close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

1. Díl- Hero

14. června 2010 v 19:54 | Anďa |  ff-Hero

1. Díl

"Mio?Mio! Můžeš toho nechat?" osopil jsem se na ni, když se mi dobývala do kalhot. Moc dobře věděla, že dál to nesmí zajít, ale stejně to vždycky dělala.
"Ale no táák, chcem to oba, nedělej scény." strčila mi jazyk do pusy a lehce se na mě zhoupla, asi si myslela, že mě to nějak nabudí, ale mě se chtělo spíš zvracet.
"Ne, prosím nech toho." chytl jsem ji za ruky a odtrhl od sebe. Snažil jsem se být ještě smířlivý, ale její samolibý úsměv, který začínám každým dnem nesnášet ve mně tu smířlivost dokonale zakope.
"Prostě ne! Už toho nechej." lehce jsem ji odstrčil a vysoukal se zpod jejího těla.
Začala jsem si oblíkat tričko a i mykynu s plánem, co nejdříve odejít.
"Děláš si srandu? Snad to dokončíme!" rozzuří se, když vidí, že to myslím vážně.
"Moc dobře víš, že já nemůžu, k něčemu jsem se zavázal...." chtěl jsem jí říct celý monolog, ale přerušila mě.
"Jasně bla bla bla, žádný sex před svatbou bla bla bla, už je to nudný Joe, snad si trochu užijem ne?Pořádně zapařit, pak si trochu vrznout, o tom život je. To si vážně takovej suchar?Panebože....." nechtělo se mi věřit, že něco takového řekla.
"No víš, ono není možná tak problém v tom, že nemůžu, ale v tom že nechci." u slova nechci jsem se mile usmál. Mile to, ale mysleno nebylo.
"Nechceš?Každý kluk mě chce, jsi snad gay?" vyvalila oči. Tohle asi nečekala.
"Haha, gay, to se ti povedlo, ne to fakt nejsem, a jak vidíš, každý tě nechce, nestojím o nafintěné slepice. Tím spolu končíme, vymaž si moje číslo z mobilu a už za mnou nechoď. Měj se." vmetl jsem ji do obličeje.
Vím, že to nebylo pěkné, ovšem, to co řekla taky pěkné nebylo. Tak jak ona ke mně, tak já k ní.
Proč musím mít na holky takovou smůlu?Kdy už konečně pokám nějakou, která se s tím vším spokojí. Bude upřímná, milá a bude mít spoustu dalších vlastností, ale ta by jsem nevyjmenoval snad ani za rok. Nikdo není dokonalý, avšak to ani já po svých partnerkách nechci, jen chci někoho normálního, někoho, kdo mě pochopí, kdo mě bude respektovat.
Šel jsem parkem, až jsem došel domů.
"Ahoj Joe, tak jak bylo u Mii?" zeptala se usměvavá máma, zatímco prostírala na stůl k večeři. Řekla to jen tak, vím, že ji to nezajímá, zatím žádnou z mých minulých holek neměla nijak extra v lásce. Mandy, Taylor, Camillu, Demi, Rose, teď Miu, ono jich bylo možná i víc, ovšem pamatujte si to.
"Nijak, už spolu nejsme." sedl jsem si za pult a pohlédl na ni smutně.
"Oh, to mě mrzí." usmála se soucitně.
"Mami řekni, kdy už konečně potkám někoho kdo mě bude mít doopravdy rád, proč musím mít pořád takovou smůlu." sklopil jsem hlavu.
"Neboj se, to přijde, jsi mladý, jednou se dočkáš." pohladila mě po vlasech a začala ostatní svolávat na večeři.
"Jé čau brácha." poplácal mě po rameni Nick.
Jen jsem kývl a sedl si k připravenému stolu.
"Copak?" rýpl si.
Závidím mu, jo přiznávám, závidím mladšímu bratrovi. Nemá žádný vztah, ale neštve ho to, vystačí si s kytarou v ruce, papírem a tužkou. Sám říká, že nic víc nepotřebuje.
"Nic." fakt jsem neměl náladu, nejspíš to na mě dolehlo až teď.
"Zase si se s..." nedořekl, jelikož mu máma skočila do řeči.
"Nicku nech toho." řekla v klidu a on už nic neřekl.
Pak už jsme všichni spokojeně jedli. Pak jsem se jen osprchoval a lehl do postele. V televizi stejně běží jen nějaký debilní pořad, u kterého by jsem stejně usnul.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
1