2. díl
Cestou mi Ellí vyprávěla jak se jí to strašně líbilo a že by si strašně přála je ještě někdy vidět.
Lilly jen mlčela a myslím, že myslí byla někde u toho Joea se kterým žhavě flirtovala.
Já abych to zhodnotila, je fakt že nejvíce mi byl sympatický asi Nick, ale oni byli sympatičtí všichni. Všichni měli něco dosebe.
Domů jsem přišla absolutně grogy. Uložila jsem Elli do postýlky a sama to brzo zalomila. Lily se ještě hodně dlouho bavila s Kiki, ale do kolikati už vážně nevím.
Ráno jsem se vzbudila asi kolem osmi. Moje obvyklá hodina. Vždycky chystám snídani a pak budím Elli. Její máma je teď v New Yourku. Včera ještě před spaním jsem našla vzkaz.
Kolem půl deváté, když jsem ji chtěla jít vzbudit mi začal zvonit mobil.
" Prosím tady Bee, co pro vás mohu udělat?" řekla jsem se smíchem, jelikož to bylo neznámé číslo. Dneska bude skvělej den, venku je krásně, i když je zima, svítí sluníčko a to mě nabudí dokonale a taky dobije energii.
" Ahoj, tady Nick." ozve se z druhého konce.
" Áno?" zasměju se.
" Jonas, včera z koncertu pamatuješ?" zeptal se opatrně.
" Jo jasně, že se pamatuju, Ellí o tobě mluvila celou cestu domů, moc jsi se jí zalíbil." zasmála jsem se.
" Ehm, to jsem rád, co by jste řekly zmrzlině?Dneska, moc to tady neznáme. Tak jestli..." šlo slyšet že je asi dost nervozní, ale fakt nechápu proč.
" Jo, s holkama vám můžeme ukázat město, ale radši bych zašla na horkou čokoládu, než na zmrzlinu, v zimě." odpověděla jsem.
" No vídíš, já úplně zpomněl že je zima." odmlčel se.
" Tak třeba v jednu? Před halou?" zeptal se.
" Tak jo, budeme se těšit." usmála jsem se, i když to vidět nemohl a položila to.
" Dobrý rááno." zívla Lily, když se spolu s Kiki dobelhaly ještě v pyžamu do kuchyně.
" Dobréééé, to neuvěříte co se stalo, Bee volal Nick, odpoledně s nimi půjdeme na čokoládu." vypískla Ellí.
" To jako vážně?" začala se Kiki dusit.
" Jo volal asi před hodinou a něco, ještě jste spaly." řekla jsem v klidu.
Před halu jsme došly asi za pět minut jednu. Kiki s námi nešla, pořád je nemocná. Zase to obrečela.
Lily se zase strojila jak pro prezidenta. V kozačkách na podpatku a sukní, divím se že nezmrzla už když jsme vylezly z baráku.
Já Ellí teple oblékla do zimní bundy a na sebe si vzala, vysoké semišky, do toho jediné úplé ryfle, které v šatníku mám. Nesnáším uplý věci. Tohle mi ale holky vnutily v obchodě. Na vrch rolák a normální zimní bundu.
Vypadalo to, že k nám Lily vůbec nepatří. K tomu ty obří mouší brýle.
"Ahoj." ozvalo se najednou u mého ucha až jsem poskočila a Ellí se mnou.
" Panebože, to jsem se lekla." položila jsem si ruku na srdce.
" Ahoj." usmála jsem se. Byl to Nick a s ním ještě Joe.
Ten na mě jen mávl a bavil se s Lily.
" Čau princezno." klekl si Nick s Ellí.
" Můžu tě obejmout?" mrknul na ni.
Ellí na mě jen nevěřícně koukla a kývla hlavou.
Bylo moc pěkné jak se k ní chová. Ne každý kluk má tak dobrý vztah k dětem.
" My jdeme někam támhle, sejdem se v kavárně U Rohu asi za hodinu jo?" konečně promluvila Lily.
" Jo jo jasně." kývla jsem.
Ti dva se vydali nějakým směrem.
" Tak jsme tu zbyli sami, co chcete podniknout?" usmál se Nick
" Můžeme se jít podívat na náměstí, a taky do parku." U toho parku jsem mrkla na Elli.
" Fakt půjdem do parku?" zablísklo se ji v očích.
" Když budeš hodná, tak tam budeš moc jít si hrát." spravila jsem ji čepku.
" To je dobrý nápad mohl bych provětrat i Elvise, jen pro něj skočím do hotelu, nevadí?"
Obě jsme zakroutily hlavou.
Sice nemám vůbec páru, kdo to Elvis je, ale nevadí.
Asi po 10 minutách se vrátil se zlatým retrívrem na vodítku a malým klukem, mohl být o něco starší než Ellí.
