No...řekněme že je to o něco delší..a to jen díky ßíí :D která to psala se mnou :D moc díky..:D tak snad se bude líbit... :D
,,Nicku?"Zakoktala jsem se a podívala se do jeho očí.Byli stejně hnědé jako dřív.Zase se mi vrátili všechny vzpomínky a já jen stěží potlačila pláč.
"Ahoj..." řekl prostě. "ehm ahoj ?" polkla jsem. "Jsi v pořádku ?" řekl zvědavě. "Ne..." prohodila jsem.
,,Chtěl bych ti někoho představit...Miley?"Ignoroval mojí poznámku a s klidem si přisedl vedle mě.
Překvapeně jsem vykulila oči, tohle mi nepřipadalo normální. "Ahojky" usmála se přátelsky Miley a podala mi ruku. "Hmm ahoj..." řekla jsem otráveně a její gesto ignorovala.
,,Tak jak se máš?"Zeptal se mě úplně s klidem.,,Úžasně"Rozhodla jsem se přistoupit na hru a hraně jsem se zasnila.,,"O-opravdu?"Zakuckal se Nick.,,Jistě proč by ne?"Usmála jsem se.
"Před chvílí to vypadalo jinak..." řekl vševědoucně. "Já vím ... " zaculila jsem se. "Hmm jak jste se vlastně vy dva poznaly ?" vložila se do toho Miley.
,,Na táboře"Usmála jsem se na ní mile.Byl to hraný úsměv ale to nikdo nepoznal.,,A co kluci?"Mrkla na mě.,,V nejlepším,Will je úžasnej."Usmála jsem se na ní.Ve skutečnosti je Will jen můj nejlepší kámoš ale to přeci vědět nemusí ne?
"Kdo je Will ?" zakuckal se Nick. "... Chodíme spolu." řekla jsem s vítězným úsměvem na tváři. "A-aha" řekl.
,,Mohli by jsme zajít na nákupy a rovnou by jsi nám ho mohla představit"Zajásá Miley.,,Jistě"Teď jsem si to pěkně pohnojila.Will sice má přijet zítra ale nemá ani páru že teď spolu vlastně chodíme.
"Moc rád ho poznám." řekl hraně Nick. "Ehm jasně." šeptla jsem. "A kdy ?" zeptala se Miley. "Co pozitří ?" navrhl Nick. "D-dobře." vydechla jsem bezmocně.
,,My už budeme muset jít"Usmála se na mě Miley.,,Tak pozítří...zase tady?"Zeptala jsem se.,,Jistě"Vydechl Nick a táhl ji rychle pryč.
Když odešly taky jsem se taky zvedla a odešla. Šla jsem po ulici kolem pár výloh z hezkým oblečením. "Asi si něco koupím" usmála jsem se pro sebe. Když jsem vešla do obchodu zahlédla jsem Nicka a Miley... Rychle jsem vletěla do kabinky nechtěla jsem je znovu potkat.
Bohužel jsem za sebou ale zapomněla zamknout.No v tu chvíli mi to nedošlo.,,Nickí tahle ti bude slušet."Slyšela jsem Mileyin hlas nebezpečně blízko kabinky.,,Hmm"Zabručel Nick né moc nadšeně.Musela jsem se pro sebe uchechtnout.V tu chvíli ale někdo otevřel dveře od kabinky.
"Co tady ... ?" vyjekl Nick. "Říkal jsi něco ?" slyšela jsem z venku. "Ne." řekl ¨Nick otráveně. "Co tady děláš ?" zopakoval tiše. "To je na dlouhý vyprávění..." zasmála jsem se. "Můžu se na něco zeptat ?" řekl po chvíli.
,,Jistě"Řekla jsem sebevědomě.,,Máš opravdu přítele?"Posměšně se zasmál.
,,S-samozřejmě"Zakoktala jsem se.,,Nelži,neumíš to."Nebezpečně se přibližoval.
"No tak dobře ..." povzdychla jsem si. "Já to věděl." šeptl a přiložil svoje rty na ty moje. "To to nejde..." snažila jsem se odporovat, dlouho jsem to ale nevydržela. Jeho kouzlo mě opět pohltilo.
"No tak dobře ..." povzdychla jsem si. "Já to věděl." šeptl a přiložil svoje rty na ty moje. "To to nejde..." snažila jsem se odporovat, dlouho jsem to ale nevydržela. Jeho kouzlo mě opět pohltilo. Zase jsem cítila ty motýlky v břiše,mravenčení po celém těla a touhu po jeho těle,po něm celém.
Cítila jsem všude po těle jeho ruce, a jeho polibky ... v kabince bylo čím dál tím víc dusno ... musely jsme se zbavit oblečení ... a to co nejrychleji.
Když mě Nick zbavil posledního kusu oblečení polibky mi mapoval celé tělo.Vzpoměla jsem se na naše společné poprvé.
Nezmohla jsem se na jediné slovo ... na jedinou myšlenku. Před očima jsem měla jen jeho. "Nický jsi v pořádku ?" ozval se hlas Miley v té nejhorší chvíli jakou si mohla vybrat. "Hmm..." vyšlo z něj. Na ni jsme vůbec nepomyslely.
,,Miley,někdy tam vzádu jsem viděl další košile,neskočila by jsi mi pro ně prosím?"Zakňučel Nick a otřel se svím rozkrokem o ten můj.,,Jistě"Houkla Miley a byla pryč.Bylo jasné že s velikostí tohohle obchodu jsme získali tak hodinu.
Konečně jsme byly úplně sami. Na nic víc jsme nečekaly. Nemohly jsme. Nick do mě rychle pronikl.
,,Nicku"Vydechla jsem už s prvním přírazem.Ta doba co jsem ho neměla u sebe udělala své.Toužila jsem po něm ještě víc.
Ještě před pár desítkamy minut jsem si nedokázala představit že by se mohlo něco podobného stát. A teď ? Vášnivě přirážel proti mému klínu a já cítila jeho horký dech na svém těle. Nebylo nic úžasnějšího než tohle ... doprovázené hlasitýmy vzdechy.
,,Rychleji prosím"Zachraptěla jsem.Nick na tom nebyl o nic líp.
Nick poslušně zrychlil tempo. !Nicku..." vydechla jsem těžce.
Najednou se ve mě něco zlomilo a já prožila stejný pocit jako dříve.Ale nebyl úplně stejný byl krásnější,procítěnější a Vzrušující.Podle toho co jsem viděla Nick cítil to samé.
"Já-já musím..." vykoktal ze sebe Nick. "Jo jasně ..." povzdychla jsem si. Nick se rychle oblékl a zmizel. Po chvíli jsem vyšla z kabinky taky. Po Nickovi ani Miley nebylo ani stopy.
Nevěděla jsem jak se k Nickovi chovat.Ale jedno vím jistě,před Miley budu muset předstírat že chodím s Willem.
Věděla jsem že se znovu potkáme na nákupech a doufala jsem že to bude lehčí když teď Nick ví pravdu.
