Mít rád/Milovat

13. června 2010 v 15:58 | Anďa |  ff-jednodílové/dvoudílové
.::FLASHBACK::.

Monday 29thMarch, Jonas family's house
,, Miluji Tě." neslo se prázdnou místností.
Zalapala jsem po dechu. Že jsem se přeslechla?
,, Co-cože?" vydala jsem ze sebe šokovaně.
Jeho oči byly plné strachu, ale hlavně plné naděje.
,, Slyšela jsi dobře." chytl mě za ruku. Příjemně hřála.
,, A-ale, toto nejde..." slyšela jsem semu sebe jak tohle říkám.
Jeho naděje pohasla.
,, Musím jít, promiň." zašeptala jsem a bleskurychle pádila domů.

.::KONEC FLASHBACKU::.

Wednesday 31th March, my room
Jsem blbá, blbá!
Nadávala jsem si.
Jsou to dva roky, co jsem se přistěhovala z Iowy sem, do New Yersey. Moje krásná, studená Iowa byla pryč. Teď tu byla slunečná New Yersey.
Nová škola, noví lidi. Odjakživa jsem byla samotářka, chodila po chodbách s knihou v ruce a nehleděla na to co si myslí ostatní. Nikoho jsem nezajímala a nikdo nezajímal mě. Dokud nepřišel on. Joe Jonas v celé své kráse. Slavný, krásný a nadaný. Holky po něm doslova slintaly. Všechny seděly na tribuně a hleděly jak hraje s ostatníma klukama ze školy basseball a když se mu náhodou vyhrnulo tričko o kousek výš něž by mělo, hrozilo, že odpadnou. Ovšem on nebyl jen hezká tvář, ale taky osobnost, né ta slavná, nybrž vnitřní. Ti jsem měla možnost poznat. Nekamarádil se s blonďatýma pipinkama, ale se mnou. Byl můj první opravdový přítel. Někdo, koho opravdu zajímalo, jaká jsem. A teď se to po těch krásných dvou letech přátelství pokazí.
Miluju ho?
Těžká otázka.
Ležím na posteli a přemýšlím. Nevím jestli by byl dobrý nápad, abychom si spolu začali. Od té doby co mi to řekl uběhly dva dny. Do školy nepřišel. Nick říkal, že je mu špatně a při tom mě nezapoměl obdařit nevraživým pohledem. Takže to ví.

Thursday 1st April
Tři dny. Zase není ve škole

Friday 2nd April
Opět nepřišel, Nick je na mě naštvaný. Jsem bezradná, nevím co mám dělat.

Saturday 3rd April
Obrovská depka, chybí mi. Byl můj nejlepší kamarád a teď tu není. Zítra tam zajdu.

