close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

16. Díl- NZS

14. června 2010 v 17:05 | Ladys a Anďa |  ff-Návrat zašlé slávy
Jsou tu dva dny před svatbou a já jedu kupovat svatební šaty. Je fakt, že je to dost narychlo, ale bude to malá svatba. Jsou pozvaní jen Nickovi a mí rodiče+Nickovi sourozenci. Kupodivu, Jonasovi s tak malou svatbou souhlasili. Vlastně od té doby co jsem tam byla posledně, když jsem přišla Nickovi říct o mém těhotensví, jsem je neviděla.
Máma a Denisse jsou už na místě svatby a organizují to tam. Bude se to konat na jedné opuštěné pláži v Texasu. Sice nechápu proč jsme to nemohli udělat tady v Californii, ale bylo to Nickovo přání.
Jelikož mí rodiče jsou už na místě, nemám s kým jít vybírat svatební šaty a Nick mě samotnou nenechá. Takže jedu s Kevinem. Nick sice tvrdil, že se nabídl sám, ale myslím si, že ho k tomu donutil. Kevin mě přece nenávidím.
Zrovna jsem zamykala hlavní vchod, když se ozvalo troubení auta. Takže je tady.
Mlčky jsem vyběhla z našeho pozemku, ignorovala protivné dotazy novinářů, kteří tam ještě stáli a nasedla do Kevinova auta.
" Ahoj." pozdravil nezávazně a rozjel se.
" A-ahoj." byla jsem trochu nervozní, čekala jsem kdy přijde s nějakou narážkou nebo něčím jiným.
Stejně jsem se ho musela zeptat.
" Nick tvrdí, že si chtěl jet dobrovolně, nevěřím mu." podívala jsem se na něj.
" Já ti to potvrzuji, chtěl jsem jet." usměje se bez stopy ironie.
" Vždyť mě nenávidíš."
" V tom to není. Co bylo, bylo, teď budeš patřit k nám do rodiny. Chtěl by jsem to smést ze stolu, myslíš, že to bude možné?" koukl na mě na chvíli a pak hned odvrátil hlavu zpátky dopředu.
" Mě to problém dělat nebude, ale proč tak najednou?" nedalo mi.
" Víš, Joe byl vždycky trochu sukničkář, měl zatím nejvíc holek z nás všech, ale tohle si nezasloužil." odmlčel se.
" Ovšem vím, že Nick, taky není žádný svatoušek a byla by chyba obviňovat z toho co se stalo jenom tebe. Dost jsem nad tím přemýšlel. Chci aby jste byli s Nickem šťastní, v posledních dnech co jste spolu jen září." zamyslel se.
" Dobře, jinak díky, že se mnou jedeš." usmála jsem se. Konečně jsem se trochu uvolnila.
" Jedeme do salonu, kde si vybírala šaty i Denielle, Nick bude v tom naproti, s Joem. Původně s ním měl jít táta, ale rozhodl se to radši zařídit v Texasu. Budu jen rád, když se tam ti dva nezabijou."
" Mrzí mě to, vážně jsem to neudělala schválně." povzdychla jsem si.
" Už na to kašli, se mnou si nákupy užiješ." mrkl a už jsme frčeli městem.


" Tyhle se mi líbí zatím asi nejvíc." otočila jsem se na Kevina.
V tom obchodě jsme byli už asi dvě hodiny, byla jsem děsně unavená z toho zkoušení, ale jestli Kevin taky, nedal to vůbec znát. Docela dobře jsme si za ty dvě hodiny pokecali, to musím uznat
" Jo ty budou na pláž jako vyšité." usmál se.
Najednou se otevřely dveře a dovnitř vešel Joe.
" Kevine Nick se ptá jestli..." nedořekl, když jeho oči zabloudily ke mně. Chvíli se na mě jen díval, než k němu došel Kevin.
" Co říkal?" stoupl si před něj, tak aby ny mě Joe neviděl.
Otočila jsem se spátky k zrcadlu.
" Nechte mi je ještě chvíli prosím, prohlédnu se pořádně." řekla jsem paní, která mi pomáhala si je oblíkat, vybírat a tak dále.
"Jistě." usmála se paní a odcupitala pryč.
" Vypadáš krásně." ozvalo se a vzrcadle jsem uviděla Joea, jak za mnou stojí.
" Ehm, díky, kde je Kevin?" snažila jsem být v klidu a mezitím jsem si jemně upravovala volánky na rukávech.
" Šel za Nickem." odpověděl prostě a položil mi ruky na boky.
" Joe, co to děláš?" vyvalila jsem oči a sundala jeho teplé ruce dolů.
" Mohla jsi se stát mojí ženou." řekl posmutněle.
" Ty víš, že by k svatbě nikdy nedošlo." řekla jsem přímo.
" Proč si to myslíš?" zeptal se trochu ublíženě.
" Hele, vím, že tím se nic nespraví, ale mrzí mě to. Mrzí mě co se stalo, jenomže teď jsem s Nickem a za něj se taky provdám." řekla jsem rozhodně a otočila se k němu čelem.
" Jenomže já tě miluju." pohladil mě po tváři.
" Joe......já, ale miluji Nicka. Tak to prosím nestěžuj." sundala jsem mu dolů ruku z mé tváře, pohladila ho po ramenu a otočila se k zrcadlu.
" Měl bys jít." řekla jsem.
Nic neřekl jen se otočil a už ho nebylo. V zrcadle jsem uviděla Kevina, asi tam stál už delší dobu.
" Takže tyhle beru." řekla jsem paní. V kabince jsem se převlékla a vyšla ven, konečně v normálních věcech.
Sedla jsem si na židli vedle Kevina a vytáhla pití. Měla jsem strašnou žízeň.
" Chceš taky?" nabídla jsem mu.
" Ne díky." usmál se.
Tak jsem se napila a schovala pití do kabelky."
" Ty jsi to slyšel?" zeptala jsem se po chvíli.
" Ehm, jo." odpvěděl prostě.
" Co mám dělat?" začala jsem být už trochu zoufalá.
" To nevím, vím jen, že Nick tě miluje a Joe nejspíš, podle toho co řekl taky. Ať chceš, nebo nechceš, jednoho z nich sklameš. Předpokládám, že sklamaný bude Joe." zafilozofoval.
Objal mě rukou kolem ramen.
" Uvidíš, Joea to přejde." usmál se povzbudivě.
" Snad." zadoufala jsem.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
1