One month later-28th Noveber
NICK
V životě jsem nenapsal tolik smutných a zamilovaných songů. Celý měsíc se jim vyhýbám obloukem aby mé srdce nekrvácelo ještě víc než teď. A je tu Silvestr, nejhorší na tom je, že celá rodina jedeme na naši chatu do Aspenu. Vlastně, to by mi ani tak moc nevadilo. Vadí mi, že tam jede i Debbie. Debbie s Joem, budou cukrovat celýho Silvestra. Už to oznámili veřejnosti, to že spolu chodi, málem jsem zase dostal mrtvici, když jsem viděl v televizi jak vedle sebe sedí na konferenci a oznamují svůj vztah. Ani mi o tom neřekli!Byla to podpásovka.
Jo, jenomže to já jsem ten špatný. Debbie se mnou chtěla být, to já se pořád vymlouval že mám hodně práce, při tom jsem jen ležel zavřený v pokoji na posteli a představoval si, jaké by to bylo, kdybych s ní byl já.
,, Nicku?" zaklepal někdo na dveře, zatímco jsem ukládal do kufru všelijaké věci.
,, Nooo?" nadzvedl jsem hlavu a koukl se kdo zase co chce.
Dveře se otevřely a vstoupila ona. Krásná jako vždycky, i když jen v teplácích a tílku, prostě krásná.
,, Chci si promluvit." řekla potichu jako by se bála. Sedla si vedle mě na postel.
,, Tak fajn." napřímil jsem se a tím jsem se lehce otřel o její rameno. Mým tělem projel mráz. Co všechno se mnou dělal už jen pohled na ni. Nicku ovládej se kruci! Řval jsem v duchu.
Než jsem se z toho stačil vzpamatovat pevně mě objala.
,, Co se to s námi děje?" řekla bolavým hlasem. Trochu jsem ji objal rukama. Aspoň trochu si ji užiju když tu není Joe, jsem sice škodolibý, když mi brečí na rameni, ale jsem rád za každou příležitost.
,, Než se stala ta věc s mým únosem.......byl jsi můj nejlepší přítel, strašně mi chybíš, co se stalo, že se tak chováš?" odtáhla se a pohlédla na mě těma jejíma očima, pod kterým by roztál i ten nejtvrdčí ledovec.
,, Promiň." zašeltal jsem jí do ucha a pustil ji úplně.
,, Vše odpuštěno, jen mě prosím neignoruj a nevyhýbej se mi." smrkla a koukla na mě.
,, Už nikdy." pohladil jsem ji po tváři. Tenhle dotyk jsem si prostě nemohl odpustit.
Trochu zrůžověla a převedla řeč jinam.
,, Balíš?" zahihňala se a setřela si slzy.
,, Sis všimla." zavýskl jsem z legrace.
Na to jsme se oba začli smát.
Tolik mi chyběl její smích, chyběla mi celá. Miluju ji ještě více než předtím, pokud to ovšem jde.
Co jen budu dělat?
DEBBIE
Fajn, je to za mnou. S Nickem jsme si to vyřešili, jak jinak. Je několik dni před Silvestrem a my jedeme na tu prý vysluněnou chatu někde do hor. Pryč od paparaziů a ostatních otravných lidí. Já, Joe a Nick jedeme jako první a zbytek má dojet na druhý den. Nemůžu se dočkat. S Nickem je všechno v pohodě a s Joem. S ním je pohoda pořád. Nevím čím to, že nám to tak klape. Sice nám není dopřáno příliš fyzické lásky, ale to možná později až si budeme jisti svými city. Ten vztah beru vážně, ale nemůžu s přesností říct že ho miluju úplně. Proto randíme, a tak všechno pořád nějaké společné akce, už mě doprovází na ty mé a já ho na ty jeho. Prostě to jde jak po másle, nikde to neskřípe.
NA CHATĚ
,, Stihneš to?" strachovala jsem se o Joa, který měl jet ještě něco zařídit do města. Chata byla celkem daleko, no tak dobře asi 4 kilometry, ale cesta nebyla snadná i s tak dobrým tereňákem jsme měli problémy.
,, Neboj se za hoďku jsem tady jako na koni." usmál se, políbil mě a Nicka poplácal po rameni.
Stejně jsem z toho něměla dobrý pocit.
Měla jsem strach, veřer tu má dorazit sněhová bouře a měly by přetrvat až do zítřejšího poledne.
,, Neboj, bude to dobrý, stihne to." usmál se Nick a šel si sednout k hořícímu krbu.
Asi hodinu jsme klábosili, když jsem si všimla, že začalo chmelit.
,, Nicku? Ono snežíí a ......"
,, Vidím." skočil mi do řeči a oba jsme sledovali čím dál tím více zhoršující se počasi.
Z rozímáni mě vyrušil telefon.................