Jak jsem se později dozvěděla Elvis je pes, kterého držel Frankkie, což je jeho nejmladší bratr. S Ellí si rozumněli.
Prošli jsme náměstí a zakotvili v parku na lavičce. Ellí Frankovi ukázala všechny její tajné mista a spolu s Elvisem si hráli.
" Ellí je tvoje sestra?" zeptal se najednou Nick.
" Ne, je to sestra mojí kamarádky, její mamka je teď na chvíli ve státech, ale na starost ji mám já. Kiki totiž na děti moc není." usmála jsem se.
" Aha, jsem si říkal, obě jste tak jiné." podíval se nejdřív na ni a pak na mě.
Je fakt, Ellí má vlasy černé jako úhel a oči tmavě hnědé, já mám vlasy světlé a oči modré.
" Tak co říkáš na Chicágo?" zeptala jsem se po chvíli ticha já.
" Ale jo, líbí se mi tu, akorát moc nejsem zvyklej na zimu, v LA je skoro pořád teplo."
" Ty nejsi Američanka že ne?"
" Jak jsi to poznal?" divila jsem se.
" Já nevím, přijdeš mi taková, jiná." podíval se mi do očí.
Je to vlastně poprvé co jsem se mu do nich podívala i já. Chvíli jsme se jen tak dívali, nakonec jsem jen zatřepala hlavou.
" Ne jsem z Evropy." pohledem jsem kontrolovala ty dva, co řádili na houpačkách.
" Aha a tam máš i rodiče?"
" No, ano i ne. Nechtěla by jsem teď probírat mé rodiče, nemáme spolu moc dobrý vztah. Bohužel." řekla jsem trochu posmutnělým hlasem.
" Promiň, nechtěl jsem jestli je ti to nepříjemné." pohladil mě po ruce a následně mě za ni chytl.
Jen jsem se na něj podívala s vyvalenýma očima.
" Kamarádské držení za ruku." objasnil.
" Fajn." usmála jsem se konečně.
Chvíli jsme si ještě povídali a pak zamířili na horkou čokoládu. Byl to krásně strávený den a ať už chci, nebo ne začínám mít Nicka ráda. Ne jako že by jsem do něj byla zamilovaná, to ne, ale je skvělý přítel. Dá se s ním probrat spousta věcí. Člověk se mu může svěřit. Tolik jsem toho zjistila za jeden jediný den s nim.
Cestou mi Ellí vyprávěla jak se jí to strašně líbilo a že by si strašně přála je ještě někdy vidět.
Lilly jen mlčela a myslím, že myslí byla někde u toho Joea se kterým žhavě flirtovala.
Já abych to zhodnotila, je fakt že nejvíce mi byl sympatický asi Nick, ale oni byli sympatičtí všichni. Všichni měli něco dosebe.
Domů jsem přišla absolutně grogy. Uložila jsem Elli do postýlky a sama to brzo zalomila. Lily se ještě hodně dlouho bavila s Kiki, ale do kolikati už vážně nevím.
Ráno jsem se vzbudila asi kolem osmi. Moje obvyklá hodina. Vždycky chystám snídani a pak budím Elli. Její máma je teď v New Yourku. Včera ještě před spaním jsem našla vzkaz.
Kolem půl deváté, když jsem ji chtěla jít vzbudit mi začal zvonit mobil.
" Prosím tady Bee, co pro vás mohu udělat?" řekla jsem se smíchem, jelikož to bylo neznámé číslo. Dneska bude skvělej den, venku je krásně, i když je zima, svítí sluníčko a to mě nabudí dokonale a taky dobije energii.
" Ahoj, tady Nick." ozve se z druhého konce.
" Áno?" zasměju se.
" Jonas, včera z koncertu pamatuješ?" zeptal se opatrně.
" Jo jasně, že se pamatuju, Ellí o tobě mluvila celou cestu domů, moc jsi se jí zalíbil." zasmála jsem se.
" Ehm, to jsem rád, co by jste řekly zmrzlině?Dneska, moc to tady neznáme. Tak jestli..." šlo slyšet že je asi dost nervozní, ale fakt nechápu proč.
" Jo, s holkama vám můžeme ukázat město, ale radši bych zašla na horkou čokoládu, než na zmrzlinu, v zimě." odpověděla jsem.
" No vídíš, já úplně zpomněl že je zima." odmlčel se.
" Tak třeba v jednu? Před halou?" zeptal se.
" Tak jo, budeme se těšit." usmála jsem se, i když to vidět nemohl a položila to.
" Dobrý rááno." zívla Lily, když se spolu s Kiki dobelhaly ještě v pyžamu do kuchyně.
" Dobréééé, to neuvěříte co se stalo, Bee volal Nick, odpoledně s nimi půjdeme na čokoládu." vypískla Ellí.