Sunday 4th April, The family house Jonas
,,Crrrrr" zvonila jsem na pro mě tak známý zvonek rodiny Jonasových.
,, Ahoj Zoy, ráda tě vidím." přivítala mě teta Jonasová.
Odmítla jsem totiž tykání, prostě nejsem zvyklá dospělým tykat, proto oslovení teta.
,, Dobrý den." usmála jsem se, ale byla jsem děsně nervozní.
,, Je doma Joe?" zeptala jsem se.
,, Ale jistě." usmála se srdečně.
Nevím, v poslední době si mě vždycky tak prohlíží. Takovým zvláštním pohledem. Někdy mě z toho mrazí. Není to nepřátelský pohled, nýbrž podezřívavý? Doufám, že i ona to neví.
,, Joéééé!" zavolala a už jsem slyšela dupot.
Vzápětí se spoza rohu vynořila....kudrnatá hlava? Má delší vlasy, ale vždyť si je rovná! Pořád stejně krásný, jako vždycky. Zoey!
Napomenula jsem se v duchu.
,, Já vás nechám." pohladila Joa po rameni teta. Řekla to, jakoby věděla, že se něco děje.
Joe jen stál a k mluvení se neměl, tak jsem se toho ujmula já.
,, Ahoj, přišla jsem si promluvit, můžu dál?"
Nic neřekl, jen odstoupil, tak abych mohla projít, počkal až si odložím a vedl mě někam dozadu do útrob domu.
Zakotvili jsme v nějaké místnosti.
,, Herna?" vyletělo ze mě.
Velká místnost, uprostřed obrovský kulečník na kterém byly ještě rozházené koule, Joe sice rožl, ale v místnosti pořád panovalo klasické klubové přítmí se zatáhlými žaluziemi na oknech.
,, Tak?" zavřel za námi dveře, přišel ke kulečníku a cvrnknul do bíle koule.
,, Chyběls ve škole." hlesla jsem.
Hlavně, že jsem přemýšlela o tom co mu řeknu a teď tu třepu kraviny o škole.
,, No, jo......bylo mi špatně." řekl bez zájmu.
,, Promiň..." řekla jsem
,,....já.."
,, Myslíš, že pitomé promiň to spraví?" skočil mi do řeči.
Odlepila jsem oči od země a koukla se na něj. Bolelo mě vidět ho takhle smutného. Trápil se, to říkaly jeho oči.
,, Nikdy v životě jsem tohle člověku neřekl, nikdy jsem ještě nevyznal lásku holce přímo do očí." podíval se mi do očí.
,, Ani nevíš jak dlouho jsem se k tomu přemáhal a ty.....utečeš."
oči se mu zaleskly. Sklonil hlavu a zase cvrnknul do kuličky.
Tohle se nedá!
Přišla jsem k němu a chytla ho za ruku. Překvapeně se na mě otočil.
Už, už chtěl něco říct, když se ozvalo slabé ťuk ťuk.
,, Joe, my jedeme teda do toho mšsta. Přijedeme tak k večeru ano?" zavolala Denisse přes dveře.
,, Jasně mami." odpověděl aniž by uhl pohledem.
Chvíli jsme si jen hleděli do očí.
Ticho přerušilo až vzdálené prásknutí dveřmi a motor odjíždějícího auta.
Jen jsem vzdychla a podívala se na svou ruku držící tu jeho.
,, Jak to můžu odčinit? Co mám udělat abys mi odpustil?" vyvýšila jsem svoje oči do úrovně těch jeho.
,, Polib mě." zněla odpověď.
Oči se mi rozšířily až jsem se vyvlila.
,, Co-co prosím?" takoktala jsem
,, Slyšela jsi." druhou rukou mě chytl za záda a přitáhl k sobě. Pustil moji ruku a přejel mi po tváři. Jemně přehížděl po mých rysech, kolem brady, obkroužil rty.
Rozkoší jsem vydechla a tím jemně pootevřela ústa. Ano rozkoší. Ta láska z něj sálala, to jak se mírně třepal, když jsem mu své ruce položila na hruď, jak se mu srdíčko při tom dotyku rozbušilo. Jeho oči, dnes barvy hořké čokolády zářily, byla v nich tak krásná něha. Svou tehdejší reakcí jsem mu ublížila, i to jsem tam viděla. Nikdy jsem neviděla tak krásný pohled a co víc, pohled věnovaný mé osobě. Mě nezajímavé, nudné. Tohle přemýšlení mě nutilo si toho tolik uvědomit, zatímco jsem svou rukou přejížděla po jeho hrudních svalech
On tak krásný, chytrý, vtipný a slavný, miluje mě. Miluji ho ja?
Rukama jsem přejela nahoru a dala je za jeho krk. Trochu jsem se nadzvedla na špičkách a políbila ho. Jemně jsem mu skousávala spodní ret. Jen trošičku.
Jeho rty, tak jemné a vláčné. Chutnaly nepopsatelně. Nejde to přirovnat k jídlu, nebo k pití, je to jeho vlastní chuť, je to on.
Obě jeho ruky mě k němu přitiskly. Nikdy jsem se ještě nelíbala, ale teď vím že je to nádherný pocit. Nebyl to úplný polibek, jen jsme se třely svými rty o sebe, ale i to mi pomáhalo k dokonalé blaženosti.
Teď vím, že ho miluji.
Jemně jsem se od něj odtáhla a nespustila zrak z jeho očí. Tančily.
