Minulý díl: Trochu mi to připomínalo bradavický expres.
,, No tak bratře, ber to pozitivně." byla jsem absolutně nabitá energii a pozitivem.
Týden sama, bez rodičů, s Nickem, i když mám trochu strach, co se stane. On má s holkama zkušenosti, ale já s klukama žádnou.
,, No tak bratře, ber to pozitivně." byla jsem absolutně nabitá energii a pozitivem.
Týden sama, bez rodičů, s Nickem, i když mám trochu strach, co se stane. On má s holkama zkušenosti, ale já s klukama žádnou.
5. Díl
,, Wow, je tu krásně." podívala jsem se na tyčící se stromy a vedle toho obrovské jezero.
,, E-hm zdravím, jsem Michelle, správce parku a vy musíte být Jonasovi...." usmála se milá paní po čtyříctce.
,, Ano, moc nás těší, ja jsem Lily a tohle jsou Nick a Joe." podala jsem jí ruku, když se nikdo z těch dvou neměl k tomu aby něco řekl.
Nick mě chytl za ruku hned, jakmile si s tou paní taky podal ruku. Paní si nás ještě prohlédla a sjela od hlavy až k patě. Asi nás nepoznala, mě ani kluky, což je dobře.
Naložila nás do takového, velkého jeepu a vezla kousek dál od hlavního střediska.
Vedla tam prachová cesta, chatky od sebe byly rozestavěné asi 10-15 metrů, takže tam bylo dost soukromí. Zastavili jsme před moc pěknou chatkou.
,, Obědy jsou v centru přesně od 11:30 do 14:00. Snídaně a večeře má každý jak chce. Můžete si zajít zase do centra, kde je restaurace a bar, ale chatka zahrnuje menší kuchyňku. V patře máte dva pokoje. Kdyby jste měli jakýkoliv problém, obrať te se na mě. Jsem vždy k dispozici.
Usmála se a už se za ní jen prášilo.
Tryskem jsem vyletěla schody na verandu a letěla k břehu jezera. Nohy jsem vyzula z žabek a smočila jsem si pěkně paty. Jak to bylo příjemné po tak dlouhé cestě.
,, To je klid." řekla jsem si víceméně pro sebe.
,, To jo!" vynořil se odněkud Nick s úsměvem na tváři a taky si vyzul boty.
Chvíli jsme mlčky stáli vedle seme a poslouchali to šumění lesa a hodně vzdálené hlasy ostatních v kempu.
,, Myslíš, že už jsme ve vztahu tak daleko, abychom jsme se teď políbili?"¨podíval se na mě se šibalským úsměvem.
Fajn, nádech, výdech. Tak už to neoddaluj. Stejně bys jednou musela. Jedna moje půlka chtěla utéct a druhá se na něj přímo vrhnout.
Otočila jsem se k němu a chytla ho za ruce. Zase mu oči jiskřily. Už, už. Dlaní jsem přejela po jeho rukou až ke krku a on si mě opatrně přitáhl za boky. Cítila jsem to napětí a věděla, že teď je ta správná chvíle. Oba jsme se nakláněli a když už jsem cítila jeho dech na své tváři tak......
,, Hééj, necicmejte se tam a pojďtě radši vybalovat!" zařval Joe.
Jen jsme si oba naráz povzdechli a Nick si položil hlavu na moje rameno.
,, Mám chuť ho zabít." řekl a oba jsme se zasmáli.
,, Tak pojď." chytla jsem ho za jeho teplou dlaň a šli jsme do chatky.
Tam jsme pobrali bágly a valili do pokoje.
Dva malé pokojíčky, v obou velká postel.
,, Nicku, my spíme tady." houkl na něj spoza dveřá Joe.
,, Ale...." chtěl namítat, ale Joe mu zase skočil do řeči.
,, Nemyslete si, že vás nechám spát spolu. Jen přes moji mrtvolu." řekl bez servítek.
Nick mi jen stiskl ruku. Viděla jsem jak se přemáhá.
,, Fáájn." protáhl kysele a vydal se vybalit.
Já udělala to samé.
VEČER
,, AÁÁÁááá!" pištěla jsem, když jsem vyšla ze sprchového koutu a spatřila jak na mě civí.
,, Lily?!" vrazil do koupelny i Nick, kterého přivedlo do koupelny moje zapištění.
, Áááá!!" zapištěla jsem znovu.
,, Joe, co tu děláš?" vyštěkl na Joa.
To už jsem si ale vzala osušku a valila do pokoje. I přes stěnu šlo slyšet jak se tam hádají.
,, Co si tu vůbec dělal?Copak nemáš dost těch tvejch časáků, to musíš očumovat i Lil?" slyšela jsem řvát Nicka.
Časáky?Trochu jsem se zašklebila.
,, Myslel jsem, že si to ty, chtěl jsem si jen umýt ruce!" hájil se Joe.
Oblíkla jsem si pyžamo a vyšla za nima.
,, Tak už se nehádejte. Jdu dělat večeři, takže jestli nechcete být o hladu, pojďte mi pomoct." oba zmlkli a šli tiše za mnou.
Stejně jsme skončili u sýru a chleba.
,, Já si mám sednout jako kam?" řekla jsem při pohledu na dve obsazené židličky.
,, Sedni si ke mně." poťapkal si Nick po nohách.
,, Ne, to ne." protestovala jsem.
,, Chceš si snad sednout k Joovi?" pozvedl obočí
,, Tak dobře." sedla jsem si mu na klín a tiše jedla. Ne že by mi to bylo nepříjemné, to ne, jen sem nechtěla aby z mé váhy měl zdravotní potíže.