" To jako vážně?" začala se Kiki dusit.
" Jo volal asi před hodinou a něco, ještě jste spaly." řekla jsem v klidu.
Před halu jsme došly asi za pět minut jednu. Kiki s námi nešla, pořád je nemocná. Zase to obrečela.
Lily se zase strojila jak pro prezidenta. V kozačkách na podpatku a sukní, divím se že nezmrzla už když jsme vylezly z baráku.
Já Ellí teple oblékla do zimní bundy a na sebe si vzala, vysoké semišky, do toho jediné úplé ryfle, které v šatníku mám. Nesnáším uplý věci. Tohle mi ale holky vnutily v obchodě. Na vrch rolák a normální zimní bundu.
Vypadalo to, že k nám Lily vůbec nepatří. K tomu ty obří mouší brýle.
"Ahoj." ozvalo se najednou u mého ucha až jsem poskočila a Ellí se mnou.
" Panebože, to jsem se lekla." položila jsem si ruku na srdce.
" Ahoj." usmála jsem se. Byl to Nick a s ním ještě Joe.
Ten na mě jen mávl a bavil se s Lily.
" Čau princezno." klekl si Nick s Ellí.
" Můžu tě obejmout?" mrknul na ni.
Ellí na mě jen nevěřícně koukla a kývla hlavou.
Bylo moc pěkné jak se k ní chová. Ne každý kluk má tak dobrý vztah k dětem.
" My jdeme někam támhle, sejdem se v kavárně U Rohu asi za hodinu jo?" konečně promluvila Lily.
" Jo jo jasně." kývla jsem.
Ti dva se vydali nějakým směrem.
" Tak jsme tu zbyli sami, co chcete podniknout?" usmál se Nick
" Můžeme se jít podívat na náměstí, a taky do parku." U toho parku jsem mrkla na Elli.
" Fakt půjdem do parku?" zablísklo se ji v očích.
" Když budeš hodná, tak tam budeš moc jít si hrát." spravila jsem ji čepku.
" To je dobrý nápad mohl bych provětrat i Elvise, jen pro něj skočím do hotelu, nevadí?"
Obě jsme zakroutily hlavou.
Sice nemám vůbec páru, kdo to Elvis je, ale nevadí.
Asi po 10 minutách se vrátil se zlatým retrívrem na vodítku a malým klukem, mohl být o něco starší než Ellí.
Jak jsem se později dozvěděla Elvis je pes, kterého držel Frankkie, což je jeho nejmladší bratr. S Ellí si rozumněli.
Prošli jsme náměstí a zakotvili v parku na lavičce. Ellí Frankovi ukázala všechny její tajné mista a spolu s Elvisem si hráli.
" Ellí je tvoje sestra?" zeptal se najednou Nick.
" Ne, je to sestra mojí kamarádky, její mamka je teď na chvíli ve státech, ale na starost ji mám já. Kiki totiž na děti moc není." usmála jsem se.
" Aha, jsem si říkal, obě jste tak jiné." podíval se nejdřív na ni a pak na mě.
Je fakt, Ellí má vlasy černé jako úhel a oči tmavě hnědé, já mám vlasy světlé a oči modré.
" Tak co říkáš na Chicágo?" zeptala jsem se po chvíli ticha já.
" Ale jo, líbí se mi tu, akorát moc nejsem zvyklej na zimu, v LA je skoro pořád teplo."
" Ty nejsi Američanka že ne?"
" Jak jsi to poznal?" divila jsem se.
" Já nevím, přijdeš mi taková, jiná." podíval se mi do očí.
Je to vlastně poprvé co jsem se mu do nich podívala i já. Chvíli jsme se jen tak dívali, nakonec jsem jen zatřepala hlavou.
" Ne jsem z Evropy." pohledem jsem kontrolovala ty dva, co řádili na houpačkách.
" Aha a tam máš i rodiče?"
" No, ano i ne. Nechtěla by jsem teď probírat mé rodiče, nemáme spolu moc dobrý vztah. Bohužel." řekla jsem trochu posmutnělým hlasem.
" Promiň, nechtěl jsem jestli je ti to nepříjemné." pohladil mě po ruce a následně mě za ni chytl.
Jen jsem se na něj podívala s vyvalenýma očima.
" Kamarádské držení za ruku." objasnil.
" Fajn." usmála jsem se konečně.
Chvíli jsme si ještě povídali a pak zamířili na horkou čokoládu. Byl to krásně strávený den a ať už chci, nebo ne začínám mít Nicka ráda. Ne jako že by jsem do něj byla zamilovaná, to ne, ale je skvělý přítel. Dá se s ním probrat spousta věcí. Člověk se mu může svěřit. Tolik jsem toho zjistila za jeden jediný den s nim.