Byl to krásný tanec, jako tehdy s babičkou, když jsme jel do Wisconsinu navštívit náš kmen. Jeden z posledních volně žijících indiánů v Severní Americe, tam odkud pocházíme. Tehdy tančili kolem ohně. To proto nejsem příliš oblíbená, jsem na půl indiánka. Tmavší pleť, výrazné lícní kosti a tmavě hnědé, rovné vlasy.
Joeovy oči mi to připoměly. Tančily a jiskřily, jako tenkrát babičce, když jsme náš kmen viděli naposledy.
Pohladila jsem ho po líčku. Neusmíval se, ale stejně to bylo, jako když vyjde slunce.
,, Odpusť, taky tě miluju." bylo to jako střela. Ani nevím jak to ze mě mohlo takhle vyjít.
Jeho obličej se rozjanil.
Na tváři se mu udělaly malinkaté ďolíčky a v tu chvíli by ozářil celý svět. Rukou mě hladil ve vlasech a já si užívala těch krásných a jemných pocitů, které ve mně vyvolávaly jemné, hřejivé teplo, ale taky touhu dotýkat se ho více.
Opět přitiskl své rty k mým, ale už to nebyl ten nevinný polibek, ale pořádný se vším všudy. Pořád v tom byla nekonečná něha, kterou jsem oddteď milovala, ale taky vášeň, která mě rozpalovala.
Polibky nabíraly na intenzitě. Já to neovládám, neovládám sebe.
Přitiskla jsem se k němu a zacítila tu krásnou vůni. Ta mě dokonale vyburcovala. Nevědomky jsem sjela z krku na jeho pas, což považoval za signál a zvedl mě na kulečníkový stůl. Zase ke mně natisků. Byla jsem o pár centimetrů vyšší díky tomu stolu, tak jsem mu rukou zajela do vlasů, které jsem čechrala a nohy obmotala kolem jeho pasu. Jeho polibky, tak vášnivé. Zajel mi rukou pod tričko a hladil mě po holých zádech. Libal mě tak náružívě až jsem myslela, že expoloduju.
Jeho ruce sjely na lem mého trička. Hladce jej vyslíkl. Rozžhavené polibky přesunul na můj odhalený krk. Snaživě jsem kontrolovala svůj dech, ale několik vzdechů mi stejně vyjelo z mých vysušených rtů.
,, Joe.....tohle......nemůžeme." řekla jsem rozechvělým hlasem.
,, Teď nemluv." zachraptěl a opět svoje rty přitiskl na mé. Sám si vyslíkl košili a natiskl se svým hrudníkem na můj. Sálalo z něj obrovské horko, ale já na to nebyla o něco líp.
Rukama mi přejížděl po břichu až k zapínání podprsenky. Sundával ji pomalu a při tom se mě dotýkal. Když ji sundal a ohodil kamsi do neznáma, shlédl celý můj nahý vršel. Zastavil se, ale u levého ńadra. Pak se mi koukl do očí. Určitě ho překvapilo, že někdo takový jako já má kérku zrovna na takovém místě.
,, To mám z kmene." obkroužila jsem rozřepanými prsty malinkatého koníka.
Asi ho dost rajcovalo, když viděl jak na sebe takhle sahám.
Ohlasem mi byl pouze roztoužený pohled. Lehce objeů kérku ukazováčkem, při tom jsem to už nevydržela, nohama jsem si ho přitáhla a hladově políbila. Ani nevím jak, ale vysoukal se za mnou na kulečník. Pomalu mě na něj položil a já se zády dotkla toho studeného materiálu.
Když dolehl ke mně kulečník se jemně zatřásl a kulečníkové koule začaly narážet do hran stolu.
Opět jsme svedli vášnivou bivu, při níž jsem přišla i o zbytek oblečení a on o kalhoty. Tam dole mě to příjemně tlačilo.Když se zbavil se i svého posledního prádla zarazila jsem ho.
,, Jsi si jistý?" dostala jsem ze sebe přiškrceným hlasem.
,, Jako nikdy v životě." políbil mě.
A pak jsem to zacítila. Ten polibek nebyl nejlepší pocit na světě. Tohle je ten nejlepší. S každým pohybem moje tělo vybuchovalo. Moje nitro mu uhýbalo. Bylo to jako extáze. Rukama jsem přejížděla po jeho prsních svalech, které byly nebezpečně napnuté.
Měla jsem chuť řvát slastí.
S každým prudčím pohybem jsem zasténala. Nešlo se ovládat. Líbal mě na krku až přejel níý a laskal mi ňadra. Pomalu, ale jistě přicházel ten zážitek o kterém čte téměř každá dívka v dívčích románech a tajně sní, že jednou bude ona na místě knižní hrdinky. Tohle je ale jiné.
V tu chvíli se mi proply všechny svaly v těle, nebyla jsem schopna pohnout ani jediným prstem. Temno před očima a příjemné teplo rozlívající se po celém mém těle mi dosvědčili, že já jsem se právě stala hrdinkou příběhu. Otevřela jsem oči a spatřila ty jeho, plné radosti, štěstí a uspokojení.
,, Joe....." vydechla jsem, ale on mi pouze přoložil prst na rty.
,, Miluji Tě." zašeptal a políbil mě na orosené čelo.
 


Komentáře

1 Luss Luss | Web | 14. června 2010 v 15:07 | Reagovat

nádhera!!!! proste skvelé!!!! strašne pekné!! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
1