat

Ahoy.. =D
Prosím hlasuj za Myshella Knight with Sterling Knight.
http://twilightsaga12.blog.cz/1008/ukoncuji-treti-kolo-a-zaroven-zahajuji-finale-souteze-o-nej-zpevaka-zpevacku
Som v poseldnom kole, čiže finále a veľmi si prajem to vyhrať. :) Prosím tak hlasuj. Ak budeš chcieť aj ja ti niekde zahlasujem, len napíš do komentárov na mojom blogu :)
Ďakujéém.. =)

2 Wéja (=♥=) Wéja (=♥=) | Web | 17. srpna 2010 v 22:20 | Reagovat

jůůů, to je krásnýýý...jdu si přečíst další čáást:D :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
1