Pak jsme šli spát. Nick se na konec rozhodl spát na malinkatém gauči. Odmítl s joem spát v jedné posteli. Celou noc jsem nemohla usnout, protože jsem slyšela Joovy kroky na chodbě. Děsně nás střežil aby za mnou náhodou Nick nepřišel. Nevím co si jako myslel. Že by jsme si to tu rozdali nebo co? Nejsem padlá na hlavu. S tímhle jsem zaspala, někdy nad ránem.
,, E-hm zdravím, jsem Michelle, správce parku a vy musíte být Jonasovi...." usmála se milá paní po čtyříctce.
,, Ano, moc nás těší, ja jsem Lily a tohle jsou Nick a Joe." podala jsem jí ruku, když se nikdo z těch dvou neměl k tomu aby něco řekl.
Nick mě chytl za ruku hned, jakmile si s tou paní taky podal ruku. Paní si nás ještě prohlédla a sjela od hlavy až k patě. Asi nás nepoznala, mě ani kluky, což je dobře.
Naložila nás do takového, velkého jeepu a vezla kousek dál od hlavního střediska.
Vedla tam prachová cesta, chatky od sebe byly rozestavěné asi 10-15 metrů, takže tam bylo dost soukromí. Zastavili jsme před moc pěknou chatkou.
,, Obědy jsou v centru přesně od 11:30 do 14:00. Snídaně a večeře má každý jak chce. Můžete si zajít zase do centra, kde je restaurace a bar, ale chatka zahrnuje menší kuchyňku. V patře máte dva pokoje. Kdyby jste měli jakýkoliv problém, obrať te se na mě. Jsem vždy k dispozici.
Usmála se a už se za ní jen prášilo.
Tryskem jsem vyletěla schody na verandu a letěla k břehu jezera. Nohy jsem vyzula z žabek a smočila jsem si pěkně paty. Jak to bylo příjemné po tak dlouhé cestě.
,, To je klid." řekla jsem si víceméně pro sebe.
,, To jo!" vynořil se odněkud Nick s úsměvem na tváři a taky si vyzul boty.
Chvíli jsme mlčky stáli vedle seme a poslouchali to šumění lesa a hodně vzdálené hlasy ostatních v kempu.
,, Myslíš, že už jsme ve vztahu tak daleko, abychom jsme se teď políbili?"¨podíval se na mě se šibalským úsměvem.
Fajn, nádech, výdech. Tak už to neoddaluj. Stejně bys jednou musela. Jedna moje půlka chtěla utéct a druhá se na něj přímo vrhnout.
Otočila jsem se k němu a chytla ho za ruce. Zase mu oči jiskřily. Už, už. Dlaní jsem přejela po jeho rukou až ke krku a on si mě opatrně přitáhl za boky. Cítila jsem to napětí a věděla, že teď je ta správná chvíle. Oba jsme se nakláněli a když už jsem cítila jeho dech na své tváři tak......
,, Hééj, necicmejte se tam a pojďtě radši vybalovat!" zařval Joe.
Jen jsme si oba naráz povzdechli a Nick si položil hlavu na moje rameno.
,, Mám chuť ho zabít." řekl a oba jsme se zasmáli.
,, Tak pojď." chytla jsem ho za jeho teplou dlaň a šli jsme do chatky.
Tam jsme pobrali bágly a valili do pokoje.
Dva malé pokojíčky, v obou velká postel.
,, Nicku, my spíme tady." houkl na něj spoza dveřá Joe.
,, Ale...." chtěl namítat, ale Joe mu zase skočil do řeči.
,, Nemyslete si, že vás nechám spát spolu. Jen přes moji mrtvolu." řekl bez servítek.
Nick mi jen stiskl ruku. Viděla jsem jak se přemáhá.
,, Fáájn." protáhl kysele a vydal se vybalit.
Já udělala to samé.
VEČER
,, AÁÁÁááá!" pištěla jsem, když jsem vyšla ze sprchového koutu a spatřila jak na mě civí.
,, Lily?!" vrazil do koupelny i Nick, kterého přivedlo do koupelny moje zapištění.
, Áááá!!" zapištěla jsem znovu.
,, Joe, co tu děláš?" vyštěkl na Joa.
To už jsem si ale vzala osušku a valila do pokoje. I přes stěnu šlo slyšet jak se tam hádají.
,, Co si tu vůbec dělal?Copak nemáš dost těch tvejch časáků, to musíš očumovat i Lil?" slyšela jsem řvát Nicka.
Časáky?Trochu jsem se zašklebila.
,, Myslel jsem, že si to ty, chtěl jsem si jen umýt ruce!" hájil se Joe.
Oblíkla jsem si pyžamo a vyšla za nima.
,, Tak už se nehádejte. Jdu dělat večeři, takže jestli nechcete být o hladu, pojďte mi pomoct." oba zmlkli a šli tiše za mnou.
Stejně jsme skončili u sýru a chleba.
,, Já si mám sednout jako kam?" řekla jsem při pohledu na dve obsazené židličky.
,, Sedni si ke mně." poťapkal si Nick po nohách.
,, Ne, to ne." protestovala jsem.
,, Chceš si snad sednout k Joovi?" pozvedl obočí
,, Tak dobře." sedla jsem si mu na klín a tiše jedla. Ne že by mi to bylo nepříjemné, to ne, jen sem nechtěla aby z mé váhy měl zdravotní potíže.
Pak jsme šli spát. Nick se na konec rozhodl spát na malinkatém gauči. Odmítl s joem spát v jedné posteli. Celou noc jsem nemohla usnout, protože jsem slyšela Joovy kroky na chodbě. Děsně nás střežil aby za mnou náhodou Nick nepřišel. Nevím co si jako myslel. Že by jsme si to tu rozdali nebo co? Nejsem padlá na hlavu. S tímhle jsem zaspala, někdy nad ránem.
